Spor hvězd a grandslamů o velké peníze. Chamtiví, či vykořisťovaní milionáři?
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Šermování argumenty a astronomickými ciframi, pro běžného člověka nepředstavitelnými, provází spor tenistů a grandslamových turnajů o podíl z prize money. Nebývale jednotné pole hvězd tlačí ke zdi ikonické akce, které s nimi prý nehrají fér. Padla již i slova o jejich bojkotu. Kdo je tu chamtivý a kdo vykořisťovaný? Na čí straně leží pravda? Není to tak složité…
Tenisté dobře vědí, že při svém boji našlapují po tenkém ledě. Aryna Sabalenková bude brzy druhou ženou všech dob, jejíž výdělek ze sportu překročí hranici 50 milionů dolarů. Carlos Alcaraz je v pouhých třiadvaceti letech v kategorii prize money už čtvrtým nejlépe vydělávajícím tenistou všech dob (65 milionů), o rok starší Jannik Sinner šestým (64 milionů).
Do toho grandslamové turnaje před každým dalším ročníkem s pompou oznamují navýšení odměn v řádu dvouciferných procent a systematicky přidávají hlavně těm rychle vypadnuvším, tedy nejpotřebnějším. Jen za nástup do úvodního kola si v Paříži přijdete na 87 000 eur (2,1 milionu korun), za jeden vyhraný zápas na 130 000 eur (3,1 milionu korun).
Přesto Tomáš Macháč při Roland Garros prohlásil: „Když tenis srovnáte s ostatními velkými sporty, jsme jasně nejhůř placení. Ano, je blbý to říkat, když se člověk podívá, jaké tu máme krásné peníze, ale tak to prostě je.“
Dvacetiletá Sára Bejlek mu přizvukuje. „Když srovnáme třístou hráčku světa a třístého fotbalistu, je finanční rozdíl absolutně neporovnatelný. Dvoustý nebo třístý tenista se bohužel neuživí, to je fakt.“
Čtyři grandslamové turnaje v roce představují pro tenisty čtyři největší příležitosti, jak se zabezpečit. A pro hůř postavené jak mít na výplaty trenéra či fyzioterapeuta. Tenisté nejsou zaměstnanci s garantovaným platem, pokud se zraní, zůstanou bez výdělku. Na téma své gáže jsou proto extra citliví. A co v podání akcí z Melbourne, Paříže, Londýna a New Yorku vidí, se jim nelíbí.
Turnajům rostou zisky, tenistům výdělky ne
Grandslamové zisky totiž rostou rychleji než prize money, kterými honorují tenisty. A nůžky se rozevírají čím dál víc. Wimbledon za posledních deset let současné zlaté éry zvýšil svůj výdělek ze 165 milionů liber na 420 milionů, tedy dva a půlkrát. Hráčům však na prize money přidal pouze dvojnásobek (z 26,5 milionu na 53,5 milionu). Podobná čísla vykazují i ostatní grandslamy. Letos půjde na odměny hráčů pouhopouhých 15 procent z předpokládaných zisků Roland Garros. „Jde o princip. V ostatních sportech se peníze rozdělují spravedlivě, u nás to tak není. V porovnání s basketbalem, kde hráči dostávají padesát procent, je to obrovský rozdíl. Už se o tom mluví léta, jen jsme teď víc jednotní,“ míní Macháč.
Pařížských 15 procent je bídných i na tenisové poměry. Při společných tisícovkách pro muže a ženy dělá podíl ze zisku 22 procent a to je meta, na kterou se chtějí tenisté dostat i při akcích velké čtyřky. Jenže grandslamy jsou už rok k jejich formální žádosti hluché. Přehlížení těch, kteří dělají show, pobouřilo i jinak klidného Jannika Sinnera. „Nejvíc ze všeho jde o respekt, který nám neprokazují. Grandslamům dáváme víc, než nám vracejí,“ vyčítá.
Grandslamy se hájí tím, že jsou neziskovými organizacemi. Negenerují profit pro sebe, všechen výdělek investují zpět. Tři grandslamy vlastní národní svazy v Austrálii, Francii a USA. Také soukromý All England Club ale odevzdává 90 procent svých příjmů z Wimbledonu britské federaci. Svazy investují do provozu a modernizace grandslamových areálů stejně jako do menších turnajů v zemi či výchovy mladých hráčů. Adepti tenisu z bohatých grandslamových národů tak mají dramaticky lepší podmínky než Češi, Srbové či jiní.
Hlavně za ty znevýhodněné v podpalubí dnes hovoří největší tváře jako Aryna Sabalenková, Coco Gauffová či Sinner. Požadavky na vyšší grandslamové odměny z úst milionářů mohou znít možná chamtivě, pointu jim však upřít nelze. I proto je dnes tenisová šatna tak jednotná. „Určitě by jim nic neudělalo, kdyby nám dali místo patnácti procent osmnáct. Třeba se to v budoucnosti stane,“ doufá Marie Bouzková.
