Tři tituly mistra světa v řadě: Fuksa slaví zlatý hattrick, o bodech pro LA slyšet nechce
V životní éře své kariéry sbírá kanoista Martin Fuksa neobvyklé zářezy. Na nedávném MS v Poznani vyhrál třetí světové zlato v řadě a dostal se do výjimečné společnosti. Jen hokejový národní tým z přelomu století, rychlobruslařka Martina Sáblíková, veslař Ondřej Synek a desetibojař Tomáš Dvořák dokázali od vzniku České republiky stejnou věc.
Co říkáte na to, že jste členem takhle exkluzivní společnosti?
„O ´Vítej, zlatý hattricku!´jsem věděl. O Dvořákovi, Synkovi a Sáblíkové ne. Je super být mezi takovými fenomenálními sportovci. Tomáš Dvořák mi osobně volal, bylo to moc hezký.“
Jak proběhl kontakt s desetibojařskou legendou?
„Stavěli jsme dům, řešili jsme spolu zahradu, takže jsme na sebe měli čísla. Zavolal mi, že ho prosí, aby mi kvůli tomu hattricku nahrál nějaké video, ale že to nezvládne. Tak ti volám, vítej v klubu! Jsem rád, že mi radši osobně zavolal. Poděkoval jsem mu.“
Mezi třemi tituly mistra světa se vyjímá i olympijské zlato z Paříže. Jak tuhle řadu hodnotíte?
„Já to asi takhle nevnímám. Jsem samozřejmě moc rád, ale že bych se doma bil do prsou, jaký jsem úžasný… Vůbec ne! Dělám, co mě baví. Baví mě stoupat na stupínky. Pořád se to daří. Stojí při mně štěstěna. Samozřejmě se mu snažím jít co nejvíc naproti.“
Na mentální stránce je třeba dál pracovat
Vy jste už čtvrtým rokem v řadě vyhrál zlato na olympijském kilometru během globální akce. Letos jste ale po další dominantní sezoně na mistrovství světa bojoval s nepříznivými podmínkami. Ceníte si, že jste se s nimi popral a znovu máte zlato?
„Posílilo mě to mnohem víc. Vyhrát s větrem do zad dokáže kdekdo. Ale když dokážu vyhrát v podmínkách, které mně v minulosti tolik neseděly, dokážu překonat fighty v hlavě, je to super. Dokazuje to, jak jsem se nejen fyzicky, ale i mentálně posunul. Fyzicky jsem na tom dobře, na mentální stránce je třeba dál pracovat. Moc si toho na sobě cením. Ne že bych se potřeboval chválit, ale řeknu: Martine, dobrý!“
Co říkáte na to, že jste letos na olympijském kilometru všechny závody vyhrál?
„Vážím si každé sezony, rád sportuju. Jsem moc rád, že můžu trénovat, pak sklízím ovoce na závodech. Kdybych neměl takové úspěchy, motivace je horší. Tím, že mě baví trénovat a zároveň je tam furt úspěch, je to super.“
Dvakrát jste ale stál jako vítěz v mrtvém závodě s jedním ze soupeřů. Na Světovém poháru v Szegedu to bylo s neutrálním závodníkem Zacharem Petrovem, na MS v Poznani s Maďarem Danijelem Fejesem. Jaké je to se o zlato dělit?
„V tomhle závodě jsem mohl být rád, že jsem něco získal. Maďar je sympaťák. Je mi to tak trošku jedno. Zároveň mám klid na duši, že na cílové fotografii je moje špička první. Spíš by bylo pro mě horší získat zlato a vidět, že je moje špička druhá. Nevím, jestli bych dokázal na stupínek vlézt. Ten člověk musí vědět, že závod nevyhrál. Chápu, že je to v pravidlech, že se zaokrouhluje. Ale všechny techniky jdou tak dopředu, že bych čekal, že se o vítězi rozhodne.“
Jsem na slovo body alergický
Myslíte už na olympiádu v Los Angeles, kam máte po letošních pěti vítězstvích v pěti kvalifikačních závodech už nakročeno?
„Nikdy na LA nepomyslím. Jsem na slovo body alergický. Vůbec mě to nezajímá, chci být nejlepší v závodech, to je všechno. Důležité je jezdit dobře. Nepočítám nic. Stejně nemůžete jít do závodu s tím, koho chcete předjet.“
Chystáte se zkusit olympijský kanál, který bude specifický mořskou vodou, přilivem a odlivem?
„Až budeme cítit, že bychom tam v roce 28 mohli závodit, zajedeme se tam podívat. S přílivem a odlivem to bude specifické. Určitě to omrkneme.“
Co vás žene dál?
„Je to jednoduché. Baví mě moje disciplína, být s klukama na loděnici, vidět, že se zlepšujou. Navzájem se posouváme. Jsou to hezké dny.“
