Ženská reprezentace na rozcestí: Konec ve čtvrtfinále a trenérka bez smlouvy. Kudy dál?
PŘÍMO Z MILÁNA | Před čtyřmi roky začaly psát příběh, který se dočkal i filmového zpracování. České hokejistky se poprvé dostaly na olympiádu, na mistrovstvích světa braly dva roky po sobě bronz, dvakrát skončily těsně pod stupni vítězů a vysoké ambice měly i na dalších Hrách. „Chceme medaili,“ znělo předem z kabiny. Jenže náraz přišel už ve čtvrtfinále a po smutku vyvstávají otázky. Jakým směrem se ubírá ženský nároďák a co bude po konci smlouvy koučky Carly MacLeodové? Program hokejového turnaje na ZOH 2026 ZDE>>>
O část pozornosti je připravila kolize sportů v pátečních odpoledních hodinách. Zatímco Metoděj Jílek předvedl svoji zlatou jízdu na deset kilometrů a mužská reprezentace vítězila nad Francií, ve druhé hokejové hale se psal daleko smutnější příběh. Češky podtrhly nepřesvědčivé představení na turnaji, Švédkám nedaly ani gól a po porážce 0:2 skončily už ve čtvrtfinále.
„Drželi jsme jim palce. Je to sport, to se nenaplánuje. Celkově holky poslední dobou mají výborné výsledky. Stane se, že se nepovede,“ zastával se hokejových kolegyň hlavní trenér mužské reprezentace Radim Rulík.
Národní tým žen však zažil na Hrách daleko víc trablů než jen čtvrtfinálové vyřazení. Po úvodním pádu s USA přišla i porážka na nájezdy se Švýcarskem a rychle rozhodnutý zápas proti Kanadě. Češky porazily na turnaji jen nemocí sužované Finky, přesto získaly výhodu a do čtvrtfinále šly ze třetího místa proti týmu z výkonnostně horší skupiny. Z pohledu Švédek se očekával rychlostní skok a nevýhoda účasti v grupě B. Souboj s Českem ale zvládly a budou hrát o medaile.
Svěřenkyně trenérky MacLeodové se od úvodu Her trápily s produktivitou, v žádném utkání vyloženě nedominovaly a za pět klání daly jen sedm branek. Týmu vydatně pomáhala Natálie Mlýnková, se čtyřmi body (3+1) nejproduktivnější Češka turnaje, další očekávané tahounky zůstaly za očekáváním. Kristýna Kaltounková, která kraluje střelkyním elitní PWHL, se prosadila jednou a přidala jednu asistenci, jinak sbírala hlavně tresty. Tereza Vanišová trefovala tyčky, ale gól nedala stejně jako Kateřina Mrázová, Adéla Šapovalivová nebo Denisa Křížová.
„V hokeji můžete zažít velké úspěchy, ale taky někdy máte zlomené srdce. Bohužel jsme si vyzkoušeli tu druhou stránku. Ale víte, co? Až to odezní, tak pochopí, že můžou držet hlavu vztyčenou. Pokrok, jaký jsme udělaly za poslední čtyři roky, je působivý. Ovlivnily vývoj ženského hokeje ve své zemi jako nikdo předtím,“ říkala trenérka pozitivně po vyřazení.
Olympijský turnaj ale nahrává spíš tomu, že po mílových skocích vpřed přišel zase krok směrem zpátky. Už na loňském šampionátu v Českých Budějovicích hokejistky vyhrály jen dvakrát nad Švýcarkami, přesto braly díky příhodnému formátu turnaje čtvrté místo. Před českým publikem ještě bavily aktivním hokejem, vytvářely si šance. Drtivý obrat a porážka v boji o třetí místo s Finskem však jako by tým lehce nalomily. Na Euro Hockey Tour Češky ze tří pokusů padly dvakrát se Švédskem i Finskem. Finální rána na olympiádě ukázala, jaký kus cesty odešly hokejistky Tre Kronor za pouhý rok. V Česku se zatím bude muset řešit, kudy se vydat dál.
Trenérce MacLeodové totiž s olympijskými hrami končí smlouva. O její budoucnosti se určitě bude debatovat, přestože dovedla národní tým k prvním medailím ze světových šampionátů. „Ještě jsem ani nešla na zahajovací ceremoniál, natož abych si dělala starosti se smlouvou. Ještě o tom musíme vést dialog. Ale můžu vám říct, že pro mě bylo obrovské privilegium pracovat s touhle partou a mít příležitost být s ní na olympiádě,“ říkala Kanaďanka ještě před odletem na Hry.
Světlá budoucnost u osmnáctky
Neúspěch ve čtvrtfinále může diskuse významně ovlivnit. Po porážce se Švédskem bude potřeba se lehce vrátit nohama na zem. Ženský hokej v minulých letech zažil velký boom, dočkal se obrovské propagace a o cestě národního týmu a jeho hráček vznikl dokonce film. Teď si musí odpovědní lidé klást otázku, kam se reprezentace posouvá a jestli se rozdíl za zámořskými týmy skutečně zmenšuje, jak se v poslední době říkalo.
„Snažíme se. Myslím, že můžu mluvit za každý evropský tým. Zámořské týmy se ale naopak pokouší ty rozdíly zvětšovat. Ale je super, že se úroveň naší hry obecně zvedá,“ říkala MacLeodová po posledním utkání na Hrách.
Světlou budoucnost pro národní tým představují výsledky reprezentační osmnáctky, která brala dvakrát v řadě třetí místo na mistrovství světa za USA a Kanadou. Zapojení mladic do áčka ale ještě chvíli potrvá. „Musíme být realisti. Herní rozdíl je ještě vysoký. Holky mají čas,“ upozorňoval ještě před olympiádou asistent trenérky Dušan Andrašovský.
Sám po vyřazení nevnímal působení na olympiádě jako vyložený neúspěch. „Až na poslední výstřel jsme reprezentovali slušně, udělali jsme lidem radost. I když tečka je hodně smutná, vše dobré bohužel kazí,“ říkal bezprostředně po utkání a promluvil i o trenérské pozici do dalších let.
„Nevím, co bude s naší trenérskou budoucností, druhé zklamání po sobě nebo třetí, i když historicky jsme pořád hrály čtvrtfinále. Předtím jsme hráli čtyřikrát o bronz, dvakrát se to povedlo, dvakrát ne, jednou v prodloužení, jednou na nájezdy, Nejsou to úplně neúspěchy na to, jaké máme podmínky,“ tvrdil.
