Kejval o možné olympiádě v Česku: Jde o cestu, a jestli si myslíme, že na to máme
Možná je to blíž než cesta na Mars. Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval myšlenku zimních Her v Česku podporuje, ale zároveň říká: „Nemělo by se jednat o to, jestli a kdy uspořádáme Hry, ale o tu cestu.“
Krasobruslařské mistrovství světa znovu potvrdilo, že Češi umí pořádat skvělé sportovní akce a myšlenka na olympiádu v zemi se rozvíjí. Jak je teď daleko?
„První reálný termín je v roce 2042. Jde o tu cestu, že máme ambici, že tady chceme přivítat nejlepší sportovce světa, že si myslíme, že na to máme.“
Jak probíhají jednání s ministrem sportu, prevence a zdraví Borisem Šťastným?
„Jeho mandát bude končit jedinou akcí, která je podobná olympiádám – Evropským olympijským festivalem mládeže, kde je dvacet sportů, zúčastní se ho čtyřicet plus států z Evropy. Je to multisportovní akce pod olympijskými kruhy. Domluvili jsme se s panem ministrem, že všechno budeme dělat pro sportování mládeže, zlepšování infrastruktury. A že v roce 2029 na jaře, až skončí Evropský olympijský festival mládeže, se na to koukneme. Potom ministerstvo i sportovní prostředí udělá vyhodnocení a řekne: OK, je to reálné, pojďme touto cestou.“
Bylo by to včas, pokud by se Česko skutečně chtělo o kandidaturu ucházet?
„Do termínu bude ještě pořád třináct let, pět let do chvíle, kdy by se rozhodovalo, kdo bude v roce 2042 pořádat další olympiádu. Takže je spousta času. Chceme si o tom povídat. Jinými slovy cesta je cíl, takhle to vidíme.“
Rok 2042 je první volný, další možností je rok 2046. Věříte, že je reálné, aby Česko olympiádu získalo?
„Takhle ty věci nefungujou. Neříkáme: Budeme pořádat olympiádu. Jde o to: Máte tu ambici? Maďaři chtějí pořádat olympiádu 2036 a ta myšlenka začala v roce 2012, když byl jejich premiér na olympiádě a nadchnul se. Chtěl udělat Budapešť a Maďarsko velkým a přišel s touto myšlenkou. Postavil od té doby atletický stadion, fotbalový stadion pro šedesát tisíc, plavecký stadion. Dlouhodobě se systematicky připravují. A vemte si, kolik let mezi tím uplynulo. My si musíme říct, jestli na to chceme nastoupit. Kdykoli si můžeme říct, že to není ta správná cesta. Ale jde o to, jestli to chceme.“
Může se Česko v případě odstoupení Rakouska zapojit do maďarského projektu letní olympiády 2036?
„To zatím ještě nepublikujeme, ale myslím si, že do určité míry tam bude prostor.“
Nemyslíte, že případnému projektu zimních Her může uškodit neúspěšná kandidatura Prahy na OH 2016, která stála 80 milionů korun?
„Já jsem u toho byl. Když se zeptáte lidí z územního plánování v Praze, tak říkají, že se nikdy neudělalo tolik práce a nikdy se nepřemýšlelo o rozvoji Prahy tak jako tehdy. Já tam žádnou kontroverzi nevidím. Samozřejmě, bylo to spojené s osobou primátora Béma, jehož fungování následně skončilo v nějakých kauzách. Myslím, že olympiáda pak byla politicky zneužitá, protože to bylo nejvíc vidět. Když do něčeho dáte osmdesát milionů korun, z pohledu Prahy a rozpočtu republiky to nejsou žádné peníze. Za to moc neuděláte, když se musí udělat obrovské studie a analýzy. Všechno stojí nějaké peníze.“
Pomohla by případná kampaň na podporu kandidatury, aby se zrekonstruovaly můstky v Harrachově či konečně vyrostla rychlobruslařská hala?
„Určitě to pomůže. Byl bych nerad, aby lidi viděli rozvoj sportu perspektivou oblíbené rychlobruslařské haly, byť bych byl strašně rád, aby byla. Chtěl bych, aby to viděli optikou infrastruktury a sportování všech obyvatel.“
V jakém smyslu?
„Já bych byl strašně rád, kdybychom začali od toho, že postavíme tělocvičny, kde budou moct děcka fungovat. Že to nebude tak, že dodneška třicet procent škol nemá tělocvičnu. Teď se třeba intenzivně připravují podmínky použití evropských peněz na další období od 2028 dál. My tlačíme na to a prosíme politiky, aby se ty peníze mohly používat i na sport. Pokud se to podaří, tak se může sport zásadně změnit. Ve všech ostatních zemích EU jde používat evropské peníze na sportovní projekty, u nás to jako v jediné zemi nejde. Pokud to nepůjde, tak budeme tam, kde jsme.“
