Tuž dojel pátý, přepsal českou historii a v cíli plakal štěstím. Kouč: Měl jsem strach...
Tuc! Tuc!! Tuc!!! Zahraniční reportéři se ještě jméno nové české běžkařské hvězdy nenaučili, ale čeští fanoušci ho teď znají. Jiří Tuž předvedl v klasickém sprintu na olympiádě několik WOW momentů a vybojoval parádní páté místo. V cíli se pak neubránil slzám štěstí. „Měl jsem strach, že tam švihne medaili…“ líčil reprezentační šéftrenér Vasil Husák. Kompletní program ZOH 2026 ZDE>>>
Na lyžích se lyžuje, Nor Johannes Klaebo nicméně už před pár lety dokázal, že do prudkého kopce je efektivnější na nich běhat. Jednadvacetiletý Jiří Tuž si fintu současného fenoména světového běžeckého lyžování vzal za svou a v olympijském sprintu ve Val di Fiemme ji efektivně použil. Ve čtvrtfinálové a semifinálové rozjížďce soupeřům utekl a komentátorům nezbylo, než v živých přenosech zkoumat, jak se jeho jméno vlastně vyslovuje.
„Tuc! Tuc!! Tuc!!!“ ozývalo se z italského přenosu Eurosportu.
Tuž si o pozornost řekl už parádním výkonem v kvalifikaci, v níž skončil čtvrtý. V úvodních rozjížďkách pak předváděl dominantní kousky přesně v Klaebově stylu.
„Jak ve čtvrtfinále nastoupil, udělal jsem tam trochu povyk na pozici,“ smál se trenér Husák. „Ty nástupy se mi fakt líbily, snad i divákům. Zaskočil mě, že to bylo až tak razantní, ale jeho největší devíza je klasická technika a tenhle běh. Když je postavený takhle kopec, je to jeho. Ale že to bude až takhle razantní, to jsem nečekal…“
Tuž se ve čtvrtfinále i semifinále od soupeřů odpoutal dynamickými útoky, jimiž si během několika desítek sekund udělal rozhodující náskok. Ve vlně za sebou nechal pár zkušených borců, kteří o finále přišli, například Francouze Chanavata nebo domácího hrdinu Pellegriniho.
První Čech v historii ve finále sprintu
„Nevím, jak to vypadalo, ale lehké to fakt nebylo,“ usmíval se Tuž. „Ve čtvrtfinále a semifinále jsem v tom kopci nechal fakt všechno, co ve mně bylo. Jsem neskutečně rád, že to tak fungovalo. Tohle je ten trénink, který dělám, a vyplatil se.“
Tuž se tak stal prvním českým sprinterem v historii, který se ve sprintu jednotlivců dostal do olympijského finále. To se nepovedlo ani Kateřině Neumannové, která na Hrách v Salt Lake City patřila ve sprintu mezi favoritky, Martinu Koukalovi, Dušanu Kožíškovi či Michalu Novákovi.
Energeticky náročný způsob boje vzal odvážnému mladíkovi síly, které mu scházely ve finále. V něm se brzy trhla skupina s Klaebem, Američanem Benem Ogdenem a dalším Norem Oskarem Opstadem Vikem. Neměl ale čeho litovat. Poslední metry projížděl jako pátý, na Fina Vuorinena před sebou už neměl a na šesté místo měl dostatečný náskok. Slyšel i nadšené skandování českých fanoušků.
„Bylo to naprosto skvělé, to jsem nikdy nezažil. Cílovou rovinku jsem si vychutnal, věděl jsem, že na Lauriho fakt nemám. A Erik Valdnes za mnou měl díru, tak jsem si to mohl vychutnat a odvést si takový zážitek,“ radoval se Tuž.
Jeho výkon je gongem, který oznamuje nástup nové silné české generace, kterou táhne i Matyáš Bauer. Syn legendárního Lukáše Bauera absolvoval olympijskou premiéru v nedělním skiatlonu a devětadvacátým místem překonal první výsledek pod pěti kruhy svého otce z Nagana.
Oba si první Světový pohár vyzkoušeli koncem předminulé zimy. V té minulé už na sebe Tuž výrazně upozornil. Téměř přesně před rokem v klasickém sprintu ve Falunu předvedl totéž, co v olympijském závodě. V kvalifikaci byl čtvrtý, v závodě pátý.
„Já jsem byl tenkrát sto padesát kilometrů odtamtud. A když mi někdo říkal, že byl Tuž čtvrtý v kvalifikaci, tak si říkám: To si ze mě děláš srandu! Kouknul jsem se na výsledky a on fakt byl,“ vzpomíná Lukáš Bauer. „A když jsem se zpětně podíval na ty rozjížďky, jakým stylem to jel… Tenhle klučina se vůbec ničeho nebojí.“
Tuž to během svého velkého dne na stadionu v Teseru ukázal. Od jeho začátku myslel vysoko, do závodu, kde se bojuje o medaile.
„Měl jsem ráno v hlavě to finále. A když jsem se pak cítil v rozjížďkách silný, mohl jsem do toho dávat všechno, tak je to splněný sen,“ usmíval se poté, co si elitní závod skutečně projel. V cíli se později neubránil ani slzám štěstí. „Čekal jsem, že se to roztrhá. Když jsem viděl, jak Klaebo jel skiatlon, v jaké je formě, bylo mi jasné, že to nebude chtít nechat náhodě a pojede pilu od startu, jak zvíře. Jako zvíře jel. Tam už mi síly na tu trojičku nestačily. Jsem rád za ty jízdy předtím. Mám snad ještě pár olympiád před sebou, tak doufám, že to zopakuju a třeba i vylepším.“
Klaebo po skiatlonu vyhrál v klasickém sprintu i druhé zlato a pokračuje v dominanci z loňského mistrovství světa v Trondheimu, kde vyhrál všech šest závodů, do nichž nastoupil.
Černému v konci docházely síly, Janatová byla spokojená
Pro další české účastníky vyřazovacích jízd skončil závod po těsných soubojích s italskými lyžaři. Janatová prohrála finiš o druhé místo ve čtvrtém čtvrtfinále s Federicou Cassolovou. Před Černého se těsně před cílem dostal Simone Dapra. „Trochu mi v tom konci docházely síly. Rval jsem to, co to šlo. Už jsem tomu věřil. Mrzí mě to,“ řekl Černý České televizi.
Janatová vylepšila 19. místo z Pekingu, kde se běžel sprint volně. „Na to, že je to klasický sprint, jsem moc spokojená. Věděla jsem, že pokud zůstaneme po největším stoupáku spolu, může se stát cokoli. Poslední zatáčku jsem riskla, protože jsem si říkala, že nemám co ztratit. Možná jsem mohla zajet za Majou Dahlqvistovou a nevybrat si vlastní stopu. Teoreticky to mohlo být o ten kousíček na druhé místo,“ uvedla sedmá žena sobotního skiatlonu.
Těsně za ní doběhla americká hvězda Jessie Digginsová, která rovněž preferuje bruslení. „Aspoň Jessie jsem přesprintovala, což může být známka toho, že jsem na tom výkonnostně dobře. Lyže mi stoupaly skvěle. Nedostala jsem se do semifinále, ale třeba ušetřím nějaké síly na desítku. Tak to beru,“ prohlásila Janatová.
Michal Novák, Anna Marie Jaklová, Barbora Antošová a Tereza Beranová vypadli v kvalifikaci.
Běh na lyžích (Tesero):
Muži: 1. Klaebo (Nor.) 3:39,74, 2. Ogden (USA) -0,87, 3. Vike (Nor.) -6,81, 4. Vuorinen (Fin.) -11,65, 5. Tuž (ČR) -18,54, 6. Valnes (Nor.) -34,84, ...15. Černý, v kvalifikaci 38. Novák (oba ČR).
Ženy: 1. Svahnová 4:03,05, 2. Sundlingová -1,59, 3. Dahlqvistová (všechny Švéd.) -4,83, 4. Drivenesová -8,69, 5. Skistadová (obě Nor.) -29,42, 6. Kernová (USA) -40,36, ...15. Janatová, v kvalifikaci 41. Jaklová, 46. Antošová, 49. Beranová (všechny ČR).
