Hra o trůny: Janíčková sebrala rekord ikoně. Message pro mladé plavce, přála Seemanová
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | V oceňované disciplíně na 100 metrů volný způsob se po dlouhých osmi letech mění nejlepší Češka dějin. Barbora Janíčková ve finále mistrovství Evropy v Paříži vydrtila báječný národní rekord 53,36 sekundy a v nadupané konkurenci zabrala páté místo. Na vrcholu tabulek vystřídala kamarádku Barboru Seemanovou, která skončila sedmá (53,63). „Pro mě je to čest, Bára je ikona,“ řekla Janíčková.
Přišla k bazénu, koukla kolem a trochu ji to zarazilo. Barbora Janíčková se v pondělním semifinále mistrovství Evropy v Olympijském plaveckém centru v Paříži nechala zneklidnit.
„Včera mě to až překvapilo, a to mám ráda velkou atmosféru na bazéně,“ připustila.
V úterý večer do vody žádné rušivé vlivy nepustila. Skočila do ní a bez váhání zaplavala svůj zatím životní závod. Výkonem 53,36 sekundy o 14 setin zlepšila český rekord Barbory Seemanové z předloňského ME v Bělehradu.
„Pro mě je to čest. To je slovo, které to vystihuje nejlépe,“ řekla Janíčková. „Bára je ikona, troufnu si říct, že je naše nejlepší plavkyně všech dob. S velkou pokorou do toho vstupuju a vážím si toho.“
Jejich příběh je skoro jako ze Hry o trůny. Oběma říkají Barbora a v roce 2015 se spolu v patnácti letech sešly na své první dospělé akci při ME v krátkém bazénu v Netanji.
Jinak jejich cesty nemohly být odlišnější. Seemanová byla od mládí princeznou českého plavání. Odjakživa se od ní čekaly velké věci. A ona je dokázala. Je trojnásobnou evropskou šampionkou, ve své dvoustovce kraulem je v globálních finále jako doma.
Janíčková šla trochu oklikou. Neměla mládežnické medaile, výkonnostně rozkvetla později. S trenérem Dušanem Viktorjeníkem se připravují ve skromných podmínkách v Olomouci, kde reprezentantům podle českého zlozvyku lezou do drah hobbíci.
Ale poslední sezoy je to jízda. Před dvěma lety získala Janíčková na ME v Bělehradě v osekané konkurenci na stovce kraul stříbro za Seemanovou. Vloni na mistrovství světa svůj vzor už porazila. A v úterý v Paříži to tam naložila.
„Mně se to jelo strašně dobře. Snažila jsme se do toho šlapat, ale umírněně, ne zbrkle jako v semifinále. Bylo to lepší, jsem za to ráda. Mám z toho velikou radost,“ líčila Janíčková. „V semifinále jsem chtěla asi moc. Rubala jsem, nebylo to efektivní. Byl to druhý start odpoledne, člověk si zvykne na atmosféru, která tady je. I rozpravy s týmem mi pomohly se uvolnit.“
Mezi favoritky na středních drahách se vklínila svou tichou vzpourou v osmé dráze. Poslední padesátku dýchala na stranu, kde místo soupeřek viděla pojízdnou kameru na kraji bazénu, která snímala vedoucí Nizozemku Marrit Steenbergenovou v cestě za novým rekordem šampionátu 51,90.
„Pro mě to bylo paradoxně lepší. Snažila jsem se chytit kameru, která samozřejmě snímala Marrit, která byla si dvě vteřiny před námi. Bylo to pro mě lepší, nezaobírala jsem se tím, jak rychle plava ta vedle mě,“ usmívala se Janíčková.
Skončila pátá v nejkvalitnější stovce kraulem v historii evropských šampionátů. Svým pařížským výkonem by Janíčková před dvěma lety v Bělehradě vyhrála, před čtyřmi lety v Římě by byla druhá.
„Je to super. Ukazuje to, že se člověk nikdy nemá vzdávat,“ chválí Seemanová. „Bára měla operace a zdravotní omezení. Dokázala se vyškrábat zpátky a ještě na lepší level, než byla. Je to krásná message pro mladé plavce. Když máte sen a cíl, lze překonat všechno.“
Sama hodnotila tři konzistentní časy, které na stovce předvedla při návratu ze zdravotních potíží na přelomu roku. Ve středu ji začíná kraulová dvoustovka, její hlavní disciplína.
„Stovka je dobrý ukazatel, že sice nemám sprinterskou rychlost, ale do dvoustovky by to mohlo být fajn. Neumím jet ještě na krev, ale nedojíždím úplně vyšťavená, což je do dvoustovky třeba,“ hodnotila Seemanová.
