V úterý v deníku Sport najdete nové číslo magazínu Superlife, můžete se těšit na rozhovory a profily osobností domácího i světového sportu. Kdo to bude? Stříbrný olympijský biatlonista Michal Krčmář, největší hokejový talent v zemi Martin Nečas, špičkový ultramaratonec Daniel Orálek a nejlepší český cyklista Roman Kreuziger. Podívejte se v článku na ukázky rozhovorů!
Michal Krčmář
„Nejvíc mě mrzelo, jakou rychlostí lidi ztratili důvěru v naši práci. Kdyby se zaobírali důvody horších výkonů, co za nimi může být, naprosto to vezmeme. Jen mi přišlo přehnané chtít hned vyhazovat trenéry a urychleně, po jednom horším měsíci měnit to, co pět let fungovalo. Čekal bych víc víry. Nepřidaly nám ani ty věci okolo Gábiny Koukalové. Snažil jsem to celé vyfiltrovat, neřešit to, ale vytěsnit to úplně nešlo. Poslouchat vzkazy, že bez Gábiny nemá smysl biatlon dělat, mohly na někoho působit všelijak. Někdo si to mohl vyložit tak, že je vlastně úplně nepodstatným článkem našeho týmu. Že šlo vlastně celou dobu jenom o Gábinu.“
Martin Nečas
„Odmalička jsem si chtěl zahrát NHL a žít život hráčů té nejlepší ligy světa. Na začátku sezony jsem k tomu přičuchl v Carolině a znovu jsem si ověřil, že má smysl tvrdě makat. Když se z vás stane hráč NHL, váš život podle toho vypadá, je skutečně o dost jiný. Já chtěl být odjakživa nejlepší, tenhle motor mám v sobě pořád. NHL je nejlepší liga na světě, k mé povaze sedí dostat se tam a hrát v ní co nejlépe to jde. Velký dům? Hezké auto? Atraktivní přítelkyně? Nemám to v sobě nastavené tak, že bych po tomhle šel v prvé řadě. Soustředím se vyloženě na hokej. Nemá cenu ovšem zastírat, že mě ty vyjmenované položky nelákají. Mít hezký barák, prima rodinu a celkově si užívat život se vším všudy, to bych rád.“
Roman Kreuziger
„Na silnici se může stát cokoliv. Člověk si to jen nesmí moc připouštět. Na druhou stranu je moc důležitá vzájemná ohleduplnost. Říkám to pořád, cyklisté by si měli uvědomit, že silnice není jen jejich, ale stejně tak řidiči. Vždyť předjet cyklistu ve stejné vzdálenosti jako auto nikoho nezdrží a přitom je to o sto procent bezpečnější. S Petrem Vakočem jsem po jeho nehodě v častém kontaktu. Zajímá mě, jak na tom je. Naštěstí by to mělo dopadnout dobře.“
Daniel Orálek
„Na Spartathlonu je nádherný hlavně finiš. Běžíte cílovou ulicí ve Spartě, doprovázejí vás nadšené děti a před sebou vidíte sochu krále Leonidase, jemuž běžíte předat svoje ultramaratonské poselství. Vždycky jsem našim sportovcům u televize záviděl, jak si na olympiádě vezmou vlajku a užijí si svoje čestné kolečko. Mně se to povedlo právě ve Spartě. Nejsem moc patetický člověk, ale tenkrát mě to dostalo. Úžasný pocit. Ultramaraton je pro mě hobby. Tedy silně ztrátová záležitost, pokud bych to poměřoval jenom pohledem účetního. Třeba vítěz Spartathlonu dostane akorát olivový věnec a dají mu napít posvátné vody z řeky Eurotás. Nic víc. Navíc jako každý si musí zaplatit startovné zhruba patnáct tisíc korun.“