Zemřel jim trenér. Běhají dál, aby pomáhaly. Teď se potí pro Marka, uzamčeného ve svém těle
Je jich šestnáct, všechny jsou maminky, takže dobře vědí, že děti jsou ten největší poklad. O to víc se dokážou vcítit do někoho, kdo si prochází peklem. A chtějí pomoct. Amatérský běžecký tým 16 holek, pod názvem Map My RUM, se tradičně potí na trati pro dobrou věc. Začínaly běhat pod Michalem Kulkou, atletickým nadšencem, jenž vyhrál Tour de France na koloběžce. Aniž by se v životě dotkl cigarety, před třemi lety zemřel na rakovinu plic. Od té doby běhají se vzpomínkou nejen na něj, ale i s charitativním podtextem: tentokrát chtějí pomoct Markovi, jenž zůstal uzamčený ve svém těle… „Každý příspěvek má smysl,“ říká za všechny Karolína Smíšková.
Už začátek jejich příběhu je dojemný. Když se parta kamarádek dala dohromady, trénoval je muž, jenž byl pro sport stvořený. Nepil, nekouřil, pětkrát se stal mistrem světa v jízdě na koloběžce. Inspiroval ostatní, byl vzorem. I tak mu osud do cesty postavil soupeře, s nímž se dlouho statečně pral.
Poté, co mu diagnostikovali rakovinu plic, dokonce zvládl zaběhnout maraton. Nepodvolil se, bojoval ze všech sil. Ale nakonec zhoubné nemoci podlehl. Ve 40 letech… A zanechal po sobě manželku a malého syna.
„Právě díky němu jsme získaly lásku k běhu. Život je někdy hrozně krutý. O to víc vnímáme, že je třeba pomáhat,“ hlásí Smíšková, která je civilním zaměstnáním finanční ředitelka Perinvest Group. Také právě marketingová společnost, která pravidelně do Česka přiváží NHL nebo jiné globální sportovní akce, je aktivní v charitě.
Stejně jako skupinka Map My RUM, kterou před šesti lety spojil velký běžecký sen: Vltava Run, 380 kilometrů dlouhý štafetový závod. „Každý rok se snažíme pot a všechny naběhané kilometry vyměnit za finanční prostředky pro někoho, kdo nemá takové štěstí a život mu nachystal nejtěžší možnou zkoušku,“ říká Smíšková, která je jednou ze tří běžkyň, které jsou v partě od začátku.
U úvodního ročníku nechyběly ani tenistka Andrea Sestini Hlaváčková se sestrou Janou. „Ty mě do týmu přivedly, ale Andrea už pak nemohla běžet, protože byla na StarDance,“ vybavuje si vysoce postavená manažerka. „Ale trénovala s námi, její ségra nám pak dělala i řidičku,“ dodává.
A v dobrých skutcích nepolevují. Tentokrát se snaží pomoct Markovi, na nějž vypsal sbírku web Znesnáze21. „Je to spolužák dcery jedné z našich běžkyň,“ dodává zástupkyně Perinvest Group. Marek, který letos oslaví devatenácté narozeniny, se narodil jako zdravý kluk. Chodil na základní školu se zaměřením na jazyky, miloval florbal, měl spoustu plánů a snů.
Marek vnímá, ale neovládá svaly
Jenže pak onemocněl virovou encefalitidou, která během několika dní od základu změnila jeho svět. Zcela ochrnul. Lékaři u něj diagnostikovali vzácný „syndrom uzamčení“ – tedy stav, kdy je člověk při plném vědomí, vnímá, rozumí a pamatuje si, ale svou vůlí nemůže ovládat žádné svaly kromě očních.
Marek je odkázaný na dýchací přístroj a potřebuje nepřetržitou péči. Právě mrkání očí je jediný způsob, kterým může komunikovat s okolím.
Přesto se nevzdává. Díky neuvěřitelné podpoře své rodiny a skvělých učitelů dokončil základní školu, studuje střední a dál se věnuje i angličtině. Pomáhá mu při tom speciální počítač ovládaný pohybem očí.
„Vybrané prostředky budou použity na nákup zdravotnického materiálu, léků, speciální stravy a hlavně na úhradu odměny zdravotního asistenta, který mamince a sestře pomáhá s náročnou péčí o Marka. Část prostředků by rodina ráda použila i na dopravu Marka na chalupu a zpět,“ píše se na platformě Znesnáze21.
A zakladatelky sbírky, běžkyně ze skupinky Map My RUM, věří, že se najde dost dalších, kteří Markovi v jeho statečném boji pomohou.
Hodně sil!
