Jílek se vrací do akce, čekají ho dva starty. Proč by nemohl zaútočit? ptá se trenér
PŘÍMO Z ITÁLIE | Po zlatu z trati na deset kilometrů se na chvíli stáhl z pozornosti, aby se opět připravil. Rychlobruslař Metoděj Jílek má před sebou poslední dva olympijské závody, a přestože nejde o jeho nejsilnější disciplíny, může bojovat o velmi dobré umístění. Pokud ho nezbrzdí nachlazení z posledních dní. „Cítím se líp, než jsem čekal. Snažil jsem se s tím bojovat a nevěděl jsem, co to s mým tělem udělá. Řekl bych, že trénink byl lehce nad očekávání,“ prozradil devatenáctiletý talent po středečním tréninku. Program rychlobruslení na ZOH 2026 >>>
Vzpomínáte si na olympijské hry 2010 ve Vancouveru? Martina Sáblíková se na nich nesmazatelně zapsala do historie. Nejdřív ovládla závod na tři kilometry, pak brala nečekaný bronz na 1500 metrů, tedy na trati, která měla být spíš doplňkovou ke dvěma hlavním distancím.
„Šla jsem do závodu s tím, že jsem chtěla být do patnáctého místa. Když se to povede, tak do desátého. A nakonec je z toho bronz,“ vykládala legendární rychlobruslařka po závodu. Posléze opanovala trať na pět kilometrů a z Her si odvážela tři cenné kovy.
V podobné situaci je nyní její nástupce Metoděj Jílek. Při prvním olympijském závodě bral na pětce stříbro a jen marně hledal stoprocentní radost. „Šel jsem do závodu s mindsetem, že jdu na zlato, a to nevyšlo. Zajel jsem, na co jsem měl. Nijak jsem nepřekvapil, ani jsem nijak nezklamal,“ vykládal po úspěchu cílevědomý mladík.
Sen si splnil o pět dní později, kdy suverénním výkonem ovládl desítku a fanoušci ho poprvé viděli naplno slavit. „V neděli jsem věděl, že jsem jel na zlato, tentokrát to bylo úplně stejné, takže jsem za to neskutečně rád,“ říkal s drobným úsměvem.
Hry pro něj ani se zlatem na krku neskončily. Devatenáctiletý rychlobruslař má na programu ještě čtvrteční jízdu na 1500 metrů, v sobotu se postaví na start závodu s hromadným startem. Dobře ví, že naděje na medailové umístění už není tak vysoká, přesto se předem nevzdává. „Určitě to může být víc než dvě medaile. Ale šance jsou o dost menší. Ale dokud je šance, budu bojovat a nevzdám to,“ vyhlásil Jílek.
Na další přípravu měl několik dní, pozornost fanoušků se mezitím upřela hlavně k biatlonu a hokejovému turnaji. Talentovaný mladík už může jenom získat, byť jízda bez nejvyšších ambicí je mu od přírody cizí. Roli ale může hrát nemoc.
„Hodně mě bolí v krku, snažíme se bojovat, aby se mi dýchalo normálně. Pokud mi neochabnou svaly nebo nezačnou bolet klouby, mělo by to být v pořádku. Pokud se mi to povede, můžu zajet hodně hezké umístění,“ popisoval Jílek ve středu a nastínil, jak vypadala jeho příprava. „Hlavně odpočívat, zregenerovat se z desítky. To byl hlavní fokus. Pak se dostat zpátky do rychlosti. Od příjezdu jsem netrénoval nic jiného než dlouhé tratě,“ vykládal.
Nikdy neříkej nikdy šanci na medaili
Patnáctistovka je z Jílkova pohledu nejslabší disciplínou, byť v ní ke konci minulého roku překonal vlastní národní rekord. „Pořád na téhle vzdálenosti pracuje, máme před sebou ještě pár let práce. Mám dojem, že v budoucnu může být hodně dobrý i na této trati. Ale proč už by nemohl zaútočit tady? Možné je všechno, je to olympiáda,“ zamýšlel se Jílkův trenér Kalon Dobbin v rozhovoru pro iSport. Výkony svěřence během nácviku den před závodem komentoval optimisticky.
„Byl jsem velmi spokojený s časy. Na 1500 metrů by byl dobrý výsledek top desítka. Soustředili jsme se na dlouhé vzdálenosti, takže top pětka by byla opravdu dobrá, vlastně výjimečná. Ale nikdy neříkej nikdy šanci na medaili,“ řekl Novozélanďan s úsměvem.
Sám dobře ví, že jeho svěřenci víc sedí delší tratě, na nich může využít svoji vytrvalost a perfektně vyšponované tempo. Právě proto mu může sedět sobotní rozlučka s hrami. Hromadný start, šestnáct okruhů a celkem 6400 metrů. Tady může český mladík přidat třetí cenný kov a napodobit Martinu Sáblíkovou z Vancouveru. Stejnou disciplínu vyhrál Čech už na Světovém poháru v Inzellu krátce před startem olympiády.
„Pokud jde o hromadný start, má velkou šanci. Ale je to nevyzpytatelný závod, protože tam nevíte, co udělají ostatní,“ přikyvoval Dobbin. „On má prostě vítěznou náturu. Může se stát cokoliv. Jde do toho s čistou hlavou,“ dodal.
Ať dopadnou Jílkovy poslední dva starty jakkoliv, jedno je předem jisté. Česko má novou zimní hvězdu. Po konci Martiny Sáblíkové bude ledový ovál v dalších letech patřit Metoději Jílkovi. V devatenácti letech má před sebou ještě spoustu roků na vrcholu a medaile může přidávat i na několika příštích Hrách.
„Věřím, že má před sebou velkou budoucnost. Protože moc nevěřím na to, že se šampioni zrodí pro jeden závod. A pak zhasnou. Když má rozený vítěz opravdu pevné základy, dokáže vyhrávat delší dobu. To jsou praví šampioni. O tom je podle mě ryzí sport. O dlouhé kariéře, o oddanosti,“ nastínil Jílkův novozélandský kouč.
