Předsedkyně Vinklárková: Poddaní si dělali srandu, že před závodem řeším starosti klubu
PŘÍMO Z ITÁLIE | Už je na cestě do nového života, biatlonistka Tereza Vinklárková se ale proti předpokladům dostala na olympiádu, kde ve vytrvalostním závodě ukázala životní formu. Přitom už od léta pracuje jako předsedkyně biatlonového oddílu Střelka Brno. Program biatlonu na ZOH 2026 naleznete ZDE >>>
Co na tenhle výsledek řeknou vaši poddaní z klubu, jak o nich v legraci mluvíte?
„Dneska jsem s nimi mluvila, dělali si ze mě srandu. Do naší společné konverzace přistála zpráva, že se jim líbí, jak vždycky hodinu před závodem řeším každodenní starosti klubu. Že se jim dva týdny neozvu během přípravy, kdy teoreticky mám čas, a hodinu před startem nejdůležitějšího závodu života, řeším funkční věci.“
Nepřijdete si jako Alenka v říši divů?
„Je to úplná pohádka. Fantazie. Nevěřím tomu.“
Cítila jste už od rána, že by to mohl být váš den?
„Popravdě ano. Nechtěla jsem si to připustit do poslední chvíle. Opravdu jsem nikdy na závod nebyla připravená jak dnes. A ono se to doopravdy stalo. Udržela jsem nervy na uzdě, všechno bylo kontrolované, snažila jsem se jet i technicky, správně frekvenčně, se správným načasováním na trati.“
Co říkáte na sedm desetin od top ten?
„Mrzí mě ta informace, že to na první desítku není. Pořád tam byla jedna chyba na střelnici, nebyl to ode mě stoprocentní. Ale bylo to ode mne nejvíc, na co jsem dnes měla a já si nedokážu představit, že to klaplo na olympijských hrách, na které jsem se nakonec ještě dostala.“
Nebyla jste trochu v transu?
„Jsem ráda, že jsem to dokázala takhle udržet. Od třetího kola jsem byla překvapená, že s nimi držím krok. Říkala jsem si: Musíš jet na hraně, udržet se s nimi, pomůže ti to. Měla jsem dnes štěstí i na tu společnost.“
Nasbírala jste hodně bodů, věříte si na start v závodě s hromadným startem?
„Tak to snad pro mě znamená nominaci do sprintu, protože bych se nerada vzdala šance na hromadný závod na olympiádě. Doufám, že jsem trenérům nezamotala hlavu, ale že jsem jim to po spoustě let naopak ulehčila.“
Pojďme ještě k vaší přezdívce Vinky, jak vlastně vznikla?
„Vzniklo na základní škole a pak se mi tak začalo zase říkat na biatlonu. Přišlo mi to strašně nostalgické a strašně mě to pobavilo. Opravdu jsem Vinky. A Tinky Winky mi říkají kamarádi, kteří to mají spjaté s Telatubbies. Koukali jsme s bráchou, vždycky jsme kvůli tomu vstávali v šest hodin ráno, kdy to začínalo. Je to úplná analogie. S bráchou jsme to měli rádi a uctívali jsme to do té doby, než to přestali dávat.“
Pokud se naplní vaše úvahy o konci kariéry, je čas říct pá pá, což je hlášky z Telletubbies?
„Ano, ano. Teď si s realizačním týmem říkáme pá, pá, lá, lá. To je heslo pro tuto sezonu. Je to tak. Tinky Winky dává pá, pá, lá, lá.“
