REPORTÁŽ | Za 250 eur (6 400 korun) měsíčně nabízí unikátní akademie Red Bullu v Salcburku mladým "hokejkám" perfektní servis: dvě ledové plochy, tři posilovny, obří tělocvičnu, regenerační linku nebo třeba futuristickou lékařskou laboratoř, kde se o sobě dozvíte věci, které byste raději nevěděli. Taky nabízí možnost trénovat klidně až patnáctkrát týdně! Na oplátku ale také hodně žádá, bez poctivé školní docházky a dodržování pravidel vám ukážou dveře. O režimu v akademii, která nemá na světě obdoby, hovořili pro Superlife Filip Varejcka a Braidan Simmons-Fischer, syn bývalého hráče NHL Jiřího Fischera.
V hokejové části salcburské akademie je pět týmů různých věkových kategorií. Každý má k sobě početný trenérský štáb. Hlavní kouč, asistent, kondiční trenér, fyzioterapeut, masér, kustod. Pohádka, že? Cesta do ní vede přes třídenní try-out, kde zájemci musí předvést své dovednosti. Varejcka i Fischer sítem bez potíží propadli.
"Nic lepšího jsem neviděl," upřímně vypálil na přítomné sportovní novináře, kteří si akademii za 60 milionů eur na soutoku řek Salzach a Saalach prošli zkraje května, 17letý německý útočník Filip Varejcka. Díky českým rodičům zvládá velmi dobře i češtinu. "Podmínky jsou tu možná lepší, než mají v áčku Detroitu, táta mě jako malého bral často do kabiny Red Wings, takže to mohu porovnat," usměje se o rok mladší Braidan Simmons-Fischer.
Varejcka, který je v akademii od svých 15 let, byl členem týmu Salcburku, který na finálovém turnaji o titul mistra ČR staršího dorostu prohrál až ve finále s Českými Budějovicemi 4:5 po nájezdech. V základní části byl "host" domácí dorostenecké extraligy suverénní. Jak to tedy v "děťátku" majitele koncernu Red Bull Dietricha Mateschitza chodí?
"Máme pořád školu a tréninky, toho volného času opravdu nemáme moc, tak 2 až 3 hodiny večer. Když chceme a máme ještě sílu, můžeme vyrazit do centra na kole, je to jen asi něco přes 20 minut. Nebo jít na procházku. Trošku v izolaci tady jsme, někdy je to těžké, ale všichni víme, proč jsme se sem přihlásili. Aby se z nás stali lepší hokejisté a naučili jsme se, jak se chovají profíci," vyprávěl Varejcka. Na hlavě měl při tom kšiltovku s vyšitým logem Bostonu Bruins. Stejně jako ostatní "akademici" sní o NHL.
"Důležité je si hlídat spánek, když spíte málo, později vás to dožene. Často jdu do posilovny, pak máme trénink na ledě a odpoledne zase posilovna. Do toho máme 25x60 minut ve školní lavici, takže člověk musí se silami nakládat rozumně. Intenzita tréninků je obrovská, chvilku trvalo, než jsem si na to zvyknul, každý z hráčů dává do každého tréninku 100%," pokračoval Varejcka, který se hokeji učil v EC Bad Tölz poblíž Mnichova.
„Studium je opravdu náročné, musím souhlasit. Nejtěžší jsou pro mě asi přírodní vědy. Moc mi nejde biologie a chemie, to je opravdu oříšek. Dálkově přes počítač studuju v Americe historii a tady se pokouším o výživu,“ přiznal Fischer.
Varejcka, autor 18 bodů ve 26 zápasech loňské sezony promluvil i o přísném režimu, který v akademii panuje. "Do jídelny nesmíme chodit s čepicemi na hlavě a s mobilem. Vedení chce, abychom si napříč týmy sedali k sobě ke stolům a komunikovali, nehráli na mobilních telefonech. Zakázán po celé akademii je samozřejmě alkohol a taky žvýkací tabák snus. Je to přísné, ale dá se na to zvyknout, mě to trvalo jen asi týden," nedělal z toho vědu Varejcka.
Fischer přidal i další perličku. "Tréninkové věci nám kustodi perou, ale osobní oblečení si musíme prát v prádelně sami. Sem v ní tak dvakrát do týdne. Nechtějí nás úplně rozmazlovat."
51% vzdělání, 49% hokej
Zajímavý příměr našel s dávkou nadsázky i hlavní poradce hokejové sekce Jiří Koluch, který v akademii působí od jejího otevření v roce 2014. Koluch devět let také makal v organizaci Minnesoty Wild jako evropský skaut. "Pracovně tomu tady říkám kasárny a hráči jsou vojáci. Nějakou zlobu z nikoho ale necítím, jsou tu dobrovolně a vědí, že když to zvládnou, budou z nich lepší hokejisté. Je to tady takové luxusní vězení, i přístup k internetu je omezený. Kázeňské prohřešky občas jsou, ale je jich minimum. Hráči ví, že kdyby přilezli z centra města po čtyřech, hned ráno by si sbalili věci," řekl Koluch a promluvil i o "největších" hvězdách, které akademií zatím prošli.
"Mihnul se tu Dominik Kahun, který letos podepsal smlouvu s Chicagem. Jezdí k nám ale spíš skauti z Evropy, hlavně ze Švédska. Cílem je vychovávat hráče pro Red Bull Mnichov a Red Bull Salcburk, nikoliv rovnou pro NHL, tak to nefunguje. A pokud se ptáte na nejzvučnější jméno, tak to je asi belgický brankář Wouter Peeters. Když k nám přišel, byl úplně průměrný, ale zlepšil se a v roce 2016 ho ve 3. kole draftovalo Chicago Blackhawks. Aktuálně chytá v zámoří USHL za Turnhout White Caps.“
Společně s mladým Fischerem v akademii nastupovali ještě tři Češi - Erik Čermák, bývalý hráč Sparty, a vnuci bývalého kouče české reprezentace Aloise Hadamczika Filip Hadamczik a Marcel Barinka. Zájem o "zlatou klícku" je obrovský, ročně se do akademie, která spolupracuje i s organizací NHL New York Islanders, hlásí tisíce hráčů z celého světa. Podat přihlášku můžou hráči ve věku 14 - 20 let. Výběr probíhá nejen na základě herních dovedností a zkušeností, ale také na základě vstupních testů a studijních výsledků.
"51 procent patří vzdělání, 49 procent hokeji," má jasno ředitel akademie Helmut de Raaf. "Pokud nemám dobré výsledky ve škole, nebo se neučím, tak nehraju. A tak se učím," zakončil povídání s úsměvem Varejcka.
