Budou v Soči probouzet vášeň českých fanoušků k jednomu z nejmladších olympijských sportů. Mladé a rozjeté české snowboardistky ale mají na olympijských hrách stejný stejný idol jako lidé, kteří budou na olympiádě trnout během přenosů u velkoplošných obrazovek. Jágr je Bůh, shodují se s publikem.
Mít za dědu slavného hokejového reprezentanta má své velké výhody. Ester Ledecká to kdysi poznala měsíc před svými třetími narozeninami.
To když ji dědeček Jan Klapáč, v šedesátých a sedmdesátých letech člen úspěšného útoku bratrů Holíků, vzal na letiště, kam právě dorazili národní hrdinové z Nagana.
Už je to dlouhých šestnáct let, ale
Ledecké
ten zážitek stále nevymizel z paměti. Bylo to totiž naposledy, kdy viděla
Jaromíra Jágra
. „Když kluci přiletěli z Nagana, vzal mě děda mezi ně,“ vzpomíná Ledecká.
Ledecká má k hokeji opravdu blízko. Na základní škole ho dokonce několik let hrála závodně, než se rozhodla pro snowboard. Podobný vztah k hvězdě Hadamczikova týmu s číslem 68 má ale i snowboardkrosařka Eva Samková , která má dokonce vidinu setkání se svým hrdinou před sebou jako vítěznou motivaci.
„S Jardou bych se v Soči samozřejmě chtěla potkat,“ říká Samková . „Všichni hokejisti jsou hrozně sympatičtí. Ale trenér mi slíbil, že když vyhraju, že mi zařídí, že se potkám s Jardou Jágrem . Prostě, Jarda je Bůh…“
Taky freestylistka Šárka Pančochová plánuje, že se v Soči půjde podívat na hokej. S Jágrem se ale, na rozdíl od dalších dvou snowboardingových nadějí, už potkala na minulé olympiádě ve Vancouveru.
„ Jágr? Je to borec!“ líčila Pančochová v rozhovoru pro Právo. „My už se potkali ve Vancouveru na obědě po závodech a trochu nás hokejisti nechápali, že jdeme na snídani v poledne po party. A oni chudáci už měli za sebou trénink. Když si holt vybrali takový sport..."
