Na rozdíl od celé řady Čechů nebyl tenista Radek Štěpánek nikdy na dovolené v Chorvatsku. O to víc se tam teď těší na semifinále Davis Cupu, které si národní mužstvo také díky jeho heroickému výkonu ve čtvrtfinále proti Monakovi v září zahraje.
Štěpánek věří, že tím ještě letošní tažení jeho party neskončí. „Rádi bychom pokračovali ještě dál. Věříme, že tam urveme tři body a postoupíme do finále a pak se popereme i o tu salátovou mísu,“ slíbil fanouškům jejich hrdina, který se za odměnu vydá do lázní léčit svoje zdevastované tělo.
Radku, věříte, že letos nastal pro český tenis jeho hvězdný rok?
„Určitě, já v to věřím pevně. Proto tady bojujeme, proto jsem sebral všechno, co ve mně bylo, abych bojoval o šanci dostat se v Davis Cupu co nejdál. My tu šanci cítíme všichni a chceme v této jízdě pokračovat co to půjde.“
Pokračování jste výrazně pomohl, vybojoval jste body ve čtyřhře a v rozhodující dvouhře. Byl to váš sen hrát zápas o všechno?
„To by byl, kdybych věděl, že je všechno v pořádku. Jenže nebylo a tohoto vítězství si proto vážím víc než kteréhokoliv jiného.“
Trpěl jste bolestí kolen, které vás z účasti v Davis Cupu málem vyřadily?
„Bolest byla po injekcích a prášcích jen tupá. Ale viděli jste, čím jsem si prošel. Musel jsem si hrábnout hodně hluboko. Chtěl jsem hrát, i když jsem věděl, že to může být velké riziko. Celý týden tady celý realizační tým pracoval na tom, abych byl co nejvíc fit, a to se povedlo. Za to jim patří dík.“
Hrál jste proti Monakovi nejtěžší zápas života?
„Určitě, to se nedá s ničím srovnat.“
Jenže Argentinci vám nevěří a myslí si, že svoje potíže jste zveličil. Co vy na to?
„Uvědomoval jsem si, že musím pustit z hlavy všechny obavy, strach i zábrany. Že nesmím na bolest myslet, nesmím ukázat jediný signál, že tam je. Nemohl bych tak hrát a nahrával bych soupeři psychickou výhodu. Jakmile rozhodnutí nastoupit padlo, tak jsem se musel kousnout.“
Kdy jste se rozhodl?
„V sobotu po týmové večeři jsem oznámil kapitánovi, že když se Tomášovi (Berdychovi) nepovede rozhodnout a bude to 2:2, že to vezmu na sebe.“
Těšil jste se, jak rozhodnete o postupu?
„Mám rád vypjaté situace, když o něco jde. Jsem na sebe nesmírně hrdý, že jsem to dokázal. Kdybych ale nebyl přesvědčený, že dokážu vyhrát, tak bych tam nešel.“
Co vám zápas pomohlo vyhrát?
„Měli jsme Monaka přečteného, neměl nás čím překvapit. Já jsem se snažil šetřit energii, moc jsem to ani nehecoval, neplýtval jsem silami. Na konci prvního setu jsem si sice prohrál podání, ale pak jsem si ho vzal zpátky a vyhrál jsem vynikající tiebreak, což mi dodalo sílu a posílilo víru, že to dokážu. Od té doby jsem měl zápas pod kontrolou a bylo to něco neuvěřitelného. Když celá hala řve vaše jméno... Ještě teď mám husí kůži.“
Pro tenistu je situace, že pokud prohraje, tak končí, naprosto běžná. Nakolik ji změní atmosféra v Davis Cupu?
„Je to mnohem náročnější psychicky, na hráče je naložený daleko větší tlak než na turnaji. Navíc nastoupit doma, když jde o všechno, člověk je tady za celý národ. Od rána jsem byl nervózní a o to pyšnější jsem teď. Hrajete vabank, jen vítěz jde dál. Ten pocit je neuvěřitelný.“
Teď z vás sálá energie. Nebyly pro vás ale dřív tyhle rozhodující zápasy spíš stresové?
„To určitě ne, já jsem do těch zápasů vždycky dával maximum. Měl jsem proti sobě skvělé hráče ze světové desítky, a tak i když jsem ty zápasy prohrál, tak jsem nepadal na mysli. Za tu dobu je ze mě úplně jiný hráč, dostal jsem se mezi top tenisty a z toho taky těžím.“
 |
V pondělním deníku Sport najdete: |
| » celý rozhovor s Radkem Štěpánkem O čem mluví: » Jak moc mu pomohl docent Kolář? » Co ho posílí více porážky, nebo vítězství? |
