Nadějná skokanka (19) překonává strach z výšek. Kouč: Takový sport si vybrala
V těžkých časech českého skoku na lyžích dávají naději dvě mladé dívky pod vedením někdejšího leteckého šampiona Jaroslava Sakaly. V době, kdy se Roman Koudelka trápí na Turné čtyř můstků, se devatenáctiletá Anežka Indráčková blíží špičce. Přesto, že bojuje s unikátním problémem: Bojí se výšek. Na Silvestra jí kvalifikací v Garmisch-Partenkirchenu začíná prestižní Turné dvou nocí.
V Česku to dlouho býval slavný sport odvážných letců, kteří mají mozky chlazené vzduchem, jak říkal legendární Pavel Ploc. Teď začíná zářit subtilní dívka Anežka Indráčková. Právě před startem prestižního Turné dvou nocí, ženské obdoby Turné čtyř můstků, se v závodě Světového poháru v Engelbergu poprvé dostala do top patnáctky.
„Začala jsem si víc věřit. Nebojím se, jdu do toho víc po hlavě, což je v našem sportu důležité,“ vysvětluje Indráčková. „Vždycky jsem měla ke skokům zbytečný respekt. Teď mám pocit, že ho stále mám, ale jen zdravý, který je potřeba, abych se nezabila.“
Podobné pocity se těžko vysvětlují komukoli, kdo to nezažil. Nemusíte ani na věž, stačí se postavit kousek od odrazové hrany. A zatímco kdysi to byl svět pro odvážné kluky, už dávno je tenhle adrenalin i pro dívky a ženy. Přestože jsou z podstaty věci většinou drobných postav a překonávají velké výzvy.
„Já se hlavně bojím výšek,“ vysvětluje Indráčková s úsměvem. „Ten prvotní pocit tam vždycky je, že se mi třesou nohy, kolena, brní mě celé tělo a bojím se. Měla jsem různé skoky, kdy jsem skákala do šíleného větru. Jeden takový mě rozhodí do dalších tréninků. Ale už jsem se naučila se sebou pracovat, dokážu se soustředit. Jak jsem na lavičce, vím, že trenér mě do ničeho špatného nepustí.“
Jejím koučem je reprezentační šéftrenér Jaroslav Sakala, prototyp odvážného letce, který má překonávání mentálních limitů v krvi.
Kouč : Holkám to záměrně neulehčuju, tento sport si vybraly
V roce 1994 se stal na mamutím můstku v Planici světovým šampionem právě díky své pověstné odvaze. Na Letalnici tehdy foukal tak silný vítr, že se několik skokanů při pádech vážně zranilo a slavní Němci Diether Thoma s Jensem Weissflogem nehodlali riskovat a radši vůbec nenastoupili na start. O šest let později v Kulmu dodal Sakala po předchozím vážném pádu odvahu ostatním jako předskokan a doletěl tehdy na hranici českého rekordu 205 metrů. I proto je teď ke svým závodnicím tvrdě upřímný.
„Tuhle stránku skokanského sportu vyloženě nechávám na holkách. Říkám jim, že takový sport si vybraly. Jsou situace, přes které musí přejít, i když jsou nepříjemné, třeba kvůli strachu. Já jim to záměrně neulehčuju,“ vysvětluje Sakala. „Takový sport je, záleží, jak se rozhodneš. Buď budeš řešit, že máš obavy nebo strach. Nebo se přes to přeneseš, překonáš sebe sama. Postupem času se to obrousí, vymizí to. Nebudeš se zabývat tím, že se bojíš výšky nebo větru. Holky si musí uvědomit, že musí překonávat situace, které nejsou příjemné. Nakonec zjistí, že to je na sportu pěkné, že si svoje hranice posunou.“
České skoky zažívají v poslední době největší krizi historie. V úvodu mužského Turné čtyř můstků startuje jen veterán Roman Koudelka, který se v prvním závodě v Oberstdorfu nedostal do druhého kola. Velkolepé plány na přestavbu chátrajících můstků v Harrachově zamrzly ve sporech mezi svazovými funkcionáři a politiky.
Světlo teď dávají dvě mladé ženy. Indráčková byla od začátku zimy už čtyřikrát v top dvacítce a před Vánoci v Engelbergu se posunula na dosud životní čtrnácté místo. Na startu sezony byla ve Falunu patnáctá i Klára Ulrichová, která teď bojuje o návrat do formy.
„To je přesně to překonávání sebe sama. Klára se trošku zalekla začátku sezony. Má problémy ve vzduchu, které si vytváří sama. Je to spojené přesně s tím, že je tam přemíra strachu, blok, ona se s tím pere,“ vysvětluje Sakala. „Začátek sezony ji trošičku dostal do euforie. Já ji upozorňoval, že je třeba tvrdě pracovat, aby byla výkonnost konstantní. Nezaměřovat se na výsledek, být koncentrovaný, nezatěžovat si hlavu ambicemi. Pokud se to podaří, nebude prostor pro strach, že mi lyže ve vzduchu nesedí.“
Sakala trénoval ženský tým už v minulosti a pak dlouhých osm let vedl talenty ve Slovinsku. V začátcích kariér pomáhal i dvojnásobné olympijské šampionce z Pekingu Urše Bogatajové nebo Špele Rogeljové.
„Od té doby, co Urša se Špelou skončily, jsem ženské skoky sledoval míň. Teď jsem se vrátil a progres je z mého pohledu obrovský,“ líčí Sakala. „Hodně holek skáče kvalitně, daleko, nebojácně. Dřív jich takových bylo deset, dnes jich je třicet. Kondiční i technická úroveň se zvedá velmi rychle. Možná i v tom ohledu, že se holky daleko méně bojí.“
Indráčková vylepšila český rekord
Skokanky na lyžích mají za sebou dlouhou cestu za všeobecným uznáním. Na světovém šampionátu poprvé skákaly v roce 2009 na libereckém Ještědu, na olympijských hrách o pět let později v Soči. A zdá se, že v budoucnu se dočkají vlastního Turné čtyř můstků.
Snahy o vybudování marketingového vrcholu soutěží skokanek začaly před čtyřmi lety takzvaným Silvestrovským turné, dvěma závody na přelomu roku ve Villachu a Ljubnu. Od předminulé sezony se v Garmisch-Partenkirchenu a Oberstdorfu koná Turné dvou nocí na stejných můstcích jako osvědčená mužská show. Aktuální ročník začíná úterní kvalifikací, dál je na programu silvestrovský závod v Garmisch-Partenkirchenu, na Nový rok se koná druhá soutěž v Oberstdorfu.
„Mně by se líbilo, kdyby holky vydržely v koncentraci na samotný proces a nezabývaly se ambicemi na výsledek,“ říká Sakala. „Já se je snažím učit, že skákat umí, že je potřeba použít nohy, rytmus a harominii ve vzduchu. A pak uvidíme, co to přinese.“
Pro Indráčkovou to byla příležitost vylepšit nedávný český rekord na velkých můstcích, který v Engelbergu stanovila na 129 metrů.
„To by bylo krásné, jít s takovým výsledkem do Nového roku, to je úplně snové,“ usmívá se Indráčková. „Ty závody jsou fajn, můstek v Garmischi absolutně miluju.“ A skutečně se povedlo. Skokem dlouhým 132 metrů národní rekord vylepšila.
V příští sezoně se už i pro ženy počítá s plnohodnotným Turné čtyř můstků s tím, že závodit se bude na stejných místech jako při mužském seriálu – v Oberstdorfu, Garmisch-Partenkirchenu, Innsbrucku a Bischofshofenu. Podmínkou bylo zavedení umělého osvětlení na všech můstcích, jako poslední se předal Bergisel v Innsbrucku.
„Ženský skok udělal obrovské posuny dopředu, co se týče plánů společně s kluky. Mám pocit, že náš sport byl necelý, nebyly to skoky, které předváděli kluci. Teď už jsou hodnotnější,“ říká Indráčková. „Všichni dávají hodně úsilí do toho, abychom byli na stejné laťce s kluky. Snad se to se čtyřmi můstky stane. Budeme ve stejný den na stejném místě, budeme mít diváky. Bylo by to super.“
Pro budoucnost skoků, které jsou mezi olympijskými sporty pod tlakem moderních disciplín, je to životně důležitý směr. Mezinárodní olympijský výbor tvrdě usiluje o genderovou vyrovnanost a vážně posuzuje i televizní sledovanost. Severská kombinace, která skoky na lyžích obsahuje, už je na hraně vyřazení z Her. Kompletní ženské Turné by sportu mohlo výrazně pomoct.
„Určitě bych to holkám přál. Opravdu ukazují, že mají vůli, že to chtějí dělat na nejvyšší úrovni. Dost často samy riskují, já bych jim přál, aby měly Turné jako chlapi,“ říká Sakala.
Turné dvou nocí, kvalifikace v Garmisch-Partenkirchenu:
Turné dvou nocí (PP Eurosport)
Středa 13:00 Garmisch-Partenkirchen
Čtvrtek 16:15 Oberstdorf
Turné čtyř můstků
Středa 16:00 Garmisch-Partenkirchen (kvalifikace)
