PŘÍMO ZE SOČI | Srdce mu puká při sledování výkonů slovenských hokejistů. Vztek s ním cloumá, vidí-li, kam národní mužstvo a dění v něm směřuje. Legendární útočník Peter Šťastný neustává s kritikou lidí a poměrů v zemi, odkud kdysi utekl do zámoří a stal se tam slavným. A nechápe ani Čechy. „Jsem v šoku z toho, že jste si zvolili Babiše,“ divil se v rozhovoru pro Nedělní Sport.
Na sobě americký dres, podepsaný hráči. A nervy na pochodu v lóži samých význačných hostů. Tak Peter Šťastný prožíval páteční semifinále mezi Kanadou a USA, za které nastupuje jeho syn Paul. „Hrozný stres,“ vyprávěl o přestávce bývalý skvělý útočník a někdejší úspěšný generální manažer slovenské reprezentace.
Jaké to je dívat se na svého syna bojujícího za Ameriku?
„Děsné. Nejlehčí to bylo v době, kdy jsem hrával. O něco horší pocity jsem míval v roli generálního manažera na dvou olympiádách. Ale dívat se na utkání svého syna, to je to nejhorší, co může být. Na druhou stranu je to velmi vzrušující a krásné. Hrají-li Američani a Kanaďani, je to všechno skutečné. Vidíte obrovské nasazení, forčekink, krásné gólové šance. Přesně tohle lidi chtějí, je to výborná reklama na hokej.“
Manažerská pozice ve slovenském hokeji vám neschází?
„Copak mně, hlavně Slovákům já nescházím… Já jsem to dělal z lásky k vlasti, za první čtyři roky jsme vyhráli všechny tři medaile. Po mém odchodu jsme byli třetí nejlepší hokejovou zemí světa v rámci čtyřletého cyklu. Odešel jsem a od té doby je Slovensko osmé, deváté, prostě tam někde dole. Katastrofa! Za osm let získali jedno druhé místo na mistrovství světa. To je jediná světlá výjimka.“
Co říkáte hernímu projevu Slováků?
„To je vůbec to nejhorší. Obrovská ubohost! Prostě mizerné.“
Čím vším to podle vás je?
„Mizerným vedením. Hráče máme stejné nebo podobné jako mnoho ostatních. Dnes už se nemůžeme vymlouvat na nedostatek hráčů, podívejte se na Slovince. Někdo mi tu říkal, že mají v zemi čtyři sta hokejistů, my kolem osmi tisíc. Jenže oni tady na rozdíl od nás hráli srdcem, charakterem, vůlí. A ze strany vedení přicházel jasný impuls k tomu, aby v mužstvu byla dobrá chemie, synergie a všichni hráli jeden za druhého. Jedno s druhým. To my se v tvorbě týmu a práci s ním dopouštěli obrovských hrubek. Není divu. Nikdo z našeho hokejového vedení nehrál na olympiádě, nemá zkušenosti, bez kterých to nejde. Třeba zápas s Čechy, to bylo hrozné!“
V čem hlavně?
„Jak jsme se dvě minuty před koncem báli odvolat brankáře a nechali to až na chvíli, kdy náš hráč fauloval, a nic jiného nám nezbylo. Nejdeme do risku, nejsme odvážní v pravou chvíli, ti lidé nemají šajn, co kdy udělat.“
Šatan jednoznačně chyběl
Svaz nedokázal urovnat napjaté vztahy mezi Miroslavem Šatanem a Zdeno Chárou, načež radši Šatana nechal doma. A zprvu to vedení prezentovalo jako nezájem trenéra Vůjtka o útočníka. Vás to dopálilo, pořád to ve vás bublá?
„Samozřejmě. Co to je za sprostou výmluvu, že spolu nemohli hrát? Copak Zdeno Chára potřebuje klid? Zdeno je čirý profesionál a intelektuálně na takové výši, že by to pro něj nebyl problém. Vy jste mladý chlap, tak si to možná nepamatujete, ale já si vzpomínám na osmdesátá léta, Fetisov a Kasatonov. Ti dva se nesnášeli, ale v rámci kolektivu šly jejich spory stranou. Anebo i tady Corey Perry a Sidney Crosby. Ti chlapi se nemají rádi, ale jakmile mají na dresu kanadský znak, okamžitě na všechno zapomenou a jdou spolu po jedné cestě ve prospěch týmu.“
Šatan tedy chyběl?
„Jednoznačně. Hlavně na přesilovkách. Miro je hráč, který z ničeho dá gól, udělá velké věci. Ale i v týmu by jeho přítomnost zapůsobila, dokázal by ho stmelit. Jestli někdo z vedení tvrdí, že nezapadá do konceptu, copak Teemu Selänne ve 43 letech zapadá do konceptu mladého finského týmu? Proti Rusům ve čtvrtfinále byl nejlepším hráčem na ledě. Copak Jágr s Nedvědem zapadají do konceptu českého mužstva? Mnozí staří hráči tu měli na starost klíčové role. Miro Šatan je pro Slovensko to samé jako Jágr pro Čechy. A my místo abychom jeho kvalit využili, tak pěkně po bolševicku řešíme vztahy.“
Komu přesně tohle dáváte za vinu?
„Tak máme tam generálního manažera (Otto Sykoru), kterého vytáhli nevím odkud. Někde v Německu dělal sedmou ligu, nebo co (elitní DEL v Norimberku). Jak on si vůbec může dovolit takhle uměle rozbíjet národní mužstvo? To není jeho byznys, podle toho se k tomu musí chovat. Fakt hrozné! Je mi líto slovenských fanoušků i samotných hokejistů, kteří trpí pod špatným vedením.“
Problémy začínají v politice
Vidíte u slovenského hokeje v dáli světlo na konci tunelu?
„Dokud budou ve vedení hokeje estébáci a zločinci, lidé, kteří rozbili naši zemi a starají se jenom o sebe, zůstanou i špatné výsledky. Stejné jako v hokeji je to i v naší společnosti. Dříve jsme měli v čele státu slušné odborníky, nezaměstnanost klesla z dvaceti procent na osm. Ale pak se vesla znovu ujali bývalí komunisti, estébáci, a z osmi procent jsme zase vylezli na čtrnáct.“
Neodráží se v číslech i ekonomická krize?
„Ano, jsou i objektivní příčiny. Ekonomická kondice Slovenska však klesá, ztrácíme konkurenceschopnost ve světě. A ti lidé to přes média umí vysvětlit občanům, kteří je volí. To je tragédie… A nedivte se pak, že stejné je to v hokeji pod vlivem estébáckého důstojníka, soudruha, zločince a podvodníka Širokého (majitel Slovanu). To je slovenský Bernard Madoff. Akorát, že Madoff dostal za zpronevěru 150 let, kdežto Juraj Široký je na svobodě a dál dohlíží na Fica, Gašparoviče i slovenský hokej.“
Vaše názory jsou ostré už drahně let, na Slovensku však nemáte extrémní zastání. Nevěří vám lidé?
„Potíž je v tom, že já se nedostanu k mikrofonu. Za mnou tady v Soči nepřišel jediný slovenský novinář. Zajímavé, že? Od roku 2006, kdy jsem skončil u slovenské reprezentace, jsem se nedostal do Slovenské televize, s jedinou výjimkou konání mistrovství světa před třemi roky. To však bylo za středopravé vlády. Ani jednou jsem se nedostal do Markízy, do JOJky, TA3 mě ignoruje úplně. A když chce o mně někdo napsat, nedovolí mu to uveřejnit. Kam jsme to zašli? Za komunistů bylo někdy i líp než teď.“
Necítíte na Slovensku žádný vzdor občanů?
„Já ten tichý vzdor cítím a pevně doufám, že se prokáže už nyní v prezidentských volbách. Spousta lidí vládnoucí garnituru prokoukla, už ji mají navrch hlavy. Vidí výsledky vládnutí, mizerné platy, vidí tu spravedlnost v uvozovkách, neexistuje vymahatelnost práva, mnozí lidé jsou nad zákony. To, co se dělo za komunistů, se děje i dnes.“
V Česku se vydatně rozpíná Andrej Babiš, co vy na to?
„Pro boha živého, to vám tedy Slováci exportovali věc… A vy si ho ještě zvolíte. Z toho jsem v šoku! On se ještě prsí, že nepracoval pro StB. A jak se dostal k tomu majetku? Svojí moudrostí a schopnostmi? Asi jako Juraj Široký. Toho byste nechtěli k vám do republiky?“
Díky…
„My vám ho pošleme. Ještě se vrátí Kožený a budete komplet.“
Máte vysvětlení pro Babišův politický úspěch v Česku?
„Když lidé nevědí, o koho jde, jsou snadno manipulovatelní. A tito lidé jsou přímo super manipulátory, protože StB byla od toho, aby ovlivňovala masu lidí podle svého. Tito lidé mají dnes pod kontrolou národní hospodářství, ekonomický vliv využívají politicky, společensky, poskupují si média a zajistí si obrovský vliv.“
V Soči jsem Čechům věřil
Těžkým obdobím prochází český hokej, jak vy vidíte jeho budoucnost?
„Vy na to máte pořád, jen musíte umět všechno pospojovat ve fungující celek. Je třeba vědět, jak na to. Na papíře máte pořád úžasné mužstvo, Krejčí, Voráček, to jsou osobnosti. Vidět Jágra v jeho věku, to je na velkou pochvalu. A to jste si ještě nedovolili vzít Hudlera z Calgary. Já vám tu věřil. Možná máte trochu problém s osobními zájmy, nadřazenými nad kolektivní záležitosti, ale mohu vám garantovat, že my jsme na tom mnohem hůř. Oni si tam podsouvají svoje hráče, do nominace zatahují politické tlaky, aby uspokojili tenhle a tenhle klub…“
To asi nebude problém jen Slovenska…
„Já si tohle nedovolil. V týmu museli být jen ti nejlepší hráči s nejlepšími výsledky. Do roku 2001 se v hokeji mluvilo o silné světové šestce, po mém působení to byla rázem sedmička. Ryba vždy smrdí od hlavy. A pak to dopadá tak, že proti nám jsou Slovinci dominantní. Bylo mi do pláče… Zároveň v tom ale vidím krásné ponaučení. I taková země jako Slovinci se čtyřmi stovkami hokejistů může skočit mezi světové týmy. Je to jen o tom dělat svoji práci poctivě, pořádně, profesionálně a bez svých vlastních zájmů.“
Jakou práci podle vás odvádí Slovensku Vladimír Vůjtek?
„Stav reprezentace je částečně o panu Vůjtkovi, ale hlavně o lidech nad ním. Vůjtek určitě musel při výběru hráčů uspokojit některé nadřízené. Naši trenéři jsou dnes lepší politici než kouči. A to jim pomáhá přežívat.“
