Chytil se ohradil proti Rulíkovi: Ani nezavolal a řekl věci, které ublížily mé rodině
Po třech měsících od tvrdého hitu washingtonského Toma Wilsona se Filip Chytil vrací do sestavy hokejistů Vancouveru. Od lékařů a realizačního štábu dostal zelenou ke kompletní přípravě s týmem bez jakéhokoli omezení. A taky se český centr po dlouhé době vyjádřil do médií, učinil tak v neděli po tréninku s klubovými spoluhráči, kdy předstoupil před vancouverská média. Program hokejového turnaje na ZOH 2026 ZDE >>>
Šestadvacetiletý útočník mluvil upřímně, bylo na něm znát natěšení, ovšem i lítost nad některými událostmi doma. Filip Chytil těžce nese, jak se v souvislosti s ním komentovala volba nepovolat jej na únorovou olympiádu v Miláně. „Na tiskové konferenci českého národního týmu řekl náš trenér něco, co nebyla pravda a co bylo trochu vymyšlené,“ zmínil Radima Rulíka a jeho vysvětlení, proč na olympijském seznamu schází.
Konkrétně se mělo jednat o trenérovu odpověď na otázku, zda o Chytilovi do Milána trenéři uvažovali, protože v tu dobu (6. ledna) se termín Chytilova comebacku na jeviště NHL odhadoval zhruba na 20. ledna. Což zhruba sedí. Radim Rulík opáčil, že o 14 dnech do návratu se mluvilo už před dvěma týdny a nevyšlo to.
Což právě Filipa Chytila nadzvedlo. Včetně toho, že s ním nikdo z realizačního štábu ani z vedení reprezentace nekomunikoval napřímo. „Nikdy mi nezavolal a pak řekl některé věci, které ublížily mé rodině a také mně, protože to vůbec nebyla pravda. Dostalo to do špatné psychické situace mě a i celou mou rodinu. Takže z toho prostě nemám radost,“ vyprávěl kanadským novinářům.
Filip Chytil je jedním z elitních českých útočníků v NHL, kterou začal hrát za slavné Rangers už v osmnácti letech v ročníku 2017/18. Po necelých osmi sezonách přestoupil ke Canucks, v předchozím ročníku za ně stihl odehrát 15 utkání, v novém jen šest – třikrát skóroval. Pak jej na dlouho vyřadil Wilsonův zákrok. Nastala dlouhá pauza, nikoli první zdravotní v Chytilově kariéře.
Lidé, kteří neznají mou situaci, o ní vydávají prohlášení
Další tři měsíce bez hokeje byly podle Chytila tvrdé. „Od začátku to bylo velmi těžké, protože jsem doufal, že zvládnu odehrát všech 82 zápasů, ale tak tomu nebylo. Je to ovšem součást sportu a nemůžu tomu zabránit, někdy jsou prostě takové dny. Celkově byly poslední dva roky velmi těžké pro mě, pro mou ženu, pro rodinu, zmeškal jsem tolik událostí, tolik zápasů v NHL. Teď zmeškám i olympiádu… Je to na prd, ale tak to prostě je,“ krčil rameny při upřímné výpovědi před kamerami a diktafony.
Bez svých nejbližších by Filip Chytil ubíjející období jen těžko zvládal. Zároveň nastínil, že celý ten osobní diskomfort vyplýval z dnešní doby, kdy se v médiích a hlavně na sociálních sítích pohybuje a žije svým životem řada zavádějících informací.
„Samozřejmě, vy máte svou práci, píšete články a říkáte věci i o zranění, vytváříte si vlastní obsah v médiích. Moje rodina ode mě ví vše z první ruky, co se děje, ale někdy si čte i v češtině nějaké věci, které jí nepomáhají. A pak byly i nějaké věci i na tiskové konferenci českého národního týmu. Nebylo příjemné slyšet, že i lidé, kteří neznají mou situaci, o ní mluví a vydávají prohlášení. O tom, o čem nic nevědí. Bylo to těžké, ale teď už se soustředím jen na sebe,“ pravil emotivně směrem ke kanadským žurnalistům.
Během posledních týdnů na sobě Filip Chytil tvrdě makal. Protokol v NHL je neúprosný, a pokud opravdu nejste na sto procent fit, nadřízení vás zpátky do arény nevpustí.
„Musel jsem jít krok za krokem celé tři měsíce, řídili jsme se plánem od trenérů a lékařů. Bylo to dlouhé, mám za sebou spoustu tvrdé práce. Ještě potřebuju trochu trénovat se spoluhráči, a jakmile budu připravený, vrátím se. A ano, nemůžu se toho dne dočkat. Jsem velmi šťastný za lidi, kteří tu se mnou pracují, a také za ty doma, za všechny lidi, které mám. Vše jde nyní tak, jak má, a jsem velmi šťastný. Musím ještě zapracovat na fyzické i na psychické stránce, abych pomohl týmu, jak jen to půjde. Jsem teď velmi blízko k návratu,“ těší Chytila.
Byť jej pravděpodobně minou olympijské hry. „Chtěl jsem jet, Byl bych velmi hrdý, kdybych mohl reprezentovat svou zemi, ale někdy je situace taková, jaká je.“
Když jej 19. října Wilson načapal uprostřed hřiště a nekompromisně spustil závoru, experti se dohadovali, zda byl zákrok čistý, nebo špinavý. Washingtonský útočník evidentně šel po kořisti, puk jej nezajímal, vznikla pře, zda se jednalo o Chytilovu chybu či o Wilsonovo pozdní dohrání. Sudí nechali zákrok být. „Ten úder přišel trochu pozdě, ale to je součást hry,“ odvětil vůbec poprvé, kdy byla možnost se hráče zeptat, co si o ataku ostrého soupeře myslí. „Měl jsem teď spoustu času pracovat na mnoha věcech a ten úder je už za mnou. Můžu se z něj poučit a vzít spoustu věcí. A teď musím pracovat na tom, abych se takovým úderům vyhnul.“
Zároveň odmítá, že by z preventivních důvodů upravoval svou hru. „Ne. Nechci ji měnit. Jak jsem vždycky říkal, jsou některé detaily, které mohu změnit, ale ne moc. Kdybych změnil celou hru, byl bych úplně jiný hráč, a to nechci. Musím jen vylepšit detaily, které mě dovedou k větší produktivitě a ještě větší pomoci týmu. Hlavně musím být zdravý, protože pokud nebudu zdravý, nemůžu hrát. Takže ano, teď je to na mně,“ zakončil Filip Chytil.
Kroměřížský rodák v základní fázi NHL dosud nastoupil k 399 utkáním, vstřelil 80 gólů a zapsal 93 asistencí. Zahrál si na čtyřech světových šampionátech v letech 2018, 2019, 2021 a 2023. Na tom posledním stihl jen dvě utkání, pak kvůli zranění v oblasti hlavy musel turnaj vzdát.
