Ivo Pospíšil
18. března 2019 • 09:45

Hamza: Manýry z fotbalu do biatlonu nepatří, Nora u žen chceme udržet

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Lokvenc: Chemie Kuchty a Birmančeviče je úžasná! Chorý není zákeřňák
CESTA ZE DNA: Jsme silnější, než si myslíme, říká zápasník Peňáz
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO ZE ŠVÉDSKA | Na mistrovství světa sledoval osobně většinu závodů, české medaile se ale ani v jednom z dvanácti pokusů nedočkal. „Nemá cenu strkat hlavu do písku před tím, že to není ideální. Na druhou stranu si nemyslím, že by to ale bylo zase tak tragické,“ přiznal šéf českého biatlonového svazu Jiří Hamza. Kde vidí hlavní chyby? A hodlá spustit personální změny?



Jak byste tedy tuto sezonu hodnotil?
„Jsme v nějaké přechodné sezoně, zkoušeli jsme nový systém fungování a úplně ne vše se ukázalo jako ideální. Musíme to tedy v klidu zanalyzovat a říct si, kudy se vydáme dál. Samozřejmě nám chybí více medailových umístění oproti dřívějšku, paradoxně v národech jsme na tom lépe než loni. Až na výjimky se nám dařily štafety, ale v individuálech nám chybí více umístění na bedně nebo do desátého místa, které překryjí ty ostatní.“

Čili?
„Vnímáme, že to může být lepší, já to ale vnímám jako sezonu nula po olympiádě. Od začátku jsme řekli, že to budeme směřovat k další olympiádě 2022. Musíme si projít nějakou generační výměnou, jsme na startu a ne že bychom z toho byli happy, ale lepší sportovce nemáme, takže s nimi musíme lépe pracovat a to ve všech oblastech sportovních i zdravotních, což jsme na začátku sezony neměli úplně podchycené a na některých závodnících se to projevilo. A také nám letos nefunguje servis, jak bychom potřebovali.“

Takže, co se letos vše nepovedlo?
„Všeobecně jsme kromě Makule zaostávali běžecky. Vylepšili jsme sice střelbu, ale zase jsme klesli v běžeckých výkonech. Částečně bych to přidělil k tomu, že jsme se rozhodli změnit systém do budoucna a částečně tomu, že nebyl dostatek času, aby si to sedlo. K tomu tam byly i nějaké zdravotní problémy. Nemá cenu se ale vymlouvat, je třeba se k tomu postavit čelem a víme, kde nás tlačí bota. Snažíme se to zanalyzovat a poučit se, abychom se příští rok vrátili na ty nejvyšší příčky. Nejsme sami, koho postihl výkyv, je spousta hvězdných jmen, které letos po olympiádě nezajely nic. A nemyslím také, že jsme letos měli šťastnou ruku na lyže, bývaly závody, kdy jsme měli super lyže, jedny z nejlepších, ale letos byly průměrné nebo horší.“

Co tedy bude potřeba do budoucna změnit?
„Musíme skloubit nový systém se starým. Ne všechno v tom starém systému fungovalo a ne vše funguje zase v tom novém. Seděli nad tím i s Ondrou Rybářem a Ondra se zase více posune zpět do sportovního úseku. Neznamená to, že se stane zase trenérem, ale nastane větší koordinace v rámci tréninkových plánů. Ten norský systém je o větších objemech v nižších intenzitách, kdežto my jsme doteď trénovali jinak. Je ale třeba se také reálně podívat na to, že nám ten vlak začínal ujíždět už vloni. Takže jsme se snažili touhle změnou to změnit.“

Jenže se zatím výsledky nedostavily. Až na výjimky většina závodníků zpomalila…
„To je pravda, ale nejsem pesimista. Ukázala se Markéta, která je mimořádný světový talent, stejně jako odvedl super výkony ve svých dvaceti letech Kuba Štvrtecký. Vidíte též na příkladu Martina Fourcada, že se trápí a bohužel jsme do toho spadli i my. Takový je biatlon, proto je tak krásný a proto jej sleduje tolik lidí a my musíme se stejnou pokorou, s jakou jsme přijímali dřív úspěchy, teď přijmout i to, že nám to nejde. Podívat se pravdě do očí, přiznat to, analyzovat to, ale zároveň nemá smysl dělat unáhlené rozhodnutí.“

Chystáte tedy nějaké změny v týmu?
„Nějaké personální změny asi nastanou. Bavíme se o tom co zlepšit, ale konkrétně o tom mluvit nechci. To by nebylo fér, nejdřív musíme dojet sezonu a pak si říct co dál. Myslím, že víme, kde nás tlačí bota a víme kde se zlepšit a budou muset všichni začít sami od sebe. Od nás nahoře počínaje a někteří u sebe konče. Je to pořád ta stejná banda, jsou to dříči a kluci jsou z toho nešťastní, protože Ondra se Šlesou jsou na konci kariéry, Bimbo taky očekával, že pronikne do první desítky a místo toho teď přišlo rozčarování.“

Kdo tedy bude končit? Týká se to třeba i trenérů A-týmu?
„Já to teď nechci hodnotit. Myslím, že trenéři A-týmu zůstanou, nejsme fotbal, abychom to střídali jak na běžícím pásu. Řekli jsme si, že jdeme do nějakého projektu na čtyři roky a zabalit ho po osmi měsících, to by bylo z mého pohledu hodně laciné. Nechci mluvit konkrétně, ale nějaké změny budeme muset udělat a uděláme je po konzultaci nás všech, co jsme v těch realizačních týmech. Někteří lidé chtějí sami skončit… uvidíme, udělali jsme chyby a nemá cenu říkat, že ne. Musíme najít takový česko-norský model, aby mohl fungovat.“

Jak je to přesně se smlouvou Egila Gjellanda?
„Je podepsaný na čtyři roky, s tím že po roce od té smlouvy můžeme odejít. Nepředpokládám však, že bude končit.“

Už jste s ním o tom mluvil?
„Mluvíme o tom všichni průběžně a myslím, že by bylo strašně jednoduché to zabalit. Ano, není to úplně vydařená sezona, ale zase ne propadák. Tím, co se dělo posledních šest let, jsme si ty lidi namlsali, ale nemá smysl si nic zakrývat. Jsme za to zodpovědní všichni rovným dílem a nemá smysl na někoho něco shazovat. Je třeba si říct, co je nejlepší pro český biatlon a hotovo.“

Jaké jsou tedy varianty na skloubení norsko-českého modelu?
„Je to věc hluboké analýzy, může nastat ideální model, že se skloubí vše. Vidíte na Martinovi, ten taky změnil přípravu a najednou člověk, který byl neporazitelný, je člověk který také nesebral ani jednu medaili na MS, což by před sezonou nikdo neřekl. I my jsme si zvykli, že jsme nahoře a ač byly horší sezony, tak nás z toho vždy někdo vytáhl. Jednou Ondra, podruhé Gábina, pak Verča, měli jsme jasného lídra a tahouna v týmu… letos se to zkrátka neprofilovalo a je třeba se k tomu reálně postavit a vyhodnotit to. Do té analýzy nejdeme s tím, že bychom měli jásat, ale jiné závodáky nemáme a v podstatě ani moc trenérů – ten trh je omezený. A myslím, že by nebylo fér, kdybychom se s Egilem dohodli na čtyřech letech, tak najednou říct, že to balíme. Já si naopak myslím, že neřekl poslední slovo.“

Do kdy tedy chcete mít o složení realizačních týmů jasno?
„Není to jen o mně, máme nějaký výbor federace. Zanalyzujeme si to a do konce dubna bude vše jasné, abychom do té přípravy šli s jasnými plány. To se malinko projevilo i vloni, kdy jsme do ní šli s novými trenéry o měsíc později, kdy jsme se tehdy nedohodli se Stephanem Bouthieuxem. Určitě to tedy není tak, že bychom Egila posílali domů, což by asi spousta fanoušků chtěla slyšet, ale já to neudělám. Manýry z fotbalu sem zanášet nebudeme.“

A co pak posílení lékařského zařízení, které vás letos tak trápilo?
„Určitě k nějakým změnám v realizačním týmu dojde. Nechci to ale specifikovat, nebylo by to fér.“

Jak pak vidíte, že norské tréninky spíše zabírají na mladé, zatímco ti zkušenější mají větší trable se s těmi novinkami sžít?
„Tak ta adaptace je určitě u starších těžší. My se tedy pokusíme skloubit ty systémy a vyrobit česko-norský model. Klidně se může stát, že ho za rok budeme vynášet do nebes. V týmu se navíc velmi změnila atmosféra, Verča si ho taky chválila. Nevylučoval bych, že i ona bude za rok zase jezdit do pěti ve SP. Věřím jí. Určitě si myslím, že je schopná se vrátit do absolutní špičky.“

A co její další kariéra? Vloni třeba říkala, že si představit další olympiádu už nedovede…
„To jsme neřešili. Jsme domluvení, máme smlouvu do Pekingu, ale kdyby chtěla končit nebo mít mimino, tak si to řekneme. To jsou věci, které život přináší. Já jim vždycky říkám, že když Závorci nebudou chtít jezdit, tak je na lyže postavit nemůžu. Ze své pozice musím udělat všechno pro to, aby závodili co nejlíp ti, co jsou na to výkonnostně zralí, ale musí to chtít obě strany. Verča odvedla pro český biatlon strašně moc a ještě odvede, ale rozumím tomu, když je někomu 30 a chce mít rodinu. Verča biatlon má hodně ráda a jak ji znám, nechtěla by končit takovouhle sezonou. Musí se to řešit postupně a nechci spekulovat, jestli jede poslední nebo předposlední sezonu. To bychom ji dostali pod tlak, což v biatlonu úplně nepotřebujeme.“

Přišlo se tedy už na to, co jí během sezony bylo, že šla tak běžecky dolů?
„Může to souviset s přechodem na nový systém. Nemá cenu se tvářit, že jsme všechno udělali podle našich představ, ale neviděl bych to jako vinu trenérů. My jsme se rozhodli, že to změníme a věděli, že existuje riziko, že se to nemusí první sezonu podařit. Bylo to rozhodnutí nás všech včetně sportovců. Teď je potřeba to zanalyzovat. Ondra už má prvotní analýzu připravenou a všichni se z toho musíme poučit.“

Tomáš Krupčík dojel v závodě s hromadným startem na MS v Östersundu na 20. místě
Tomáš Krupčík dojel v závodě s hromadným startem na MS v Östersundu na 20. místě

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud