Zabystřan projel mrakem a skautuje hvězdy: Odermatt mi jako soupeř sedí
Má za sebou průlomovou sezonu a hned na úvod té další ukázal lyžař Jan Zabystřan, že znovu může být blízko špičce. V super-G v Beaver Creek se předvedl čtrnáctým místem, ke kterému dojel navzdory dramatické situaci chvíli po startu, v níž ho na chvilku pohltil sněhový mrak. V podcastu iSport Extra vyprávěl o tom, jak jeho jízdy inspirují nejlepší světové závodníky, i o tom, co si od nich bere on.
Už od začátku sedmdesátých let se ve Val Gardeně jezdí jedna z nejslavnějších klasik alpského lyžování. Jan Zabystřan má na zdejší svah Saslong krásné vzpomínky, právě tady před dvěma lety ve sjezdu poprvé bodoval ve Světovém poháru. Od té doby se v rychlostních disciplínách posunul blíž k elitě. „Doufám, že to tam vepředu zamotám! Jsme na dobré cestě,“ říká Zabystřan. Víkend ve Val Gardeně mu začíná už čtvrtečním prvním sjezdem.
Při posledních závodech v Beaver Creek jste zažil unikátní situaci, když jste krátce po startu vjel do miniaturní sněhové bouře, co jste v tu chvíli prožíval?
„V Americe to bylo trošku divoké. Je to, jako když jsem malý trénoval na Klínovci v Krušných… Bylo to docela šílený v tom, že v ten den dost sněžilo, foukalo. Jak jsem se rozjel, z první do druhé brány jsem vůbec nic neviděl. Bylo to dost neobvyklé pro závody svěťáku. Bylo to fakt zajímavé. Do páté brány strašně foukalo, brány ležely proti mně. Pak se to uklidnilo a už se dalo jet. Jsem samozřejmě rád, že se to ten den odjelo.“
Napadlo vás, jestli má cenu jet dál?
„Jsem rád, že jsem to těmi podmínkami projel. Chvíli jsem si říkal: Mám tady zastavit, nebo ne? Ale nikdo vám asi opakovaný start nedá. I ve slalomu, když se vám zlomí brána, je to s opakovaným startem takové zvláštní. Když se vyrazí a pustí vás do trati, musíte jet, co to dá. Máte pět sekund před startem, pět sekund za startem. Viděl jsem, jak ten mrak přichází proti mně, ale nedalo se s tím nic dělat. Už jsem měl plus tři sekundy, už jsem musel odstartovat, aby mě nediskvalifikovali. Je třeba být v tom momentu, koukat se dopředu, než se zaobírat, co bylo.“
Jak hodnotíte své výsledky v Americe, kde jste byl ve sjezdech dvakrát šestadvacátý a pak zazvonilo čtrnácté místo v super-G v Beaver Creek?
„Naladilo mě to určitě celkem fajn. Myslím si, že je to dobrý závod do závodní sezony. Minulý rok byl v Beaver Creeku průlom, jedenácté a dvanácté místo. Samozřejmě jsem doufal, že na to navážu, nebo to ještě předčím. Ale podmínky a sníh byly jiné, než mi vyhovuje. Jsem rád, že jsem tam uválčil čtrnácté místo a dvakrát šestadvacáté a dobře jsem do toho naskočil. Spousta trenérů říká, že druhý rok po lepší sezoně je těžký. Ale snažím se to tak nebrat, jet, na co mám.“
Už druhou sezonu jste součástí německého týmu, jak spolupráce funguje?
„Naštěstí to jede stejně jako loni, byla vzájemná spokojenost. Snad jim tam přináším docela dobrá data do tréninku. Změnilo se, že se mnou na závody by měl přijet někdo na kamerovou pozici. Sem přijel Honza Fiedler (sportovní ředitel alpských disciplín – pozn. red.), do Wengenu přijede náš kondičák František Andrle. Jinak všechno zůstává podle zajetých kolejí jako loni. Což mi samozřejmě vyhovuje, jsem za to rád.“
Proslýchá se, že na soustředění v Chile si vaše jízdy natáčely i špičkové týmy…
„Je to samozřejmě příjemné, když si vás natáčí Rakušáci, je fajn, že jste v téhle pasáži trošku výš než třeba oni. Obecně mně jdou víc točivé pasáže, nebo když jsou tam nerovnosti, díky gymnastické přípravě to tam dokážu proskákat. Když se jede super-G, je pro mě výhoda, když se jede první jízda a je to rovnou ta závodní.“
V tréninku se potkáváte i s Francouzi, Švýcary či Rakušany, co si od nich můžete vzít?
„Když jezdíme s Marco Odermattem, ten většinou jezdí rychle, hezky. Je pár dnů, když mu to třeba tolik nejede. Je fajn se na něj podívat, proč tak jede, jak jede. Musíte se asi naučit vypozorovat jednotlivé lidi. Mně sedí Marco nebo třeba Casse, tihle lidi, kteří jsou vyšší, jdou do toho víc obřákově. Paris a takovíhle mi toho moc nedají. Většinou jedou trochu jinak, jinou stopu. Podobně rychle, ale každý jinak. O tom je lyžování. Nedá se říct: Něco je dobře, něco je špatně. Když se dívám před závodem, vybírám si jen pár lidí, kteří mě zajímají, o kterých vím, že se od nich můžu něco naučit.“
Nedávno se do Světového poháru vrátil po téměř dvouleté zdravotní pauze slavný Nor Aleksander Aamodt Kilde, co říkáte na jeho comeback po vážném pádu v lednu 2024 ve Wengenu?
„Určitě ho obdivuju po psychické stránce. Člověk, který je tak dlouho mimo, určitě má myšlenky, jestli to bude dobré. Hned v prvním závodě zabodoval, skončil hnedka přede mnou. Myslím si, že to musí být silný člověk. Nelyžovat dva roky a pak hned v prvním závodě zabodovat, to je supr pro hlavu. Nedokážu si to představit, dva roky makat, vůle a všechno musí být strašně silné, že ho to žene zpátky. Odešel, když bojoval s Marco Odermattem, ve Wengenu jezdil sjezdy top. Byla tam vůle se vrátit do nejlepšího lyžování.“
Jak hodnotíte jízdy jeho snoubenky Mikaely Shiffrinové, která v sezoně zatím suverénně vyhrála všechny slalomy?
„Je to fakt krásné. První tři závody a ujet o sekundu… Na té jízdě je vidět, že je to krásně čisté, ladné, je to bez chyb. Fakt se na to hezky dívá. Slalom je takové tancování. Teď zkoušela super-G, nebylo to až takové. Ale za cenu těch speedů se možná zlepšila ve slalomu. Vidět tu její slalomovou formu je něco.“
Vás teď čekají závody ve Val Gardeně, jak jste naladěný?
„Jsem naladěný určitě dobře. Obecně mi italský sníh sedí. Je podobný jako americký, takový suchý, grippy. Když člověk zabere, lyže jede hned. Těším se dost. Val Gardena byly předloni moje první svěťákové body ve sjezdu. Hodně se těším na krátký sjezd, tady se jede ze super-G startu. Mám rád pasáž, kde je hodně skoků. Skáče se tam double, single, pak zase double. Je to trošku lehký skikros, mám rád tyhle různé nerovnosti. Trošku jsem se bál té placky nahoře, ale loni jsem tady taky zabodoval ve třetí desítce. Vždycky říkám, že Dolomity, Val Gardena je můj nejoblíbenější závod. Doufám, že tam padne nějaký dobrý výsledek.“
Nespadne mi to z nebe, ale...
Po Vánocích pak čeká nový závod při super-G v Livignu…
„Může to být zajímavé. Myslím si, že to bude na relativně prudké sjezdovce, může to zase sedět obřákářům. Obecně, když se zatáčí, a dá se jet čistý oblouk, sedí mi to. Jsem rád, že tam mezi Vánocemi není brutální Bormio. Snad to nenahradí brutálním Livignem. Snad to bude hezké, sluneční Livigno.“
Brutálním Bormiem odkazujete na dějiště únorových olympijských závodů na tradiční ledové hoře. Před rokem se tam několik jezdců zranilo, pomůže tentokrát termín uprostřed zimy?
„Myslím si, že jo, doufáme v to. Když tam bylo v únoru mistrovství světa, říkali, že to bylo úplně něco jiného. Sluníčka tam bude určitě víc, bude lepší viditelnost. Nemyslím si, že to bude tak hodně hrbaté. V únoru napadne víc sněhu než v prosinci. S těmi incidenty, co byly loni, si myslím, že to prolejou celé, nebo nechají italský příjemný sníh. Tohle by mohlo sedět, kopec není brutální, těžký.“
Bývalá reprezentantka Klára Křížová věří, že na olympiádě můžete pozlobit favority. Co myslíte?
(usmívá se) „Samozřejmě, bylo by to krásný. Dělám pro to všechno, doufám, že to tam vepředu nějak zamotám. Nespadne to asi z nebe, ale myslím si, že jsme na dobré cestě. V závodech se cítím hezky, když budu konstantně zajíždět ve druhé desítce, skočit do první desítky nebo výš je otázka pár menších věcí. Když se to sejde, je možné všechno. Zrovna na olympiádě je tlak, obecně je tam lidí míň, výsledky tam můžou být zajímavé.“
Ještě před olympiádou vás čekají další klasické sjezdy ve Wengenu a v Kitzbühelu, které jste si naplno poprvé vyzkoušel vloni, ačkoli na Hahnenkammu jste jel nadvakrát…
„Ve Wengenu jsme předtím jezdívali kombinace. Mám tu sjezdovku relativně najetou. Švýcarsko, Wengen, těch fanoušků tam... Je to jedna z nejlepších fanouškových atmosfér, co se dá najít. Kitzbühel je asi marketingově nejobávanější závod. Ten vršek je brutální, ale zatáčecí části mi sedí. I vršek se mi nakonec docela líbil. Vloni mě stopli v půlce kvůli tomu, že v cíli spadnul kluk. Pak jsem vyletěl helikoptérou na start, to byl zajímavý zážitek a dal jsem si Steilhang ještě jednou. Vlastně jsem tam byl už dva roky, jestli se to tak dá říct. A podruhé jsem Steilhang sjel líp. Snad se to bude dál zlepšovat. Těsně jsem se nevešel do třicítky, ale fakt se mi to tam líbilo. Dole těch fanoušků, co je... Je to krásné, tyhle klasiky. Val Gardena, Wengen, Kizbühel a pak případně Kvitfjell. Je to svátek lyžování.“
SP VE VAL GARDENĚ
Den | Čas | Disciplína |
čtvrtek | 11:45 | sjezd |
sobota | 11:45 | super-G |
neděle | 11:45 | sjezd |
