PŘÍMO Z POKLJUKY | Zdraví se vrátilo, stejně jako jeho rychlost a ambice. Ještě před týdnem se trápil se žaludečními potíži, v pátek však Ondřej Moravec uzavíral první dvacítku ve sprintu SP v Pokljuce a nebýt chyby při stojce, aspiroval by i do top 10. „Je to na dobré cestě,“ věří český biatlonista a další útok chystá v nedělních stíhacích závodech.
Po zdravotních komplikacích z minulého týdne se tak vrací původní stav a kondice?
„Hlavně mi pomohl ten volný den místo vytrvalostního závodu. Kdyby se to jelo podle původního plánu, tak bych s tím měl velké problémy. V pátek ráno jsem šel ze snídaně už zase po schodech, to si pamatuju, že mi ve čtvrtek dělalo problémy. Nohy mě bolely a jezdil jsem furt výtahem. (směje se)… No, k smíchu to ale moc nebylo.“
To je jasné.
„Teď už je to však v pohodě, vyšel jsem je s chutí, tak jsem si říkal: Dobrý. Ba ne, to je taková sranda. Ten jeden den mi však hodně pomohl a jsem rád, že se nějak potvrzuje ta příprava. Nebál jsem se toho, věděl jsem, že jsem na tom relativně dobře, ale ta viroza mě přibrzdila a to je strašná škoda. I toho stojáka jsem nezvládl proto, že jsem si tu pořádně ještě nevyzkoušel, co to se mnou bude dělat v nějakém maximálním tempu.“
Do toho jste se už tedy mohl ve sprintu pustit?
„Ano, už jsem jel šrot, jak to šlo. Takové tempo jsem tu ještě nejel a na stojáku jsem to nezvládl, řekněme po fyzické stránce. Je to škoda. Na druhou stranu je ale před námi spousta závodů a s tím, co se událo, tak jsem spokojený, jak se to teď vyvíjí. Chyby na střelnici mě jednoznačně mrzí, to mi Bleky (trenér Zdeněk Vítek) vyčte… když už dám tu ležku, tak ten stoják je má silnější disciplína. Ale je to i o tom, jak je na tom člověk psychicky, než jestli to umí, nebo ne.“
Nicméně platí, že vám i tenhle posun do nedělního stíhacího závodu pomůže?
„Rozhodně. Ani by mi nevadilo to jet teď v kuse. Den ode dne se cítím líp a je vidět, že tam ten trénink je. Je to na dobré cestě, zvládl jsem dva těžké závody za sebou, dám si den oraz a půjdeme do toho.“
