Nebyl to úvod, jaký si představovali. V olympijské sezoně jsou po třech podnicích SP dosud bez medailí a samotnými výkony do nich často měli i daleko. „Hodnocení není moc příjemné, moc se toho okecat nedá,“ ví i bývalý biatlonista a bronzový medailista z MS Jan Matouš. Přesto věří, že během vánoční přestávky Češi zapracují a nejen v lednu, ale hlavně na OH budou zase silní.
Jak byste tedy první trimestr českých biatlonistů hodnotil?
„Začátek sezony nevyšel a nemáme z toho radost stejně jako fanoušci. Je ale zbytečné dělat paniku a přistupovat k nějakým radikálním řešením. Jsem přesvědčen, že všichni mají natrénováno. Problém se však dá cítit v psychice, kdy bohužel nepřišel významnější výsledek, který by to zklidnil. Všichni chtějí uspět, jsou pod tlakem, čekají se od nich výsledky a ono to najednou moc nejde.“
Chybí v tomhle faktor Gabriely Koukalové, jejíž úspěchy tohle dříve dokázaly?
„Samozřejmě, že chybí. Co si budeme povídat, ona ty výsledky dělala, soustředila se na ní pozornost, a když to někomu nešlo, mohl za ní zůstat skrytý. Ten výpadek je citelný a je znát.“
Na čem by tedy podle vás měli nyní biatlonisté zapracovat?
„Je potřeba zapracovat na rychlosti. Ono se do těch závodů šlo letos jinak než předešlé sezony - z většího objemu s tím, že vrchol je až únoru. Bude však také třeba hledat střeleckou stabilitu. Když se třeba kouknete na výsledky a škrtnete ty trestná kola, tak se dostáváte na výsledky, kde bychom chtěli být. A ta střelba teď nešla.“
To, že tedy Češi měli i slabší běžecké časy je právě tím laděním formy na olympiádu?
„Ano, v rychlosti bych neviděl problém. Běžecká rychlost postupně stoupala, během Vánoc bude další blok a tady by se to mělo zlomit. Nicméně střelba je problém jednotlivce a hlavy. Je potřeba aby se závodníci chytli a jakmile se jim podaří výsledek, začnou si více věřit. Zatím přichází na střelbu hlavně s tím stresem, co bude.“
Dá se tedy říct, že tenhle úvod by neměl mít na olympijskou přípravu vliv?
„Malinko tu ten problém je, protože kdybychom byli po třech světácích v psychické pohodě, že se daří, byla by to jiná pohoda. Takhle se ten tlak stupňuje. V žádném případě bych to ale nehodnotil, že je vše špatně a celá sezona je v čudu. Jsme v první třetině a vše je otevřené. Karty se stále rozdávají.“
Příprava podle vás probíhá podobně jako před Soči?
„Co tak sleduji, tak se nic dramatického nedělo. Dělalo se to, co fungovalo a funguje.“
Vyladit na olympiádu nejlepší formu se tedy dá stále stihnout?
„Zcela rozhodně ano. Byť se to s každým závodem zhoršuje, protože je tam stále větší psychická zátěž, červíček, že ta střelba není, jak by měla být.“
Jak se ale dá vylepšit zrovna střelba, která je spíše psychickou a individuální záležitostí?
„To je těžké. Každý s tím bojuje jiným způsobem, někdo je flegmatik, někdo si to bere víc... To podvědomí, které vás zatěžuje, je tam ale znát. Není to jednoduché to hodit za hlavu.“
Jak tedy vnímáte letošní sílu biatlonového týmu?
„Pracujeme s lidmi, jako v minulých letech a víme, čeho jsou schopní dosáhnout. Nasadili jsme si tu laťku strašně vysoko a bylo by bláhové se domnívat, že se to bude vozit z každé olympiády, nicméně máme dobrý tým a myslím, že jsme schopní nějaký úspěch udělat.“
