Poprvé slyšela před svým zápasem českou hymnu. Ani v mládežnických kategoriích nikdy Karolína Muchová svou zemi nereprezentovala. Až ve 22 letech si odbyla premiéru kousek od rodné Olomouce. A na prostějovské antuce ukázala, že umí. Vytáhlou kanadskou jedničku Rebeccu Marinovou přemohla v baráři o Světovou skupinu Fed Cupu 6:3, 6:0.
Muselo být psychicky náročné srovnat se s tlakem debutu. Jak jste se s trémou prala?
„Nejtěžší byl začátek. Když jsem se rozehrávala, tak jsem pocítila v těle nervozitu, ale naštěstí rychle spadla. Pak už jsem se rozšvihala a od stavu 4:3 jsem měla zápas pod kontrolou. Bylo dobré, že mi soupeřka pomohla i chybami. Je to střelkyně, pálila do míčů zprava zleva. Já se hlavně snažila držet míč ve hře. Měla jsem lepší pohyb než ona, měnila jsem jí rytmus, trošku kraťasy, čop. A platilo to.“
Některé servisy Marinové se blížily rychlosti 200 kilometrů v hodině, vy jste ale Kanaďance povolila jen jednou si vyhrát vlastní podání…
„Ano, hraje rány, ale tohle je antuka. Stoupla jsem si dva tři kroky dozadu a měla jsem všechno na ruce. Liftovala jsem míče zpátky, takže to byl nakonec příjemný servis. Dobře se mi returnovalo, když netrefila eso.“
Přišlo přes tisíc fanoušků a pod střechou se jejich povzbuzování hodně rozléhalo. Jak se vám zamlouvala atmosféra?
„Neslyšela jsem na lavičce kapitána, co říká. Byl to fakt blázinec. Ale žene to dopředu a to je super.“
Marie Bouzková rozebírala, jestli je slyšet fandění týmu z lavičky?
„Moc ne, jen když jsem vybíhala z lavičky na stranu, kde byly holky, jsem je zaslechla. Jinak to byly ale samé bubny a řev.“
Koho jste měla v hledišti ze svých blízkých?
„Dorazili mamka, taťka, nějací kamarádi, manažer (Tomáš Petera). I brácha (fotbalový brankář), který měl zápas, mi psal, že konec stihl a seděl na tribuně.“
Reprezentační zápas jste sehrála vůbec poprvé v kariéře. Děláte si k týmovým soutěžím vztah?
„Nikdy jsem nehrála za reprezentaci ani v mládežnických letech, všechno je pro mě nové. Tenis přeci jen není týmový sport, na kurtu jsem sama. I tak ale cítím zodpovědnost, že chci udělat bod pro tým. A ověřila jsem si, že jsem s tím v pohodě, nebylo to extra svazující.“
Jak se vám naopak zamlouval nezvyklý úvod v kabině s pokřikem a písničkami, kterými vás ostatní vyprovázeli na kurt?
„To jsem ještě nezažila. Smála jsem se, je to sranda, ale určitě mě to nabudilo. Je to dobrý rituál. Všechno, co se kolem týmu děje, je pro mě nové a pozitivní. Třeba máme vylepenou v šatně koláž nás holek z týmu, a já tam jsem jako postava z filmu Kill Bill.“
Jelikož jste nastoupila ve svém obvyklém oblečení od sponzorské firmy, které nemělo červenou a modrou barvu, musela jste mít podle regulí ITF na zádech nápis Czech republic kvůli identifikaci. Jak se vám hrálo s nezvyklou nálepkou?
„Nebylo to svazující, nevnímala jsem to. Na zádech jsem měla něco navíc, ale necítila jsem to.“
Témata:
Česko, rozhovor, ženy, Fed Cup, sport, Karolína Muchová, Muchová, tenis, Sport na Heureka.cz
Související články
