V 70 mistrem světa v triatlonu: málem se utopil, trénuje 25 hodin v týdnu | Superlife.cz | iSport.cz
23.11.2017 • 12:43

V 70 mistrem světa v triatlonu: málem se utopil, trénuje 25 hodin v týdnu

Sedmdesátka na krku, co teď? Sednout k televizi a skuhrat nad těžkostmi života a chatrným zdravím? Ne, Miloslav Bayer výše napsané předsudky navzdory důchodovému věku mačká a hází do koše. Zvládá několik ironmanských triatlonů ročně a letos se dokonce stal mistrem světa! „Mladí mi říkají: Mildo, když tě vidíme, tak se stáří nebojíme, ale těšíme se na něj,“ vypráví se smíchem český triatlonový matador.



Všechna čest, Miloslav Bayer je nezastavitelný. V minulosti jezdil závodně na kole a hrál tenis, jakmile se ale počátkem 80. let objevil na scéně triatlon, propadl mu. Od roku 1982 absolvoval 124 závodů na ironmanské distanci (1,8 km plavání – 180 km na kole – 42,2 km běhu) a bezpočet závodů na kratší vzdálenosti. „Z Čechů jich absolvoval víc než jen Petr Vabroušek, který má možná 170 startů,“ vypráví se skromností sobě vlastní.

Také letos má Bayer za sebou skvělou sezonu. Stal se mistrem světa ve středním triatlonu (seriál CHALLENGE) a vítězem českého poháru v dlouhém triatlonu, za což byl v sobotu oceněn na slavnostním večeru Král triatlonu. Ačkoliv oba úspěchy získal ve své věkové kategorii nad 70 let, stále se ve startovním poli drží mnohem mladších borců.

„Vážím si úspěchů ve své kategorii, důležitější pro mě ale je, jak dokončuji závody v celkovém pořadí. Když se postavím na start prestižního závodu v Klagenfurtu, tak tam z 2500 účastníků budu tak na 700. místě, to je super. Z toho mám mnohem větší radost. Kdybych měl být desátý od konce, tak toho nechám. To mi ego nedovolí. Jinými slovy: s triatlonem skončím teprve ve chvíli, kdy začnu dostávat na zadek,“ má jasno.

A tak zatímco někteří jeho vrstevníci plánují svůj život podle televizního programu a slevových akcí v nákupních centrech, on se řídí kalendářem triatlonových závodů a svým tréninkovým deníkem. „Trénuji třikrát týdně – v pondělí, úterý a ve středu. Ve čtvrtek mám volno a v pátek jen lehký trénink na prokrvení nohou. V sobotu mám závod a v neděli regeneruji,“ vypráví. „V sezoně trénuji až 25 hodin týdně, což je hrana toho, co se dá zvládnout,“ říká muž s osobním rekordem na maraton 2:58. I dnes ho ale zvládá v rámci triatlonových závodů po náročné cyklistické části za 4:40.

Triatlon dostal přednost před kariérou

Kvalitní triatlonový trénink stojí spoustu času, protože každá z disciplín žádá své. Bayer mu ale nikdy neváhal podřídit vše. Přitom se mu po absolvování fakulty informatiky, kterou dokončil s červeným diplomem, velmi slibně rozjížděla kariéra. „Po revoluci jsem kvůli tomu pracoval i 14 hodin denně a často jezdil do zahraničí. Vydržel jsem to jen tři roky. Pak jsem každému svému zaměstnavateli začal říkat: Dej mi menší peníze, ale počítej s tím, že tu budu osm hodin, po kterých sednu na kolo a jedu na trénink.“

Má to štěstí, že jeho tělo velmi rychle regeneruje a stále pracuje na plný výkon. Možná je to ale odměna za celoživotní přístup ke zdraví. „Občas si dám vínko nebo pivo, ale nikdy v životě jsem se neopil. Nikdy jsem neměl v puse cigaretu. Od 15 let si držím na chlup stejnou váhu, stejný krevní tlak,“ říká. A co speciální strava? „Výborně mi funguje metabolismus. V neděli jsem dojedl husu a hned bych mohl jít běhat. Jinak používám vitamin B12, vitamin C a aminokyseliny BCAA. Nic jiného.“

Miloslav Bayer od roku 1982 absolvoval 124 závodů na ironmanské distanci (1,8 km plavání – 180 km na kole – 42,2 km běhu) a bezpočet závodů na kratší vzdálenosti.
Miloslav Bayer od roku 1982 absolvoval 124 závodů na ironmanské distanci (1,8 km plavání – 180 km na kole – 42,2 km běhu) a bezpočet závodů na kratší vzdálenosti.

Kromě času stojí triatlon i poměrně hodně peněz – stejně jako každý jiný sport, ve kterém chcete absolvovat prestižní zahraniční závody. Ve srovnání například s během ale musejí závodníci platit vyšší startovné. Ze starobního důchodu je něco takového nemožné.

„Bez sponzorů by to nešlo. Už ale nechci chodit po fabrikách a hledat nové partnery. Mám to štěstí, že mám kamarády mezi podnikateli s úspěšnými firmami, které mě podpoří. A letos jsem také prodal nějaké nemovitosti, ze kterých chci pokrýt příští sezonu.“

Na rok 2018 má totiž Miloslav Bayer naplánované velké věci. Po letech se chce vrátit na Havaj, kde by rád absolvoval ironmanské mistrovství světa. Tato mise ale vyžaduje také úspěšné absolvování jednoho kvalifikačního závodu z kalendáře seriálu IRONMAN.

„Na Havaji chci vyhrát ve své kategorii. Vím, že na to mám. Letos tam bylo 50 sedmdesátníků a kdybych se účastnil, se svými časy bych byl první nebo druhý. Dokonce přemýšlím o tom, že bych se na Havaji zúčastnil i mistrovství světa v terénním triatlonu a pokusil se o vítězný double,“ říká.

Dokončil i se zlomeninou

Triatlon mu přinesl spoustu silných zážitků. Ten nejsilnější přišel v roce 2012 během kvalifikačního závodu seriálu IRONMAN v Jihoafrické republice. Nejenže se tehdy málem utopil, ale ještě spadl z kola. „Panovaly tam šílené podmínky. Moře bylo rozbouřené, ale stejně nás do něj pustili. Během plavání mě najednou dav plavců zamáčkl několik metrů pod hladinu a já se nemohl dostat ven. A když jsem se konečně dostal nahoru, zamáčkli mě znovu. Říkal jsem si: Mildo, tady jde o zdraví. Vzdej to,“ vypráví s obrovským zápalem.

„Pak se něco zlomilo a já doplaval. Během cyklistiky foukal strašný vítr. Jedu, jedu. A najednou otevřu oči a vidím, jak mě po tvářích plácá nějaký černoch. Nevěděl jsem, kde jsem. Srazil mě vítr, já se praštil do hlavy a měl jsem otřes mozku. Ale i to kolo jsem dojel. Ani jsem si přitom neuvědomil, že mám zlomenou klíční kost. Chtěl jsem pokračovat. A tak jsem nějak odběhl i ten maraton. Do cíle jsem se potácel jako zdrogovaný, a tak mě hned poslali na doping. Samozřejmě jsem byl čistý. Potěšilo mě ale, když při vyhlášení vítězů pustili video s mým doběhem a gratulovali mi hvězdy světového triatlonu.“

Během Bayerova vyprávění si uvědomíte, že je ironmanem v tom pravém slova smyslu. Těžko vymyslíte něco, co by v 70 letech nezvládl, a tak vás ani nepřekvapí, když začne mluvit o horolezectví. „Už jako kluk jsem chtěl vylézt na osmitisícovku, ale to je asi nesplnitelné. Tak bych chtěl aspoň nějakou pětitisícovku. Třeba Elbrus,“ vypráví. „Myslím si, že když je člověk zdravý, není nikdy na nic moc starý.“

Další články autora
 

Superlife

Běh Kolo Testy Inspirace Akce Superlife Columbia běžecké závody

Superlife.cz je web o radosti z pohybu, motivaci, pozitivním a zdravém životní stylu.

Běh, cyklistika, dobré jídlo, zdraví, zážitky, to jsou témata, na které zde narazíte. Těšte se na testy bot, sportovního vybavení, technických vychytávek, reportáže, tipy na výlety. Kdo to myslí s během a cyklistikou trochu vážně, najde zde rady zkušených sportovců.

Prostor tu mají i témata o zdraví a jídle.

Tým kolem Superlife.cz pořádá běžecké a cyklistické závody v různých městech v České republice. K webu patří trackovací aplikace Superlife pro nadšené sportovce. Přijmi výzvu!

Superlife.cz je web o radosti z pohybu, motivaci, pozitivním a zdravém životní stylu.

Běh, cyklistika, dobré jídlo, zdraví, zážitky, to jsou témata, na které zde narazíte. Těšte se na testy bot, sportovního vybavení, technických vychytávek, reportáže, tipy na výlety. Kdo to myslí s během a cyklistikou trochu vážně, najde zde rady zkušených sportovců.

Prostor tu mají i témata o zdraví a jídle.

Tým kolem Superlife.cz pořádá běžecké a cyklistické závody v různých městech v České republice. K webu patří též trackovací aplikace Superlife pro všechny nadšené sportovce. Přijmi výzvu!

Články odjinud