Skeleton nepatří v Česku mezi příliš obvyklé sporty. I přesto naši zemi reprezentuje jedna z předních světových skeletonistek. Po lyžařce Kateřině Pauláthové či tenistce Barboře Strýcové ukázala pro iSport LIFE své tréninkové vybavení i Anna Fernstädtová, aktuálně čtvrtá žena Světového poháru ve skeletonu.
Jediné, co při jízdě vidí, je většinou led. Není divu, vždyť s hlavou jen pár centimetrů nad ledovým korytem sviští rychlostí přesahující až 140 kilometrů v hodině. Soustředit se tak na cokoliv jiného než dráhu by rozhodně nebylo bezpečné. Na otázku, zda má při jízdě ve vysoké rychlosti někdy strach, odpovídá bez zaváhání:
„Strach mít nesmíte, to by bylo ještě horší. Na každé dráze samozřejmě vždy začínám s velkým respektem, hlavní je přežít… (usměje se). První jízdy jsou většinou docela drsné, ale strach opravdu mít nemůžete,“ říká Anna Fernstädtová.
Základní součástí její tréninkové výbavy jsou saně. Ty pro skeleton vypadají jako tenká polstrovaná deska s držadly na bocích. Zespodu mají připevněné ocelové nože, které kloužou po ledové dráze.
„Existuje více druhů nožů. Po domluvě s trenérem vybíráme pro každý závod a dráhu ty, které se podle aktuálních podmínek hodí nejvíc. Záleží například na tom, jaké je počasí, jestli chci jet víc na jistotu, nebo naopak jít do většího rizika, kdy jsou nože rychlejší, ale nesmíte dělat na dráze chyby,“ vysvětluje česká reprezentantka.
Saně na skeleton se vyrábí přímo na tělo závodníka. Důležitým parametrem je především jeho hmotnost. Pořídit si útlou desku na nožích přímo na vaše tělesné proporce není ale rozhodně levnou záležitostí. „Nejdražší saně stojí i kolem 12 tisíc eur (313 tisíc korun), moje zhruba polovinu,“ prozradila krásná skeletonistka.
Bez jakých dalších nezbytností se její trénink neobejde? A proč do základní výbavy skeletonistů patří i imbusový klíč a šuplera? Prohlédněte si vybavení přední světové skeletonistky zblízka.
1. Helma
„Bez ní bych ledovým korytem dolů nesjela. Helma musí být co nejmenší a lehká, protože držím hlavu těsně nad ledem a s těžkou helmou by to byl problém. Zároveň mě musí při nárazu ochránit. Je to speciální helma na skeleton. Mám ještě jednu náhradní, kdyby se s touhle něco stalo. Nejčastěji praskne sklo. Před sezonou jsme dělali nový design, na kterém jsem se podílela.“
2. Rukavice
„Rukavice nejsou speciální na skeleton, tak jako je to u helmy. Jsou tenké a dají se normálně koupit. Podle pravidel je na závodech musím mít. Tyhle jsou závodní, které si beru jen párkrát do roka, na tréninky mám asi čtyři roky staré, které vypadají o dost hůř.“ (usmívá se)
3. Kombinéza
„Je udělaná z aerodynamického materiálu, který je hodně tenký a je v něm pěkná zima, protože se pod něj nic nevejde, tedy kromě spodního prádla. Proto mám na startu do poslední chvíle bundu a sundávám ji až pár vteřin před startem.“
4. Funkční prádlo
„Na každý závod si beru dva komplety. Používám je na rozcvičku, před každým kolem jeden komplet, abych nemusela do mokrého.“
5. Šátek
„Ten používám v cíli jako roušku. Při jízdě ji samozřejmě mít nemusíme“
6. Blok s propiskou
„Je to můj tréninkový a zároveň závodní deník. Píšu si do něj všechno, co se týká mých jízd: každou dráhu, jaké bylo počasí, jaké jsem měla nastavení skeletonu, jaké nože, ale i chyby, které jsem udělala, abych si to mohla srovnat. Nemusím pak tolik testovat, podívám se do bloku, co mi kde funguje, a co vůbec. Po sezoně si to přepisuji i do počítače, ale ten si na dráhu neberu. Blok je na rychlé poznámky ideální.“
7. Energetická tyčinka a voda
„Když mám po první jízdě dobrou váhu, můžu si tyčinku i vodu dovolit. (směje se) Po prvním kole se všechny závodnice vždy musí jít zvážit. I se saněmi je nejvyšší povolená váha 102 kilogramů. Tyčinku mám na doporučení od kondičního trenéra Pepy Andrleho.“
8. Boty na rozcvičku
„Normální běžecké boty, které používám na rozcvičku před závody a mezi koly.“
9. Boty na skeleton
„Speciální boty, takové tretry na led. Na přední části podrážky jsou malé jehličky, díky kterým se na ledě můžu rozběhnout sprintem. Jsou opravdu ostré. Mimo led mám na botách speciální návleky, které sundávám právě až u ledu.“
10. Startovní číslo
„Na každém závodě vyfasuji startovní číslo, všechny si schovávám. Někdy na památku, dost jich ale rozdám.“
11. Prasátko
„To mám od nejlepší kamarádky, dala mi ho pro štěstí. Jezdí se mnou všude.“
12. Nářadí na nastavení skeletonu
„Tohle všechno potřebuji, abych si správně nastavila skeleton. Do základní výbavy každého skeletonisty patří určitě imbusové klíče a šuplera. Bez toho bych se neobešla. Mám tam ale například i zapalovač, kterým nahřívám tejpy. Tejpy používám na zpevnění a aerodynamiku na saních. Když je velká zima nebo když saněmi hodně bouchnu o stěnu v zatáčce, tejpy často navlhnou a hůř drží. Zapalovač mi pomůže k tomu, aby držely tak, jak mají.“
13. Expandér a švihadlo
„I díky nim se dostávám do provozní teploty během rozcvičky. Mám několik cvičení, která dělám před každým závodem.“
14. Ručník
„Klasika. Bez toho nemůžu vyrazit.“
