Už několik sezon patří do světové špičky v terénním triatlonu Xterra. Od jara se Jan Kubíček zařadí i do skupiny patronů aplikace Superlife, jejímž cílem je co nejvíc propojit rekreační a vrcholový sport. „Nejvíc se mi na to líbí ta přidaná hodnota, kterou Superlife nabízí rekreačním sportovcům,“ říká 36letý český šampion, který má ve sbírce úspěchů i bronz z mistrovství Evropy.
Popište, jak vypadá vaše právě probíhající sezona?
Momentálně nadále objíždím další závody Světového pohárů, které se nachází v Evropě. Závody jsou už v podstatě každý víkend, takže si samozřejmě i s ohledem na můj věk mezi nimi vybírám. Už se nezvládnu zúčastnit každého. Hlavně během měsíců letních prázdnin je ten program opravdu nahuštěný.
Předpokládám, že hlavní natrénované dávky musí mít sportovec ze zimního a jarního období, kdy je na to daleko víc času. Přesto, jak člověk zvládá trénovat mezi závody, když je ten program tak natřískaný a je vůbec čas na regeneraci?
Abych právě ten čas našel, tak se bohužel nemůžu zúčastnit všech závodů, kterých bych chtěl. Pak by šly moje výkony a jejich kvalita hrozně dolu a bylo by to celé kontraproduktivní. Základ je hned po závodě začít maximálně reagovat. V případě do toho vložit nějaké udržovací cvíčení a před závodem vylaďovací tréninky. Samozřejmě není v lidských silách, aby člověk nabíral enormní tréninkové dávky během závodního období. To vede jedině ke zranění. Člověk to musí hodně vyvažovat a brát s rozvahou. Ta konkurence v Xteře je opravdu obrovská. Sice se to všechno běhá v Evropě, ale je to v rámci Světového pohárů, tak je tam velká řada závodníků z celého světa. Abych v konkurenci obstál, tak musím vybírat, jakého závodu se zúčastním.
Jak je náročná dopravy mezi jednotlivými závody Evropy? Přejíždíte autem nebo většinou přelítáváte z místa na místo?
Něco se dá zvládnout autem, něco je lepší přeletět. To je různé. Třeba do Švédska člověk samozřejmě letí. Závody v Polsku, Německu spíš objíždím autem. Je to opravdu závod od závodů jiné.
Jak jste spokojený s dosavadními výsledky a jak vám drží zdraví v tak náročném programu?
Musím pomyslně zaklepat, zdravotně jsme na tom letos zatím dobře. Té regeneraci přikládám velkou váhu a vyplácí se to. Výsledkově jsem také spokojený. Bylo tam několik čtvrtých míst, zatím všechno do první desítky, což v té konkurenci je velice solidní výsledek. Třeba ještě přijde zlepšení v závěru letní sezony.
Proč jste vlastně přešel z klasického olympijského triatlonu na terénní triatlon?
My všichni, co v současnosti závodíme na Xteře, jsme k tomu přešli z klasického triatlonu. To je přirozený vývoj u řady závodníků. Já jsem celý život zvyklý na hory na přírodu a ten olympijský triatlon často probíhá ve městech, což se mi tolik nelíbí. Při Xteře se člověk podívá na daleko více zajímavých míst, které by normálně třeba ani nenavštívil. Terén mi je zkrátka bližší. Navíc musím přiznat, že v olympijský triatlon je postaven tak, že pokud má člověk slabší plavání, tak je vlastně bez šance na lepší umístění. Kolo i běh většinou probíhá dost na rovině, takže je tam těžké se nějak dotáhnout. Při Xteře má člověk v kopcích a terénu dost velkou šanci ostatní dohnat a uspět. Třeba teď v Riu, tam byl na celé trati jeden kopeček a to je málo, pokud máte slabší plavání. Mně se hlavně líbí, že ty závody jsou daleko víc variabilní, probíhají za různého počasí a podmínek. Jednou jedete na kamení, jindy v bahně. Jednou se plave v moři jindy v jezeře či řece. Člověk navíc nestráví celý víkend ve městě, ale je někde v lokalitě, která není normálně ani přístupná.
Co máte ještě před sebou za závody a jak se vaše sezona ubírá směrem k podzimu a zimě?
V jižních státech ta sezona ještě pokračuje až do října. Jsou tam závody na Sardinii a dalších místech v jižní Evropě. Na konci října je klasické mistrovství světa na Hawaii na ostrově Maui a od ledna vlastně se už rozjíždí další program Světového poháru v Jihoafrické republice. Někdy jsem to jel, někdy vynechával. Já hodně jezdím v zimě na běžkách. Byl jsem třeba v zimě v Australii na přípravě, ale více mi vyhovuje to české prostředí. Ty běžky jsou opravdu ideální prostředek na letní přípravu, který rád využívám. Na začátku sezony pak má člověk menší handicap proti ostatním, ale to se vždycky rychle srovná.
Máte vůbec prostor během sezony využívat aplikaci Superlife?
Během sezony k tomu prostor moc není, abych tam zaznamenával všechny moje tréninkové jednotky. Navíc si myslím, že je to trochu kontraproduktivní vůči rekreačním sportovcům, tam dávat čas, za kolik uběhnu 10 kilometrů. To je jak, kdyby to tam zaznamenával světový rekordman a já se s ním zkoušel porovnávat. To se mi víc líbí nějaké výzvy. Podívejte, mně se ta aplikace ale líbí v něčem ještě úplně jiném.
Povídejte?
Když třeba přijedu do nějakého města v Čechách a chtěl bych se tam proběhnout, inspirovat se. Tak nemusím něco hledat v mapách. Zkoušet něco na náhodu, jestli to je zrovna hezká trasa. Mohu se podívat, kde místní běhají s jakým převýšením nebo se s někým i domluvit a vyrazit. Tohle je ta přidaná hodnota, která mi přijde na té aplikaci super. Pro rekreační sportovce je to opravdu výborná.
