Moc jsem si na sebe naložila, litovala Nosková. Najmout psychologa? Třikrát ne
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Dorazila s životním žebříčkem číslo 12 a po týdnech na neoblíbené oranžové drti, které zvládla velmi dobře. Ono to i na antuce půjde, malovala si Linda Nosková úspěšné tažení při Roland Garros. Život vyvedl jednadvacetiletou tenistku z omylu velmi rychle. Už v 1. kole nezvládla kritický střet s někdejší semifinalistkou Mariou Sakkariovou. Svalnaté soupeřce podlehla v úmorném parnu 5:7, 6:7 (3) a part favoritky vůbec nezvládla, byť ve druhé sadě vedla 5:2 a vytvořila si tři setboly. O to hůř, že ani výsledkově se trápící Řekyně nepředvedla extra výkon.
Čemu překvapivou prohru a nepovedený výkon přičíst?
„Dneska to nebylo o soupeřce, ale spíš o mně. Mohl tam stát kdokoliv a dopadlo by to podobně. Necítila jsem se na kurtu ani při trénincích dobře. Šla jsem do zápasu, že to nebude, kdo ví jaký, výkon. Od toho se vše odvíjelo, z mojí strany nebyla kvalita zápasu dobrá. Mariu znám dobře, hrály jsme spolu třetí zápas. Moc mě nepřekvapila.“
Své šance jste měla – neproměnila jste tři setboly ve druhém setu za stavu 5:2.
„Spíš byl problém, že jsem šla za 5:3 servírovat a za tři minuty už seděla na lavičce. Tam byla asi největší škoda, že jsem si to víc nepohlídala. Ale možná to nemělo dojít ani do toho stavu. Měla jsem vyhrát první set a ten druhý mohl být lehčí.“
Škoda, předchozí antukové turnaje jste zvládla velmi solidně – čtvrtfinále ve Stuttgartu a Madridu, osmifinále v Římě…
„Jenže jsem si na sebe dala tlak, že chci ještě při tomhle posledním turnaji na antuce něco uhrát, jelikož ty předchozí se povedly. Možná jsme chtěla až moc a nenašla jsem se. V hlavě jsem si toho naložila na sebe zbytečně víc, a bylo to vidět.“
Psycholog? Třikrát ne!
Pracujete na mentální stránce s psychologem?
„Ne.“
Nepřemýšlíte o tom?
„Ne.“
Nevěříte tomu?
„Ne.“ (úsměv)
Abnormální horko vám při utkání nevadilo?
„Když jsme přijeli, bylo chladno. Jsem tu už týden, chtěla jsem si co nejvíc zvyknout. Možná jsme mohli dorazit trochu později. Člověk nikdy neví, v čem to vězí, ale horko jsem při zápase nevnímala. Dalo se to, v tom to nebylo.“
Na Roland Garros jste před pěti lety vyhrála juniorku, dalších pět ročníků mezi dospělými jste tu ale z antuky vydupala pouze dvě výhry. Jaký k němu máte vztah?
„Je to grand slam jako grandslam. Výsledky tu nejsou bůhvíjak zářivé, je pro mě na nejnižší pozici z grandslamů. Na trávu se těším a betony jsou pro mě komfortnější. Tady je to takové všelijaké. Poslední roky jsem tu prohrála zápasy s Beguovou a Potapovou, které jsem měla vyhrát. Teď taky! Ale zápasy jsou vždycky spíše o mě. Mohlo se mi to takhle špatně sejít jinde, takže nevím, jestli je to úplně turnajem.“
