Jílek po stříbru: Nijak jsem nepřekvapil, ani nezklamal. Doufal jsem v trochu víc, i když...
PŘÍMO Z ITÁLIE | Zatímco vítěz Sander Eitrem kroužil po ledovém oválu s norskou vlajkou nad hlavou a italský tým vyhazoval do vzduchu bronzového Riccarda Lorella, stříbrný Metoděj Jílek zůstával zdánlivě bez emocí. Na lavičce se převlékl do olympijského trička, ve tváři zachoval kamenný výraz. „Byl jsem lehce zklamaný, teď jsou emoce spíš neutrální. Nijak jsem nepřekvapil, ani jsem nijak nezklamal,“ vykládal devatenáctiletý rychlobruslař po prvním medailovém zisku pod pěti kruhy. Program rychlobruslení na ZOH 2026 >>>
Přichystali pro diváky nejatraktivnější podívanou. Pár Metoděj Jílek – Sander Eitrem od začátku své jízdy dával najevo, že se do Milána přijel prát o medaile. Oba rychlobruslaři se přehnali přes hodnotu olympijského rekordu na pět kilometrů, český reprezentant přesto zaostal za famózním Norem o víc jak dvě a půl sekundy. „Jel neskutečně dobře, myslím, že k poražení nebyl,“ přiznal ambiciózní Čech po prvním závodu na olympiádě.
Jaké emoce jste prožíval v cíli?
„V cíli jsem byl asi lehce zklamaný. Šel jsem do závodu s mindsetem, že jdu na zlato, a to nevyšlo. Ale s odstupem času jsem si uvědomil, že jsem zajel super závod a nemůžu být vůbec zklamaný. Sander je taky o čtyři roky starší, má víc zkušeností a teď má neskutečnou formu, na kterou jsem dneska nemohl odpovědět.“
Po závodě propukla obrovská radost v italském táboře, Eitrem jezdil s vlajkou nad hlavou, ale vás nebylo nikde vidět, zůstával jste v klidu. Co se ve vás odehrávalo?
„Jak říkám, byl jsem lehce zklamaný, teď jsou emoce spíš neutrální. Ital Lorello zajel životní výsledek, zajel super závod, hrozně se mu to povedlo a hrozně mu to přeju, protože je skvělý chlap.“
Jak dlouho trvalo, než prvotní zklamání opadlo? Na stupních vítězů už jste si dokázal vychutnat radost ze stříbra?
„Radost… Spíš neutrální pocit. Zajel jsem, na co jsem měl. Nijak jsem nepřekvapil, ani jsem nijak nezklamal.“
Byl souboj se Sanderem Eitremem hodně náročný?
„Byl velice těžký. Na druhou stranu jsem hrozně rád za pár, který jsem měl. Dokázali jsme si navzájem pomoct, navzájem zrychlit finální čas. Určitě to byla výhoda.“
S jakou taktikou jste šel do závodu?
„Věděl jsem, že Sander to bude chtít jet podobně jako v závodě v Inzellu před dvěma týdny, takže jsem se snažil sám sebe nevyprovokovat, abych to nepřepálil na začátku. Taky jsem se snažil s ním držet, abychom si navzájem pomáhali, což se vesměs dařilo.“
Tušil jsem, že stříbro vyjde
Kdy jste uvěřil, že to klapne?
(přemýšlí) „Klapne… Já jsem do závodu šel s tím, že chci útočit na zlato, bohužel Sander byl silnější a dneska jsem mu nemohl konkurovat. Nějak po polovině závodu jsem věděl, že trochu na mě má. Pak už jsem se jenom soustředil na stříbrnou medaili, abych udržel náskok před nadcházejícím párem, kde byl další hrozbou Timothy (Loubineaud).“
Byl jste nervózní, co předvedou poslední dva závodníci?
„Určitě tam nějaké pochyby byly. Věděl jsem, že Timothy dokáže zajet super čas. Na druhou stranu jsem věděl, že dvě a půl vteřiny za Sanderem, který zajel fakt skvělý závod, je super čas a nebude lehké to přejet. Tak nějak už jsem spíš tušil, že to na stříbro bude.“
Co by se muselo stát, abyste Sandera Eitrema v takové formě porazil?
„Před závodem jsem věděl, že to bude hodně těžký matchup a porazím ho, pokud budu mít skvělý den, nebo bude mít trochu horší den on. Nakonec jsme oba měli tak nějak normální den.“
Jaký byl led?
„Led byl určitě trochu měkčí, ale s tím se dá počítat. Podmínky byly pro všechny stejné. Nemůžu si stěžovat, Sander jel ve stejném páru jako já, takže měl led úplně stejný. Led byl v pořádku, ledaři udělali dobrou práci. Už na trénincích nevypadal špatně a trénovalo se na něm dobře.“
Je to z pohledu celé olympiády fajn start? Čekají vás ještě další závody.
„Určitě je to super start. Je to super výsledek, za který jsem neskutečně rád. První závod, první start na olympiádě, hned stříbrná medaile. Je to neskutečný úspěch. Ale sám pro sebe jsem doufal v trochu víc. Ale vůbec výsledek neshazuju, pořád myslím, že to je neskutečný úspěch pro Česko.“
Oslavíte medaili?
„Určitě se to nějak oslaví. Vůbec nevím, kdy se dostanu do vesnice, ale určitě se to lehce oslaví. Pořád musím myslet na desítku, kterou mám za pět dnů.“
Stihl jste si už medaili prohlédnout?
„Jo, určitě jsem si ji prohlédl. Je skvělá, taková minimalistická. Mám rád minimalistické designy.“
Dostával jste před prvním olympijským závodem nějaké rady od zkušené Martiny Sáblíkové?
„Jelikož Martina Sáblíková na tom teď není zdravotně úplně nejlíp, už jsem s ní pět šest dní mezi čtyřma očima nemluvil. Ta mi žádné rady nedávala. Psala mi, že mi přeje hodně štěstí, a takové věci. V tomhle je fakt super týmový kolega. Od ní jsem dostával zprávy, ať to dám, ať zajedu dobře. To mě hodně potěšilo.“
Těší vás, že první olympijskou medaili viděli přímo z tribuny i rodiče?
„Jsem nadšený, že mě rodina přijela podpořit. Vždycky je skvělé, když máte blízké na tribuně a můžou vám fandit při takovém závodě, jako je třeba olympiáda.“
Už před vámi získala pro Česko první medaili Zuzana Maděrová. Motivovalo vás to?
„Určitě to přidalo dobrou náladu. Závod jsem sledoval ještě před svým startem, když jsem jel v autobuse.“
