Davidová se po závodě rozbrečela, pak sdílela vzkaz, jak na tom je: To nikdo nečekal...
Sobotní program na zimních olympijských hrách vyplnil v Anterselvě biatlon. Ve sprintu žen to byl opět kvapík. Ne ovšem pro Markétu Davidovou… Ta se opět vrátila do akce, ale ani tentokrát se jí nedařilo jak běžecky, tak střelecky (čtyřikrát chybovala). Po závodě se rozbrečela a naznačila konec kariéry. „Doufám, že si mě budou lidé pamatovat hlavně z jiných závodů,“ pronesla Davidová a dodala: „Sil bojovat už moc není.“ Program biatlonu na ZOH 2026 ZDE>>>
Počasí v jihotyrolské Anterselvě se oproti předchozím dnům výrazně změnilo a připomínalo spíš Oberhof s jeho pověstnými mlhami. Právě mlha mohla způsobovat některým závodnicím komplikace na střelnici. Ovšem zcela jiné klimatické podmínky výrazně ztížily práci servisním týmům, protože napadl čerstvý sníh a také vlhkost vzduchu byla hodně vysoká.
Zřejmě ale i bez ohledu na tyto okolnosti se znovu závodem protrápila Markéta Davidová. Ta vleže minula třikrát, jednou pak vestoje. Také na trati to znovu nebyl běžecký výkon, na který u ní bývali všichni před potížemi se zády zvyklí.
Závod dokončila na 81. místě a následoval velmi emotivní projev při rozhovoru pro ČT sport. Tam už přišla se slzami v očích.
Myslím, že jsem si místo zasloužila...
„Měla jsem plán nechat tam všechno a bojovat až do konce. Bohužel mě zradila ležka, i jsem cvakala podle toho, co nám řekl trenér před startem, ale moc to nevyšlo,“ začala hodnotit závod.
Poté se rozplakala a soukala ze sebe další věty. „Chtěla bych moc poděkovat všem, hlavně doktorům, kteří se o mě starali, a zařídili to, abych tady mohla být, je to pro mě hodně důležité.“
Do závodu se dostala i proto, že Jessicu Jislovou trápí zdravotní komplikace. „Mrzí mě, že Jessica nemohla závodit, na druhou stranu myslím, že jsem si to místo zasloužila. Chtěla jsem to zkusit, v přípravě jsem tomu obětovala fakt hodně. Ale bohužel některá zranění se vrací ráda,“ na chvíli se odmlčela.
„S čistým svědomím můžu říct, že jsem pro to udělala maximum a lidé kolem mě taky. Takže moc mě mrzí, že tohle je asi můj poslední výsledek, ale snad si lidé pamatují i ty lepší,“ dodala.
Měla ale na mysli poslední závod na ZOH, nebo vůbec? „Uvidíme. Sil bojovat už moc není. Bohužel vím, co mě čeká v následujících měsících, takže uvidíme, jak se s tím zvládnu poprat.“
Vyjádření na Instagramu: Uff...
Co ji čeká, ale prozradit nechtěla, jen pronesla, že se to všichni včas dozvědí. Večer pak sdílela na svém profilu na Instagramu vyjádření. „Uff, dneska asi můj nejtěžší rozhovor v životě,“ začala a pokračovala: „Když jsem v Ruhpoldingu plánovaně vynechala štafetu, vůbec jsem netušila, že se druhý den probudím s takovou bolestí zad. Nebyla jsem skoro schopná ani zvednout z postele a obléct si ponožky.“
Proto se rozhodlo, že podstoupí kontrolní rezonanci. Ta ukázala, co nikdo nečekal… Výhřez plotýnky ve stejném místě a ještě větší než loni. Přesto udělala vše pro to, aby mohla startovat na olympiádě. „Bohužel i bohudík se mě tělo rozhodlo sabotovat, i přestože jsem od doktorů dostala povolení a necítila jsem se špatně. V přípravě na závod i v něm všechno,“ líčila.
„Tohle byl pravděpodobně můj poslední závod letošní sezony. Mockrát vám všem děkuji za neskutečnou podporu, kterou jste mě poslední dny zavalili! Mamince jsem po dnešním závodě slíbila, že už bude jenom dobře. A já jí to chci splnit,“ uzavřela svůj vzkaz.
Vedle smutného příběhu tváře českého biatlonu posledních let napsal ale ženský sprint i veselejší story. Vítězka vytrvalostního závodu Julia Simonová potvrdila vleže svou výtečnou střeleckou formu, když skolila všechny terče. Na trati však byla pomalejší než její krajanka Lou Jeanmonnotová, která se po první střelbě ujala průběžného vedení. Stoprocentní byla na střelbě také Hanna Öbergová, jež na vedoucí příčce vystřídala Francouzku. Také Elvira Öbergová odstřílela bezchybně, ale byla pomalejší než její sestra i několik dalších soupeřek.
Jeanmonnotová si vestoje bilanci pokazila a musela na jedno trestné kolo. I Simonová si na této položce svůj závod odstřelila, když hned dvakrát terč minula. Jenže úplně stejně dopadly také Hanna Öbergová a chvíli poté i její sestra Elvira.
Skvěle na obou položkách zaválela domácí Lisa Vittozziová, která navíc předvedla hodně rychlé střelby. Jenže na trati byla pomalejší než jednou chybující Jeanmonnotová, a tak se Francouzka držela na prvním místě. Ovšem do cíle se řítila další její krajanka Océane Michelonová, která byla velkou hrozbou pro vedoucí ženu Světového poháru. A další pro ni představovaly Finka Suvi Minkkinenová, která trefila všech deset terčů, stejně jako Norka Maren Kirkeeideová, čímž se Jeanmonnotové začala vzdalovat medaile.
Jako první ji z vedoucí pozice odšoupla Michelonová. Minkkinenová na trati vadla a z bojů o medaili vypadla. Ale Krikeeideová měla jasný cíl – zlato. Na posledním mezičase ztrácela na Francouzku 1,1 sekundy a nakonec to dokázala. Cílem projela s časem o 3,8 sekundy rychlejším než Michelonová. Jeanmonnotové nakonec přeci jen medaile zůstala a bere bronz.
Z Češek se nejvíc dařilo Voborníkové
Z českých biatlonistek se nejlépe dařilo Tereze Voborníkové, která vleže jednou minula, vestoje však ukázala další ze svých skvělých položek. V porovnání s ostatními však byla pomalejší. Na Kirkeeideovou, která byla i nejrychlejší běžkyní závodu, ztratila na okruzích 1:08 minuty. V celkovém hodnocení to tak znamenalo 19. příčku.
Lucie Charvátová ležku zvládla precizně, jenže chyby přišly vestoje, a to konkrétně dvě. Ani běžecky to od ní nebyl nejlepší výkon, a tak u ní ve výsledkové listině svítí číslo 46.
Mimo pozornost zůstávala nejlepší česká žena vytrvalostního závodu Tereza Vinklárková. Ta vleže střílela bezchybně, ale její běh byl pomalý. Navíc vestoje jí dva terče nezbělaly, a tak se pořadím propadla na 50. místo. Do nedělního stíhacího závodu postupují kromě Davidové všechny Češky.
