Mluví česky, fandí Spartě, ale hraje za USA. Bylo to výhodnější, říká Martin Damm Jr.
Jeho táta vyhrál před dvaceti lety čtyřhru na US Open jako Čech, v českém daviscupovém týmu nastoupil k deseti utkáním. Martin Damm Jr. (22) se ale narodil ve floridském Bradentonu, a ač vlastní i český pas, bude o víkendu v Davis Cupu hájit barvy hvězd a pruhů. Dvoumetrový levák s ničivým servisem je coby 104. tenista žebříčku americkou singlovou trojkou, v případě únavy Bena Sheltona se však může jako záskok hodit.
V Česku má celou rodinu, mluví perfektní češtinou a ve fotbale fandí pražské Spartě. Syn českých rodičů Martin Damm by dobře pasoval během daviscupového střetu s USA i na českou lavičku, ale osud ho zavál jinam.
Martine, nemrzí vás trošku to, že nemůžete být na české straně?
„Mrzí, nemrzí. Narodil jsem se v Americe a cítím se jako Američan. Samozřejmě mám české rodiče a celou rodinu z Česka, ale je pro mě přirozenější hrát za Ameriku a být Američan.“
Stejně jako Sebastian Korda či Toby Kodat, bratr Nicole Vaidišové, patříte k dětem z českých tenisových kruhů, které se narodily na Floridě a reprezentují USA. Povězte, proč se tak člověk rozhodne?
„Když jsem začal hrát tenis, podmínky byly v Americe lepší a šance uspět byla větší. Tamní svaz má grandslam a z něj peníze. Podepsal jsem i s agenturou, která má hodně velký vliv na velké turnaje a karty do nich. Amerika prostě dávala větší smysl. Nikdy jsem proti Česku ale nic neměl. Miluju sem jezdit, zdejší kuchyni, mám tady babičky a dědečky. Léto v Praze je podle mě jedno z nejhezčích na světě. Život je tu úplně jiný než u nás na Floridě, kde máme pláž a klid. Praha je velké město plné lidí a pro mě je to zdravá změna. Vždycky se do Česka fakt hodně těším. Kolikrát sem jedu sám bez rodiny. Tenisovou extraligu hraju za Spartu, letos přijedu zase. Je to tu prostě můj druhý domov. I když pro mě bylo přirozené vyrůstat v Americe a hrát za USA, tak i kdyby to dopadlo na druhou stranu, bylo by to úplně v pořádku.“
Jak by ne, máte dvojí občanství i český pas.
„Přesně tak. Během covidu jsem si ho udělal, abych mohl snáz cestovat po Evropě. Česko je prostě super, lidé jsou tu super, stejně tak sport. A ve fotbale jsem sparťan, vyrůstal jsem kousek od Letné. Češi jsou skvělí fanoušci a moc se těším, až bude hala plná. I když čekám, že všichni budou proti nám a bude to peklo. Znám z hokeje nebo z koncertů, jaká dokáže být v O2 areně atmosféra.“
Hráli tam Alcaraz nebu Rune, bylo nám třináct
Pro vás to nebude úplně první zkušenost hrát za USA v Česku. Už před devíti lety jste Ameriku reprezentoval v Prostějově na MS do 14 let.
„Ale když jste malý, tak to ještě tak nevnímáte. Byli jsme nadšení, že reprezentujeme Ameriku, ale Prostějov a Praha se asi nedají srovnávat. Na tenhle Davis Cup se těším o hodně více. Je ale hezké vzpomínat na ty časy. Hrál tam tehdy Alcaraz nebo Rune, všem nám bylo třináct, čtrnáct. Dnes se potkáváme na okruhu ATP a vzpomínáme, jak jsme proti sobě bojovali jako kluci.“
Dobře se znáte i s hráči z českého týmu, že?
„Rozhodně, už pár let spolu hrajeme na túře. Teď budeme sice soupeři a každý chce vyhrát, ale po víkendu budeme zase všichni kamarádi a budeme si fandit.“
Podle pořadí na žebříčku ATP jste až patnáctý nejlepší Američan. Zaskočilo vás, když přišel telefonát od kapitána Boba Bryana s nominací do Prahy?
„Volali mi v pátek odpoledne. Akorát jsem dotrénoval a chtěl se sbalit na turnaj do Kalifornie, kde jsem měl být první nasazený. Zpočátku jsem nevěděl, jestli přijedu. Musím obhájit nějaké body, takže jsem chtěl hrát turnaj. Ale pak jsme si s tátou řekli, že takovou šanci hrát proti Česku v Praze už nemusím dostat. Je to ideální debut v Davis Cupu.“
Čeští hráči vzpomínají, jak coby malí kluci vyrůstali na daviscupových zápasech Tomáše Berdycha s Radkem Štěpánkem. Měl jste to podobně?
„Určitě. Vždycky fandím Česku v hokeji i ve fotbale. A když hrávali Štěpec s Berďou, fandil jsem jim samozřejmě taky. Myslím, že jsem jako úplně malý byl i na Davis Cupu v O2 areně, když byl v týmu ještě táta. Ale to si moc nepamatuju. Spíš se mi vybavuje, když jsem s ním byl na Wimbledonu nebo v Miami.“
Váš táta, liberecký rodák, byl v singlovém žebříčku nejvýš na 42. příčce, vaším maximem je zatím 90. pozice. Je pro vás velká motivace ho přeskočit?
„Největší cíl je samozřejmě být lepší než on a vyhrát jeden titul v singlu na ATP, abych měl doma nějaké slovo a táta mě musel taky trošku začít poslouchat. (smích) Ba ne, že bych se na něco takového soustředil, to ne. Chci se pořád zlepšovat jako hráč i člověk a uvidíme, kam mě to dotáhne.“
Covid mě stál dost času
Jste členem generace, kterou při přechodu z juniorů mezi muže silně zbrzdil covid. Vnímáte to stejně?
„Možná ano, ale nechci se na to vymlouvat. Byla jen moje chyba, že jsem trochu polevil a byl spokojený s tím, kde jsem zrovna byl. Nikdo nečekal, jak dlouho se nebude hrát. Covid mě stál dost času, ale vina je jen na mé straně. Uvědomil jsem si to, musel jsem mentálně dospět a až teď začínám být tam, kde jsem měl být už dřív. Ale myslím, že teď hraju nejlepší tenis v životě. Výsledkově to možná tolik nevypadá, ale odehrál jsem spoustu vyrovnaných zápasů s hráči ze špičky. Nedávno jsem porazil Medveděva, na US Open jsem hrál pětiseťák s Tiafoem, který se pak dostal do semifinále.“
Jaká je vzpruha pro americký tým, že dorazí finalista US Open Ben Shelton?
„Je to jeden z nejlepších hráčů na světě, udělal finále, jak jsme viděli před pár dny, takže pro nás je to super. Ale my jsme to věděli dlouho. Už před US Open říkal, že do Prahy na sto procent přijede. Je to jeden z nejhodnějších a nejlepších kluků, co existuje. Takže když něco řekne na sto procent, tak to fakt udělá.“
Znáte se s ním dobře, že? Vlastně celý tým USA je hodně soudržný.
„S Benem jsme vyrůstali na Floridě a hráli proti sobě turnaje od jedenácti do sedmnácti. S Tienem se známe taky dobře, s Christianem Harrisonem jsem vyrůstal vlastně v IMG akademii. Můj táta taky trénoval jeho staršího bráchu Ryana. Atmosféra v týmu je prostě super.“
Děláte jako poloviční Pražák borcům průvodce?
„Zatím jsme se nikam moc nedostali. Doufám, že budu mít čas zajet za babičkou s dědou a věřím, že kluky z týmu vezmu do města na dobré pivo. A určitě padne i nějaký trdelník.“
Pivo padne před zápasem, nebo až po něm?
„Doufám, že po zápase a že bude co slavit.“
Martin Damm Jr. (USA)
- věk: 22 let (30. září 2003)
- výška/váha: 203 cm/95 kg
- na žebříčku ATP: 104.
- nejvýš na žebříčku ATP: 90.
- zápasová bilance na ATP: 12:15
- prize money: 1,3 mil. USD
