Kayakcross jako šance. Ve slalomu už necítím progres, říká Přindiš. Dotáhne to na olympiádu?

Mistra světa v kayakcrossu Víta Přindiše vítala v pondělí na letišti rodina i s nakresleným plakátem•Zdroj: Iva Roháčková

Český kajakář Vít Přindiš dojel druhý na Světovém poháru v Praze v Kayakcrossu

Fotogalerie

Martin Hašek

Kanoistika28. července 202616:27

Začít diskusi (0)

V závěrečné fázi kariéry se vodnímu slalomáři Vítu Přindišovi otevírají dosud přivřené dveře. Na šampionátu v Oklahomě přidal titul v kayakcrossu do své unikátní zlaté sbírky. Kvůli tvrdé konkurenci v českém týmu přesto nikdy nestartoval na olympijských hrách. Ale teď… „Šance tam je,“ říká po vítězném startu boje o Hry v Los Angeles.

Zrádná povodná branka ho ve slalomu vyřadila už v semifinále. Vít Přindiš však ve čtyřicetistupňových vedrech světového šampionátu v Oklahomě čekal na svou poslední ránu. A v dobrodružném kayacrossu vybojoval zlatou medaili.

„Do Oklahomy jsem odlétal s tím, že jsem do toho dal úplné maximum. Vynechal jsem svěťáky, abych se připravil na tenhle závod. Zažil jsem tam horskou dráhu,“ líčí Přindiš. „Ve slalomu to nevyšlo, byl jsem z toho strašně zklamaný. Ale nakoplo mě to víc, abych žádný záběr nevynechal, abych v kayakcrossu bojoval do poslední chvíle. A opravdu se to vyplatilo.“

Jeho příběh je originální. Přindiš patří mezi největší jména zlaté éry českého vodního slalomu poslední dekády. Světovým šampionem už se v roce 2022 stal ve slalomu. V něm má i dva tituly mistra Evropy, třikrát vyhrál celkové hodnocení Světového poháru. A v posledních letech kariéry našel svou cestu v adrenalinovém kayakcrossu.

„Na mě to tak trošku zbylo v roce 2023, kdy jsem si nevybojoval slalom. V roce 2024 jsem se do toho vrhnul víc. Myslím, že jsem tomu dal fakt hodně, v té době určitě nejvíc z našich závodníků. Ale pořád jsem srdcem byl vždycky slalomář,“ vysvětluje Přindiš. „Už nejsem nejmladší a kombinovat obě disciplíny je strašně náročné, fyzicky i psychicky. Skáčeme z jedné lodi do druhé, z tréninku na trénink. Člověk si neodpočine. Už v zimě jsem si řekl, že letošní sezona bude poslední, kdy bych to kombinoval. Příští rok bych se soustředil na cross.“

V Oklahomě si prožil malé peklo. V sobotu se musel prodrat únavným dnem plným rozjížděk. Závodil od rána do pozdního odpoledne.

„Ten den byl strašně dlouhý a intenzivní. Člověk si musí pohlídat stravu, pití mezi jízdami, najít si čas na analyzování videa, soupeřů, taktiku, musí se připravovat na další jízdu. Během dne je strašně náročné psychicky i fyzicky to udržet,“ vysvětluje Přindiš.

Ve slalomu už necítím progres

V semifinále symbolicky vyřadil dosavadního krále, čtyřnásobného mistra světa a olympijského šampiona Josepha Clarka. A finále už si pohlídal. Je to pro něj velký návrat. Na olympiádu v Paříži se nedostal a vloni mu sezonu zkomplikovalo zranění krku. V disciplíně, která na něj kdysi zbyla, září.

„Snažil jsem se přenastavit mysl, že se soupeři nemůžu jen tak jet a nepošťuchovat se s nimi. Když na to přijde, musím do toho jít naplno,“ líčí Přindiš. „Ve slalomu už necítím progres. V kayakcrossu jsem musel řešit spoustu detailů. Na místě jsem zjistil, že se změnila technika odrazu z rampy. Vymýšlel jsem, jak správně upevnit pádlo magnety, odrážet se rukama. Člověk se učí za pochodu. Takových drobností je tam hodně, dělají disciplínu zábavnou. Nutí mě to se posouvat, adaptovat.“

Sedmatřicetiletý veterán se v konkurenci Vavřince Hradilka a Jiřího Prskavce zatím nikdy nepodíval na olympiádu. Teď se mu otevírá zřejmě největší možnost kariéry. Za dva roky v Los Angeles by mohl startovat, pokud by se nominoval přes mezinárodní žebříček a na jaře 2028 se udržel v české reprezentaci.

„Šance tam je. Díky tomuhle mistrovství to máme na všech frontách dobře rozjeté, ale je to jeden krok z devíti. Může se to tolikrát otočit… Ale je lepší začínat takhle, než odzadu,“ usmívá se Přindiš.

Šampionátem v Oklahomě olympijská kvalifikace začala. Do žebříčku se bude každému závodníkovi počítat pět z devíti závodů. Další dva se na okruhu Světového poháru pojedou ještě v této sezoně. Borci bojují o to, aby na konci roku byli do třetího místa žebříčku, za to by se dostali do národního týmu pro příští rok.

„Cesta tam je, ale je to strašně těžké. Letos nemáme přednominaci za medaile, ale teoreticky ji můžeme získat na konci roku. Takže je třeba splnit ještě další dva kroky,“ vysvětluje Přindiš.