Spánek po 20 minutách, halucinace, strach o život. Koláček o nejdrsnějším závodě: Je to sen!

Lásku k jachtingu má od táty, který před dávnými lety postavil malou plachetnici. Syn se hned zamiloval. Jezdil nejdřív po českých přehradách, vášeň postupně přerostla v zaměstnání. „Je to můj osud,“ popisuje vystudovaný strojař, jenž je zároveň špičkovým expertem na kompozity. Proto jeho firma vyrábí klíčové komponenty pro jachty z celého světa.

Jezdí v prestižní kategorii Class40, brázdí oceány a dělá maximum, aby vystoupal úplně nejvýš. K účasti na závodu kolem světa. Ten se koná jednou za čtyři roky, další je na programu v listopadu 2028. Byl by prvním Čechem, jenž by se zúčastnil. Aktuálně ho čeká kvalifikační plavba na Route du Rhum, což znamená další výrazný krok.

Jste svému snu stále blíž?
„Než na začátku? To rozhodně ano. Prošel jsem si spoustou tříd, jsem v další, náročnější. Dostal jsem se do kategorie Class40, mám loď už dlouhou přes dvanáct metrů. Postupně se dostávám výš, už je to profesionální námořní jachting. Není to jednoduchý, protože v Česku je to pochopitelně okrajový sport. A není zrovna snadné přesvědčit sponzory a partnery, aby do toho dávali miliony.“

Daří se vám to?
„Musím zaklepat, celkem ano. Jsme obklopení silnými firmami, které jsou stejně jako my přesvědčení, že to, co děláme, stojí za to.“

Když spolu mluvíme, řídíte auto a máte mě na hlasitý odposlech, ne?
„Teď zrovna je za volantem přítelkyně.“

Aha. Ale proč se ptám – když jedete ve vozidle, oproti lodi je to brnkačka, ne? Máte motor, brzdy…
„Jo takhle to myslíte. Je to jiný. Ale já jsem na silnici klidný, zvlášť když je provoz. Mám rád pomalejší jízdu. Na lodi to mám opačně. Tam do toho šlapu na dvě stě procent.“

Jakou největší rychlostí jste jel na vodě?