Augusta a Fuksa: Rodiče z tréninků vyhazuji hned! Zdravé sebevědomí vycítíte
Petr Fuksa a Patrik Augusta jsou bývalí vynikající sportovci, úspěšní trenéři a oba pochází ze sportovní rodiny. Teď jsou zaslouženě vyhlášeni Trenérem roku. Jeden v kategorii individuálních sportů a druhý v kategorii týmových. Přestože kanoistika a hokej jsou na první pohled zcela odlišné disciplíny, mají mnoho společného. Za početné zisky medailí minulých i současných vždy stála poctivá dřina, obětovaný čas, podporující rodina, talent a šikovnost sportovců a kvalitní trenéři.
Začneme trochu jinak. Přijde za tebou táta, přivede kluka a řekne: Udělej mi z něho mistra světa!
Fuksa: „Když přivede třeba osmiletýho kluka, tak si ho vyzkouším. Jestli umí kotrmelec, posadím ho hned na kajak, protože ten je stabilnější než kanoe. A už v těch jeho očích poznáš, jestli v něm něco je. Ti dobří mají v očích jiskru. Nikomu ale mistra světa neslibuju, protože já nic nezmůžu, pokud to kluk nebude mít v hlavě srovnaný. Může mít talent, dělat různý věci, ale musí dělat to, co je pro vodáky důležitý. Věnovat tomu sportu spoustu času a obětovat úplně všechno.“
Augusta: „Zjistím nejdřív, jestli chce hokej hrát ten kluk, nebo jeho rodič, který na něj tlačí. Musím vycítit, jestli kluka ten hokej baví. Nikdo není kouzelník, aby udělal mistra světa z kohokoliv. Ten malý adept musí být všestranně nadanej, obratnej, mít rád míče, to si vyzkouším hned.“
Do jaké míry se mají angažovat rodiče? Je jasné, že doma jim mají dát co nejvíc šancí a prostoru k aktivnímu pohybu. Co mají ale dělat před, v průběhu a po tréninku?
Augusta: „Ať si užijou zápasy, ale při tréninku je chceme co nejmíň. Aby do toho trenérovi nevstupovali, nekecali. Vidím to kolem sebe: rodiče radí něco, co je dobře podle nich, a kluk má akorát zamotanou hlavu. Ať jsou co nejvíc pozitivní. Především by rodiče neměli negovat to, co řekne trenér. Trenér chce dochvilnost, a rodič klukovi řekne, že to nevadí - velmi často proto, že se zpozdí sám rodič. Trenér chce, aby kluk tehdy a tehdy přihrál, táta mu v autě řekne pravý opak.“
Fuksa: „Já osobně rodiče vyhazuju hned. Bohužel, velmi často jsou brzdou, protože snědli všechnu moudrost na internetu a všemu rozumí. Jakmile rodiče chodí na trénink, je to prostě průšvih. Někteří trenéři to i tolerují, ale já ne. Pro děti je nejlepší, když rodiče na dvě hodiny zmizí.“
Jak přivést dítě ke sportu v době, kdy se tvrdí, že děti nejsou pohybu tak chtivé a odolné?
Fuksa: „Vyhraješ olympiádu a rázem tam máš 15 nových dětí. Do půl roku zbudou tři. Zjistí, že je to těžší, že musí dohánět i další pohybové nedostatky, a to se jim moc nelíbí. Spousta dětí má mnoho různých zájmů, chvilku to a pak zase něco jiného. Dlouho u toho nevydrží, pořád někam pospíchají, taky díky rodičům, kteří už je zase někam vezou.
