Měla to být přelomová událost, která mohla českému lyžování zajistit prestiž a sportovní infrastrukturu na dlouhou dobu dopředu. Deset let po mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci ale areály ve Vesci a na Ještědu za stovky milionů korun až na výjimky ležely ladem. Až v poslední době v nich znovu začíná jiskřit život a možná se vrátí i velké mezinárodní akce. V zamčené části článku najdete reportáže přímo z míst, kde se soutěže v roce 2009 konaly.
O svém domově Liberečané říkají, že je to český Innsbruck, město v horách. Mají Jizerskou 50, hokejové Tygry (se zadluženou arénou) a přes šedesát let vášně fotbalového Slovanu. Ale pak taky jizvu na duši, která je tam zadřená jako stará škvára. Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval si jí znovu všimnul, když do Liberce před pár týdny zavítal.
„Dnes jsem to zase viděl, že tu existuje stigma pořádání mistrovství světa, což je absurdní věc,“ říká Kejval. „Mohlo to dopadnout dobře, ale místní lidi si to nevzali za své, berou to jako hroznou špatnost, která se tady stala. Na Radě to zrovna vytáhl pan rektor Liberecké univerzity. Cítím, že je to v lidech hluboko, i když je to už deset let.“
| Státní peníze pro MS v Liberci |
|
Rekonstrukce Areálu Ještěd Vybudování Areálu Vesec Metropolitní síť města Liberec Byty Zelené údolí Dotace pro organizační výbor Koleje Harcov CELKEM 1 727 milionů korun |
Liberecký světový šampionát v klasickém lyžování 2009 byl jedním z největších projektů historie českého sportu. Významný lyžařský funkcionář Roman Kumpošt o jeho přidělení bojoval osm let, než v roce 2004 na kongresu FIS v Miami uspěl. Musel se ale vzdát původního plánu uspořádat běžkařské disciplíny v Bedřichově, kde nebylo dost místa, a přesunout soutěže na zelenou louku do Vesce. To se postupně ukázalo jako zásadní problém.
V roce 2007 se do věci vložil tehdejší premiér Mirek Topolánek a kritizoval, že je šampionát podfinancovaný. Během schůzky na atletickém mítinku Zlatá tretra souhlasil s Kumpoštovým koncem a prosadil nástup bývalé šampionky Kateřiny Neumannové . Ta veřejnost popudila spoluprací s kontroverzním podnikatelem, svým tehdejším životním partnerem Josefem Jindrou. Topolánek poslal organizačnímu výboru nad rámec investičních prostředků kolem 250 milionů korun na samotnou organizaci, hospodaření přesto skončilo ve schodku 112 milionů korun. Mezi neuspokojenými věřiteli byli většinou místní podnikatelé.
„Veřejnost tehdy nebyla na takhle velkou světovou akci připravena. Navíc nepřišlo tolik diváků, kolik si organizátoři přáli. Zůstal stomilionový dluh, který nebyl libereckým podnikatelům nikdy uhrazen,“ objasňuje liberecký primátor Jaroslav Zámečník. „Město Liberec se ještě teď po deseti letech potýká s určitými penalizacemi od státu na některých dotačních akcích. Ta pachuť tady zůstala, ale snažíme se Vesec a zejména ještědský areál od ní očistit.“
Do Liberce celkem zamířilo z veřejných peněz přes 1,7 miliardy korun. Osm set milionů korun skončilo ve dvou sportovních areálech, skokanském na Ještědu a běžkařském ve Vesci.
„Je pravdou, že když se tady šampionát pořádal, byl velmi negativně vnímán ze strany veřejnosti, mediální obraz nebyl nejlepší,“ uznává David Novotný, který při šampionátu pracoval v dopravním výboru a v současnosti jako vedoucí odboru správy veřejného majetku města provozuje areál ve Vesci.
„Problematické je, že po provozní části šampionátu zůstaly dluhy, což si myslím, že je smutná, černá tečka za šampionátem. Je to nepříjemné. Bohužel, ty dluhy se nikam dál neposunuly, je to u soudu, těžko říct, jak to dopadne. To veřejnost neodpouští,“ dodává Novotný.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
