Dehydratace, pak křeče. Tělo mi vypnulo, líčil Menšík. Rozzlobilo ho chování rozhodčího
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Na tiskové konferenci Jakuba Menšíka se sešlo dobrých třicet novinářů. Všichni chtěli slyšet slova tenisty, jenž po téměř pěti hodinách na ostrém slunci po proměněném mečbolu zkolaboval. A vítěz zápasu s Argentincem Marianem Navonem (6:3, 2:6, 6:4, 1:6, 7:6 (11)) začal vyprávět.
Na konci utkání se odehrály šokující scény, po mečbolu jste zůstal ochromený jen ležet v křečích na antuce. Čím jste si procházel?
„Byl to šílený zážitek. První tři sety jsem hrál opravdu dobře, byl jsem na zápas a podmínky dobře připravený. Bohužel na začátku čtvrtého setu jsem začal mít problém dostat do těla elektrolyty, v podstatě jsem přestal pít. A to potom způsobilo všechny další problémy. Ale jsem rád, že jsem bojoval až do konce. Pořád jsem věřil, i když jsem skoro nebyl schopný servírovat, že to nějak dokážu.“
Proč jste nemohl pít?
„Kvůli podmínkám mi bylo těžko od žaludku, tekutinu bych v sobě neudržel. Po dvou hodinách, co jsem v tomhle vedru nepil, zákonitě přišla dehydratace a s ní i křeče. Dáme s týmem hlavy dohromady, aby se mi tenhle problém, že do sebe nemůžu dostat elektrolyty a ionťák, už nestal.“
Tenhle stav vyvolalo přehřátí organismu?
„Ano, bylo to hlavně kvůli vedru. Hrát v takovém počasí, navíc na přímém slunci, je šílené. Být tam víc než čtyři a půl hodiny, je opravdu extrém. A ani během přestávek není moc času. Podavač vám během pauzy nemůže přinést ručník. Máte jen jednu minutu, ale než si sednete, zbývá vlastně jen třicet sekund. Není moc času se ochladit.“
Křeče byly tedy až problém posledních míčů?
„Ano, začaly až v posledních několika výměnách. Nebylo to tak, že bych s nimi bojoval celý pátý set. Ve skutečnosti přišly hlavně při posledním bodu. Když jsem zahrál poslední vítězný úder, vyvalily se emoce a moje tělo se prostě vypnulo. V tu chvíli jsem nebyl schopný vůbec ničeho.“
Jak rychle vám začalo být po utkání lépe?
„Netrvalo to tak dlouho. V šatně jsem šel rovnou do ledové lázně. Potom do posilovny na regeneraci. Řekl bych, že se cítím docela dobře. Teď jde hlavně o to doplnit síly, hodně tekutin a jídla, a budu v pořádku.“
Chování rozhodčího nerespektuji
Myslíte, že by mělo i v grandslamové Paříži existovat pravidlo, aby se v takových těžkých podmínkách dal zápas přerušit?
„Ano, samozřejmě. Pravidla jsou tady jiná než na turnajích ATP. Tam máte trochu více času a určité výjimky. Tady je to velmi přísné, což respektuji. Ale v takovém vedru a podmínkách je to šílené. Pravidla jsou ale pravidla. Divák si možná řekne: Dejte mu ještě pět nebo deset sekund navíc. Já je ale nedostal a kvůli tomu jsem třeba přišel o první servis. Ale respektuji to. Taková byla situace. A co se týče chování rozhodčího — to, co se stalo po zápase, si nechám pro sebe. Ale jeho chování, to nerespektuji.“
Proč?
„Všechno, co probíhalo v průběhu zápasu, bylo podle pravidel a respektuju to. I když mi dal několik napomenutí, vzal mi i první servis, nikdy jsem nevystříknul. Věděl jsem, že jsem o pět sekund pomalý. S tím jsem srozuměný. Spíš jsem měl v průběhu zápasu výhrady na jeho některé reakce, když jsem něco potřeboval, nebo jak se ke mně po zápase zachoval, když jsem ležel na zemi. A to, co mi řekl, nerespektuji. Určitě to do takové situace nepatří.“
Máte představu, jak se zotavíte do pátečního zápasu?
„I když to na konci vypadalo hrozně, po půlhodině v šatně, když jsem už nebyl na slunci, jsem se začal cítit mnohem lépe. Teď se cítím docela dobře. Regenerační den využiju naplno. Doufám, že podmínky nebudou tak extrémní jako dnes. Už jsem zažil několik pětisetových zápasů, po kterých jsem se dokázal dobře zotavit a následně vyhrávat další utkání. Udělám maximum a půjdu do toho naplno.“
Složitý bude ale soupeř, Australan Alex de Minaur, s nímž máte bilanci 0:5.
„Alex má podobný herní styl jako poslední soupeř. Bude velmi těžké dostat ho pod tlak. Ale tady hraju opravdu dobře, cítím se ve formě, takže udělám maximum, budu bojovat a pokusím se vyhrát stejně jako dnes.“
