Poslední rozloučení s Bakkenem (†27). Laegreid: Už vím, co znamená žít dál v druhých
Bílé květiny i rakev, fotografie připomínající jeho největší vášeň – biatlon. Tak to vypadalo v úterý v kostele Norde Al v Lillehammeru, kde se rodina, přátelé a kolegové rozloučili se Sivertem Guttormem Bakkenem. Ten tragicky, zatím za nevyjasněných okolností, zemřel 23. prosince na soustředění v italském Lavazé. Na smuteční obřad dorazili z Německa také norští biatlonisté. „Bude to smutné, ale také dobré zavzpomínat na Siverta a rozloučit se,“ řekl před pohřbem Sturla Holm Laegreid.
Už ve středu mají v německém Ruhpodlingu závodit. To ale nezabránilo norským biatlonistům, aby v úterý dorazili do Lillehammeru na pohřeb kolegy Siverta Guttorma Bakkena. I přes to, že v neděli, také na Bakkenovu počest, na Světovém poháru v Oberhofu jeli a vyhráli mužskou štafetu.
Teď ale odložili závodní kombinézy, oblékli se do smutečního a zamířili do kostela Norde Al.
„Bude smutné jít na pohřeb, ale bude také dobré zavzpomínat na Siverta a rozloučit se. Bude to zvláštní, ale jsem si jistý, že to bude hezké,“ prozradil své pocity norské televizi TV2 Sturla Holm Laegreid. Ten v Oberhofu nezávodil, a tak se neúčastnil minutového potlesku na Bakkenovu počest.
„Sivert s námi ale bude celou sezonu, i na olympiádě. Nejsem sice takový křesťan, ale teď chápu, co znamená žít dál v druhých. Sivert bude dál žít v našich srdcích,“ prohlásil Laegreid.
Christiansen: Bylo to silné
Mezi smutečními hosty, kteří zcela zaplnili kostel, byl také Vetle Sjastad Christiansen, který už dřív přiznal, že od smrti kamaráda není závod, kdy by neplakal.
„Bylo to fantastické. Neuvěřitelně důstojná pocta, ale krásné a smutné často jdou ruku v ruce. Bylo to neuvěřitelně smutné, ale také zazněla spousta skvělých slov, která popsala Siverta takového, jaký byl,“ prozradil po obřadu evidentně dojatý Christiansen.
Kromě současných kolegů dorazila na rozlučku s Bakkenem také řada těch bývalých, třeba z mládežnických týmů. „Bylo to silné. Nejen kolegové z týmu, ale i ti, se kterými jsme v tomto sportu vyrůstali. Všichni, kteří měli stejný sen a trénovali pro stejnou věc. Setkat se tam se všemi bylo intenzivní,“ dodal Christiansen.
Na rozloučení zamířila také Emilie Nordskarová, generální sekretářka Norského biatlonového svazu. „Bude to pro všechny těžký den, ale je také dobré, že se můžeme sejít a důstojně se se Sivertem rozloučit,“ řekla televizi NRK těsně před pohřbem.
Už před obřadem někteří vyzdvihovali Bakkenovo odhodlání a nezlomnost jako jednu z jeho nejlepších vlastností. „Nejsilnější věc, kterou jsem viděl, byl způsob, jakým se vrátil po nemoci srdce. Odhodlání dostat se zpět na úroveň, na které už teď byl,“ pronesl manažer národního týmu Per Arne Botnan.
