Mistryně světa i otázky. Po Davidové díra, jak urychlit generační obměnu?

Když se zde konalo poslední MS v roce 2001, Češi nezískali ani jednu medaili. Před devíti lety tu ale Gabriela Koukalová odstartovala parádní kariéru. Jaká byla slovinská Pokljuka pro reprezentační biatlonisty nyní? Tak napůl. Stvořila po čtyřech letech další českou mistryni světa. Rovněž však ukázala, že je třeba hodně zabrat.

Stala se českým highlightem šampionátu. „Je to biatlonistka budoucnosti,“ nazval Markétu Davidovou oficiální web soutěže po parádním zlatu z vytrvalostního závodu. Vedle toho, že 24letá bojovnice navázala na čtyři roky starý triumf Koukalové, nechala též zazářit svůj obří potenciál do budoucna. Hlavně na příští olympiádu! „Bude ještě lepší. Počítejte s tím,“ ujistil kouč Egil Gjelland. „Je fajn vidět, že máte následovníka,“ přidala se právě Koukalová. Navíc výkonnostní křivka Davidové stále stoupá a evidentní je i zlepšení v rychlosti a přesnosti střelby. Z posledních třech závodů měla úspěšnost 96 %! Je tou nejlepší českou zprávou z Pokljuky. A druhou pak je usazení Lucie Charvátové v roli finišmanky ženských štafet bez trestného kola.

K nejhorším obavám sice nedošlo – s nulou na kontě jako Italové čeští biatlonisté z MS neodjíždí. „Když máte titul mistra světa, nemůžete šampionát hodnotit jako neúspěšný,“ řekl trenér Ondřej Rybář. Zároveň však ostře varoval: „Je tu řada výsledků, s nimiž nemůžeme být spokojení.“ Vedle Davidové by ještě sneslo přísné měřítko 11. místo Michala Krčmáře ze sprintu (měsíc po prodělaném covidu) a Ondřeje Moravce z vytrvalostního závodu. Za nimi je však velká propast. „Hlavně nejsme šťastní z umístění štafet,“ uvedl Rybář. Ty jen podtrhly současný problém. Časy, kdy byl český tým medailovou saní s více hlavami, jsou pryč. V úzké špičce je Davidová osamocena.

„Generace Soči“ se rozplývá. Z medailových borců zůstal jen Ondřej Moravec a i on za pár týdnů po Novém Městě na Moravě odejde. Téma omlazení je na stole od ZOH 2018 a vzorem zase Švédi… Jenže za rok by měly být další Hry a je znát, že stoprocentní to stále není. „Tohle se nedá provést hned. Stárnutí nebo nabírání zkušeností neurychlíte. Je třeba odvést tréninkovou práci,“ upozornil Rybář. U mužů se Mikuláš Karlík, Vítězslav Hornig, Tomáš Mikyska nebo Milan Žemlička s A-týmem ještě sžívají (Žemlička ale o sobě dal vědět 26. místem ve vytrvalostním závodě), u žen pak za trápící se Evou Puskarčíkovou najdete ještě méně jmen. „Zde to je do budoucna ještě složitější. Nejsme jako Norové nebo Francouzi, kteří si mohou v každém ročníku vybrat několik silných nadějí. Musíme čekat,“ přiznal Rybář. O to větším darem je rozlet 24leté Davidové.

Právě on měl být jedním z těch, kteří měli generační obměnu táhnout. Být jejím symbolem. Jenže v této sezoně se talentovaný Jakub Štvrtecký zle hledá. A hlavně se utápí ve střelbě vestoje – z ní má úspěšnost pouze 56,3 %. Trápení nezlomil ani na MS: „Je perspektivní a měl by doplnit základní tým. Jenže to nejde lusknutím prstu,“ uvedl Rybář. „Dělá hodně chyb ve střelbě, tlačí na sebe, ale v žádném případě ho nezatracujeme.“ Po minulé sezoně, kdy nasbíral 68 bodů, zůstává nyní na šesti... „Možná všichni, včetně něho, čekali, že bude jezdit do deseti, ale tak to není. Nemyslím si, že by neuměl střílet, ale musí si to srovnat v hlavě. Věřím, že bude z těch, o které se bude moci biatlon opřít, ale nebude to letos a možná ani příští rok. Na druhou stranu se však ukáže, jakou mají ti lidé vůli a jak budou vytrvalí,“ doplnil Rybář.

Bylo to vidět na první pohled. Celý víkend, jak ve štafetách, tak v masácích, to Čechům nejezdilo. Vrcholem bylo, když Norka Tiril Eckhoffová dojela v neděli s třemi chybami třetí a jinak běžecky srovnatelná Markéta Davidová se dvěma omyly třináctá. Místo medailového útoku na závěr si asistent Jiří Holubec v sobotu povzdechl: „Nesešly se lyže.“ Načež Rybář v neděli doplnil: „Je v tom řada detailů. Máza nebo i materiál, ke kterému se dostaneme.“ Sportovní ředitel tím poukázal i na značku lyží. „Subjektivně řeknu, že Simonová nebo Röiselandová, které jely na stejné značce, měly rovněž problémy. V jiných závodech je však zase tahle značka super, záleží na podmínkách. I tohle je o hledání nových cest, a i když jsme daleko za nejlepšími, musíme se snažit dotáhnout,“ tvrdil Rybář.

Královnou tohoto šampionátu se stala s bilancí 4-1-1 Tiril Eckhoffová. U mužů v neděli završil jízdu za čtyřmi zlatými objev této sezony Sturla Holm Laegreid. „Neskutečné,“ radoval se. Bez individuální zlaté medaile naopak zůstal jeho krajan a fenomén Johannes Thingnes Bö. Ten uzmul jen bronz ze stíhacího závodu. „Johannes měl výpadky v tréninku a to se nasčítá. MS je v průběhu sezony, a i když měl na trati síly, může to být i o sebedůvěře na střelnici. Když naopak víte, že to není ono, rozebere vás to. Psychika je v tomhle důležitá,“ dodal Rybář. Diskutovaná pak byla ještě jedna věc. Před šampionátem vyměnil Nor zbraň – a nevyplatilo se mu to.

pohled Iva Pospíšila

Na medaili čekali celou sezonu. Ještě v lednu řešili covidovou lavinu v mužském týmu. Takže ano, MS v Pokljuce jde s jednou zlatou medailí brát jako úspěšné. Češi se zařadili na podobný level jako Němci, Rusové či Ukrajinci. Byly lepší šampionáty? Ano. Mohl tento skončit hůř? Určitě. Co však závody v Pokljuce rovněž ukázaly, že už je jako sůl nutný nástup a iniciativa mladých nadějí. Pro veleúspěšného Ondřeje Moravce šlo o poslední MS, třicátník Michal Krčmář je jediným českým mužem v top 25 a například trápení Jakuba Štvrteckého ukázalo, jak moc ke „zkušeným“ chybí i přídavek oněch „mladých“. U mužů se navíc nabízí jmen víc než dost. Teď by proto měl přijít jejich čas, aby se své šance chopili a navázali na ty, kteří před nimi onen biatlonový boom vydupali. A to nejen směrem k olympiádě 2022, ale také k MS 2024 v Novém Městě na Moravě.