Adamczyková po smrti rodičů dodává odvahu: Zkuste se o blízké postarat doma. A co ji mrzí?
Osud se s ní nemazlil. Ale jak se jí daří překonávat překážky ve sportu, zvládá to i v osobním životě. Snowboardkrosařka Eva Adamczyková, mezi fanoušky populární jako Bohyně, v nedávném podcastu Branky, děti, rodiče otevřeně promluvila i o ztrátě rodičů. Znovu zmínila, že by tohle bolavé téma nemělo být tabu. „Podle mě je důležitý, aby se člověk o nejbližší mohl do poslední chvíle starat doma. Výhodou jsou i mobilní hospice,“ říká olympijská šampionka ze Soči, která v obsáhlém rozhovoru přiznala, jak ji mrzí, že rok a půl starý syn Kryštof nepozná babičku s dědou…
O tatínka Romana přišla v lednu 2018, jen necelý měsíc předtím, než na olympiádě v Koreji získala bronz. „Taťka by brutálně fandil a někde fandí seshora,“ reagovala tehdy plná emocí.
Maminka Ludmila zemřela v červnu 2020 po krátké, těžké onkologické nemoci. „S mamkou to bylo hrozně rychlý,“ vybavuje si ještě po letech. Tehdy to byla právě ona, kdo se o ni staral.
Lidem, kteří se ocitnou v podobné situaci, nechce radit. Záleží podle ní na každém, jak se s tím vyrovná. „Vlastně jsem to pak v sobě nechala plynout. Nenutila jsem se do něčeho, co se čeká. Jak smutek řešit, jestli mám brečet víc, než by se mělo… Dělala jsem to tak, jak jsem to cítila,“ tvrdí snowboardová královna, která na všech olympiádách, na nichž startovala, získala medaili.
Jednu věc by však doporučila. Aby se lidé pokusili o blízké postarat doma. „Chápu, že je to někdy těžké, ale existují už mobilní paliativní hospice, které s tím pomůžou. Takže bych každého, kdo o tom uvažuje, ale nevěří si, chtěla podpořit, ať do toho jde,“ reaguje Adamczyková, která už v minulosti mluvila o tom, že by tohle téma nemělo být ve společnosti tabu.
„Když se o někoho staráte doma, je to náročný, smutný, ale velmi intenzivní a vzácný. A když to řeknu v uvozovkách, tak i hezký,“ dodává. S maminkou už to, bohužel, nestihla…
Ale věří, že i s tatínkem s ní zůstávají dál. Sama na sobě vidí, že k synovi promluví tak, jak to dělávala maminka. „Tehdy jsem se vztekala. Ale teď dělám někdy to samý,“ pousměje se.
Rodiče jí dali lásku ke sportu, vytvořili ji ve Vrchlabí skvělé zázemí. Přitom ji do ničeho netlačili. Byla by ráda, kdyby s manželem Markem Adamczykem, známým hercem, vytvořili synovi podobné prostředí. „Jak se ke mně chovali, jaký mi dávali příklad. Zpětně vidím, že čerpám z věcí, které mi zdůrazňovali. Pochopitelně tehdy jsem si myslela, jak je to trapný. Ale někde se to v člověku drží a projeví se to ve správný moment. Dneska vidím, že to bylo správný,“ popisuje populární česká Bohyně.
Právě když se narodil syn, stesk po rodičích zesílil. Zvlášť proto, že by byli skvělí prarodiče. „Malej miluje motorky, auta, bagry. A můj táta v tom byl stejný, takže si říkám, že tam možná něco z toho zůstalo,“ pousmála se dlouholetá vládkyně snowboardcrossu.
V podcastu padla řeč i na to, jak se seznámila s manželem. Popisuje setkání, kdy s ní dělal rozhovor a snowboarďačka si nejdřív myslela, že přijde Marek Eben. Vzpomíná na hereckou zkušenost, mluví o tom, že manžel je spíš introvert.
- Zvažovala, jestli se po narození syna vrátí k závodění?
- Co nakonec rozhodlo, že se jí to daří kloubit?
- Co bude dál? Jak dlouho ještě bude závodit?
- Podporuje český systém sportující maminky?
O tom všem i o dalších věcech mluví Adamczyková v upřímné zpovědi, v níž ji zpovídali Šárka Strachová, někdejší mistryně světa ve slalomu, a Zdeněk Janda, dlouholetý redaktor iSport.cz. Olympijská šampionka připomněla i příhodu, kdy za Strachovou zašla, jestli by ji nepodepsala helmu… „Mám dojem, že ji doteď mám s autogramem podepsanou na půdě,“ vzpomíná.
Podcast najdete na všech podcastových aplikacích i na youtube.
