Servisy spodem a antitenis v botanické zahradě. Kopřiva zavřel cirkus Moutet
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Jsme smutní za Corentina, ale umíme ocenit i soupeře, smekla moderátorka před Vítem Kopřivou, vítězem prozatím nejdelšího a nejzábavnějšího utkání letošního Roland Garros. Na kurtu v botanické zahradě, který bičovaly paprsky slunce a kde teplota šplhala přes třicet stupňů, zápasil s Corentinem Moutetem 4 hodiny a 20 minut.
Tancoval stále na špičkách, k čemuž ho nasazený francouzský bouřlivák nutil delikátními kraťasy i řadou podání spodem. Styl na styl přinesl parádní představení, z něhož si osmadvacetiletý antukový pracant odnesl teprve třetí ale jistě největší kariérní výhru z grandslamu (6:3, 5:7, 6:4, 3:6, 6:3). Ve 2. kole se střetne s dvacetiletým španělským talentem Martinem Landalucem.
Vlna veder v Paříži stále trvá. Jak vám je po víc než čtyřech hodinách takové dřiny?
„Už trochu líp. Zchladil jsem se v ledové lázni, ale pořád mi přijde, že mám tělesnou teplotu vyšší, než bych potřeboval. Možná tam skočím ještě jednou.“ (smích)
Odehrál jste zápas, na který nezapomenete. Souhlas?
„Byl to pětiseťák na grandslamu, v top 5 mých nejlepších zápasů určitě bude.“
Diváci se při něm královsky bavili. Co vy?
„Věděl jsem, že má specifickou hru. Nechci to říct blbě, ale hraje takový antitenis. Snaží se soupeři dostat do hlavy, vůbec se nehrají typické výměny. Hodně jsem se naběhal na kraťasy, posílal mi podání spodem. Vždyť všichni ho známe, jaký je. Ale nepředvedl nic až tak extravagantního a skandálního, že by se hádal a něco zkoušel. Z tohohle pohledu to bylo super.“
Bude vám ještě dlouho v uších znít skandování Moutet, Moutet?
„Možná. Mě ale ta atmosféra strašně bavila, i já si celý zápas v hlavě zpíval Moutet, Moutet. (smích) Vlastně mi to pomáhalo se uvolnit. Lidi nebyli až tak nepřátelští, naopak se chovali docela férově. Na konci už mě trochu rušili před druhým servisem, ale vím, že by uměli jít i víc za hranu férovosti. Na to, že fandili jemu, byla atmosféra super.“
Moutet na vás vyslal snad dvouciferný počet podání spodem a měl s ním úspěch. Zažil jste někdy něco takového?
„S tímhle jsem se nikdy nesetkal. Letos v Indian Wells to na mě Bublik zkusil asi dvakrát, ale teď… S tím jsem ale počítal a snažil se na spoďáky dávat pozor. V prvním setu to nezkusil ani jednou, ale ve druhém už to spustil. Vyšlo mu to poprvé, podruhé, potřetí. Vždycky jsem sice u míče byl, ale on je zahrává fakt neuvěřitelně. A klobouk dolů před tím, jaký má, pardon za ten výraz, koule. Zahrával je za těžkých stavů, anebo i na druhý servis. Paradoxně ho ale v pátém setu stálo podání spodem můj brejk na 5:3. Dal dvojchybu a nakopl mě tím.“
Nepřemýšlel jste, že mu aspoň jednou servis spodem také pošlete?
„Na tohle nejsem, nemám ani takový cit jako on. Nezkouším si servisy spodem ani v tréninku. Raději jedu na jistotu.“
Duel jste zvládl obdivuhodně mentálně, zůstal jste klidný, nereagoval jste ani na bouřící diváky.
„S nimi bojovat nejde. Chtěl jsem je zchladit svým výkonem a tím, že balony vyhraju já a nedám jim podnět k tomu, aby buráceli a tlačili ho dál. A to se docela povedlo.“
