Je ukázkou vůle a trpělivosti. Šel si za svým cílem, i když musel vydržet řadu zkoušek a máloco šlo od začátku podle plánu. Hokejista Andrej Nestrašil (25) umí překonávat překážky. Díky tomuto přístupu se prosadil v zámořské NHL a v týmu Carolina Hurricanes se stal stabilním členem útoku. Od této chvíle bude pomáhat i nadšeným sportovcům jako patron Superlife. V rámci toho navíc ukáže život profesionála v jedné z nejlepších soutěží světa.
V čem se podle vás nejvíc liší rekreační a profesionální sportovci?
„Řekl bych, že profesionální sportovec se musí naučit zvládat svoji hlavu a především tlak, který je na něj vytvářen od zaměstnavatele. To je asi na profesionálním sportu to nejtěžší. Na těch nejvyšších úrovních už má talent nebo píli devětadevadesát procent sportovců, pak rozhoduje hlavně hlava. A taky musí mít člověk trošku štěstí. U amatérů bych viděl klíč v motivaci. Já sám si těžko dokážu představit, že bych kromě své práce šel ještě na hodinu běhat, takže amatér si musí ke své činnosti vytvořit vztah plný lásky.“
Jakou podobu má ten vztah mít? Vy sám jste se dostal do NHL díky velké trpělivosti v nižších zámořských soutěžích. Právě výdrž je věc, která mnoha rekreačním sportovcům chybí, a proto své snažení vzdávají.
„To se dostáváme zpět k motivaci. Já mel a mám motivaci obrovskou, ať už je to hrát nejlepší ligu světa a třeba jednou s týmem sáhnout na Stanley Cup, finanční zázemí, nebo lidi, kteří mi úspěch v mládí nepřáli. To je i pro amatérského sportovce nejdůležitější. Najít tu správnou motivaci, stanovit si cíl, za který bude na konci odměněn. Někdo to samozřejmě dělá jen z lásky k pohybu, ale někoho bude motivovat to, že chce vypadat lépe v očích životního partnera, někoho zase soutěživost a dalšího třeba cesta za zdravějším životem bez zdravotních komplikací.“
Můžete popsat, co vás žene na sportovní dráze pořád dopředu? Proč je důležité dávat si cíle a třeba je i sdílet s ostatními?
„Asi u mě hraje roli soutěživost a radost z toho, že se dokážu zlepšovat. Člověk nikdy nesmí usnout na vavřínech. Na moje místo se tlačí spousta dalších, takže na sobě neustále musím pracovat. Cíle jsou důležité v tom, ze když je splníte, tak máte sami ze sebe radost, máte se za to rádi. Není lepší pocit, než když se podíváte do zrcadla a řeknete si: jo, dokázal jsem to. To člověku zvedne sebevědomí a je sám se sebou spokojenější. Lépe se mu dýchá.“
Jakou formou byste rád tyto dvě velmi odlišné skupiny coby patron Superlife propojil?
„Rád bych lidem přiblížil život profesionálního sportovce tak, jak to většinou z médií nezjistí. Hlavně tím, že budu ukazovat, co dělám a nechám zájemce se třeba formou otázek a odpovědí zeptat, na co mají chuť.“
Co můžete jako hokejista, který poznal nejlepší ligu světa, předat lidem, kteří ty nejlepší obdivují jako fanoušci?
„To je těžká otázka, každý si prochází svým životem a po cestě se učí a sbírá zkušenosti. Těžko od kluka jako jsem já, kterému je 25 let, žádat životní rady. Něco jiného je, když dojde na téma sport a život kolem něj. Cvičení, stravování a další složky. Tam už bych dokázal poradit. Ale slovo obdivovat mi přijde trošku přestřelené. Obdivují se skutečně jen ti nejlepší, kteří daný obor buď dokázali změnit, nebo ovládnout, jako například Jaromír Jágr.“
Je podle vás v současnosti nějaký trend v oblasti sportu, který může lidi oslovit?
„To je těžké říct, možností je nespočet, je na každém, v čem si najde zalíbení. Myslím si, že v Čechách se pomalu zakořeňuje trend zdravé výživy a sportu. Když jsem v létě doma v Praze, tak vídám čím dál víc lidí běhat nebo jezdit na kole kolem Žlutých lázní.“
Pocházíte ze sportovně založené rodiny. Zkuste popsat, co vám dalo toto zázemí?
„Samozřejmě je to daleko snazší, když vás ke sportu někdo vede už od mala. Jako dítě se snažíte kopírovat svoje idoly a to jsou pro vás rodiče. Já měl tím pádem ke sportu snazší přístup a snáze to přijal za své.“
Umíte poradit, jak se dá naopak vybudovat vztah k pohybu ve vyšším věku, a jak sladit rekreační sport a osobní život?
„To je asi u každého člověka jinak. Ale možná bych doporučil spojit příjemné s užitečným. Taková dovolená na kolech je sice trosku makačka, ale když si člověk vybere to správně místo, může vidět kus krásné přírody. Já osobně mam na ty naše dovolené příjemné vzpomínky!“
