Můstek na Big Air? Šílenost 55 metrů od země. Snowboardista Hroneš: Nejvíc husté podmínky!
PŘÍMO Z ITÁLIE | Zasněžené údolí Livigno má novou dominantu. Na startu olympijských her se v něm jako mrakodrap tyčí obří konstrukce freestylového Big Airu, který nemá obdoby. „Start má padesát pět metrů nad zemí, což si myslím, že je docela hustý,“ usmívá se reprezentant Jakub Hroneš, kterého ve čtvrtek čeká kvalifikace (19.30, PP ČT sport). Program snowboardingu na ZOH ZDE >>>
Když Jakub Hroneš před pár dny přijížděl do místa konání svých olympijských závodů a otevřel se před ním pohled na malebné Livigno, upoutala jeho pozornost dominantní stavba. I z velké dálky bylo vidět, jak masivní konstrukce z lešení podpírá olympijský Big Air.
„Viděl jsem skok hned z tunelu. Říkal jsem si, že vypadá úplně neskutečně,“ usmíval se Hroneš jen pár kroků od apartmánů Monte Vago, kde čeští freestylisté v místní olympijské vesnici přebývají. „Jsem rád, že všichni lidi, kteří budou olympiádu sledovat, budou moct trošku nakouknout do našeho sportu, a že jim ho ukážeme v největší kráse a v nejvíc hustých podmínkách.“
Jak začali pořadatelé ve středisku, kam každou zimu míří masy českých turistů, budovat lešení, Hroneš postup práce sledoval v časosběrných příspěvcích na sítích. Takhle velký Big Air ještě nikdy nebyl postaven. Ten v Livignu je o něco větší, než olympijská konstrukce na minulých zimních Hrách v Pekingu.
„Je to docela hustý. Všichni říkáme, že je daleko nepříjemnější jezdit nahoru výtahem, než jezdit na tom skoku,“ směje se Hroneš. „Měli jsme už pár horších výtahů. Měli jsme i pár horších konstrukcí, které vypadaly mnohem hůř. Tahle vypadá docela věrohodně.“
Výtah, kam se sejde šest snowboardistů, putuje po zadní straně konstrukce, a další reprezentantka Laura Záveská se polekala, když zůstala v úterý uprostřed cesty nahoru na chvíli trčet.
„Trochu se bojím výšek, což je docela ironie, když dělám freestyle snowboarding. Víc se bojím výtahu než skoku, když to drncá,“ líčila Záveská. „Včera se to na chvíli zastavilo, jak se rozbil. Z toho jsem nebyla nadšená. Skok je dobrej, výtah nic moc.“
Závody v noci? Skvělé!
Pro závodníky ale není největším problémem výška stavby. Mužské skoky létají asi dvacet metrů, což není extrém. Těsně před rozjezdem olympijských soutěží se hodně řešily sněhové podmínky na skoku, který měl kopírovat ten z Pekingu. Nakonec byl profil upraven a je třeba vyčistit detaily.
„Vypadá to šíleně, ale není to tak úplně obrovský skok jako na některých Světových pohárech,“ vysvětluje Hroneš. „Ta konstrukce tomu samozřejmě dodává faktor, který na ostatních sněhových skocích není. Dodává to majestátnost. Je to víc o tom se na skok přizpůsobit, zvyknout si. Mně to zatím docela sedí. Je super, že to není celé na konstrukci. Když jsou skoky postavené na lešeních, většinou je celý dopad na dřevěných paletách, sníh není tak dobrý. Tady je obrovská výhoda, že dopad je sněhový, dá se s tím dobře pracovat.“
Není jistě náhoda, že právě Big Air patří ke sportům, které se rozjedou ještě před pátečními zahajovacími ceremoniály. Čtvrteční kvalifikace nabídne do světa obrázky atmosférického večerního závodu. Tvůrci Her dali blyštivý WOW moment na začátek programu.
„Já mám závodní večery hrozně rád. Atmosféra je super, nikdy se nestane, že by nebylo vidět, nebo že by moc svítilo sluníčko a byl by stín. Noční podmínky jsou úplně skvělé,“ pochvaluje si Hroneš.
V kariéře už závodil na spoustě zajímavých míst. Kromě Pekingu si užil třeba loňský večer na fotbalovém stadionu v Klagenfurtu, kde v Big Airu skončil na dosud životním čtvrtém místě.
„Jeden z nejzajímavějších skoků byl určitě v Pekingu na olympijském stadionu, kde se jel Big Air na poslední olympiádě. Bylo to v postindustriálním centru mezi železárnami. Hrozně mě bavily závody Světového poháru minulý rok v Klagenfurtu, které byly přímo na fotbalovém stadionu. Ty mají skvělou atmosféru,“ líčí Hroneš.
Do čtvrteční kvalifikace nastoupí třicet borců, místo ve finále je pro dvanáct. Všechny čekají tři skoky, z nichž dva se budou počítat. Hroneš plánuje svůj klasický trik - switch double cork 1800 s double grabem. A rozhoduje se, zda použije svůj nový trumf - switch backside double rodeo 1460.
„V tomhle triku se rozjíždím na svoji nepřirozenou levou nohu a odrážím se přes přední nohu zády. Je to takový skok po hlavě do dopadu. K tomu se tři a půlkrát otáčím kolem sebe a dvakrát přes hlavu,“ vysvětluje Hroneš. „Ten trik je složitý a zajímavý v tom, že je úplně jiný než corky - salta s otočkami. Poprvé jsem ho zkoušel včera.“
Ve snowparku zatím panuje skvělá nálada. Pořadatelé si ve středu zkoušeli medailové ceremoniály a z amplionů se ozývaly hlášky typu: „Olympijským šampionem se stává George Clooney!“
Ve čtvrtek se už pojede naostro. A bude to velké.
