Vítězné nastavení neměním ani v zoufalé situaci, líčil Menšík. Co dělal na toaletě?
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | V situaci, kdy se nabízelo hodit ručník do ringu a zmizet, projevil Jakub Menšík vítězný charakter. Za 19 minut prohrál úvodní set s Alexem de Minaurem 0:6, přesto nakonec slavil premiérový postup do osmifinále Roland Garros (0:6, 6:2, 6:2, 6:3). To vše po vyčerpávajících 48 hodinách a proti soupeři, kterého ještě nikdy neporazil.
Po první ztracené sadě, v níž jste získal jen pět fiftýnů, jste se dokázal obdivuhodně vrátit. Jak se to podařilo?
„Nebylo to pochopitelně vůbec snadné. Po předchozím náročném zápase jsem v sobě neměl žádnou energii. Rozhodně jsem se necítil na sto procent, v prvním setu to spíš vypadalo, že mám pořád křeče. (smích) Tělo zkrátka potřebovalo čas, aby se znovu nastartovalo. Předchozí den jsem ještě trochu fungoval na adrenalinu a cítil se paradoxně o něco lépe než dnes. Potřeboval jsem chvíli, abych nahodil motor a zvyknul si na zápasové tempo, které je úplně jiné než na tréninku. Ani pořádně nevím, co se v prvním setu dělo. Jakmile jsem ale chytil rytmus a tempo, zbylé tři sety jsem dokázal vyhrát a nedal mu už žádnou šanci.“
Po první sadě jste si vzal přestávku a odešel z kurtu. Jak jste se nabudil?
„Pro mě bylo před zápasem strašně náročné srovnat se s tím fyzicky i mentálně. S Alexem už jsem několikrát hrál a ještě nikdy jsem ho neporazil. Ta myšlenka sice nebyla to hlavní, co bych měl v hlavě, ale situaci to neulehčovalo. Mentálně jsem byl ze začátku hrozně uzavřený do sebe. Když jsem si odskočil na toaletu, udělal jsem si jen svoje mentální techniky. Jakmile jsem se vrátil na kurt, najednou jsem cítil, že už nejsem zavřený v sobě, ale že jsem myšlenkami přítomný všude. To mi pomohlo dostat se do rytmu.“
Jaký byl váš herní plán proti někomu, jako je De Minaur, který umí neuvěřitelně rychle běhat snad celý den a porazil vás pětkrát v řadě?
„S Alexem už jsme párkrát hráli, takže jsme se na kurtu docela dobře znali a věděl jsem, co mě čeká. Alex je jedním z nejrychlejších a nejlepších hráčů na okruhu – je zkrátka všude. Trochu mi pomohly zdejší podmínky. Míčky skáčou výš a o něco rychleji, navíc antuka zřejmě není jeho nejoblíbenější povrch. Přišel jsem s herním plánem, který vám samozřejmě přesně neprozradím, ale dělal jsem maximum, abych se ho držel. Myslím, že ve druhém, třetím a čtvrtém setu se mi to dařilo velmi dobře.“
Můžete popsat, jak vypadalo vašich posledních 48 hodin z hlediska regenerace? Musel jste si v tomto ohledu sáhnout na úplné dno?
„Normálně si pod dnem regenerace představíte, že jen ležíte a v podstatě nic neděláte. Já toho ale za uplynulých 48 hodin musel stihnout opravdu hodně. První den byl hlavně o tom tělo zklidnit. Po křečích a extrémní dehydrataci jsem do sebe musel dostat co nejvíce tekutin. Další den už byl zaměřený na fyzickou obnovu – musel jsem zařadit i kardiocvičení, abych tělo udržel v chodu, odplavil z nohou laktát a přeměnil ho zpět na energii, kterou jsem dnes potřeboval.“
Na kurtu jste sice sám, ale máte kolem sebe tým. Kolem vašeho startu museli odvést skvělou práci. Můžete přiblížit, co pro vás znamenají a jak si mákli?
„Za posledních 48 hodin bylo strašně moc věcí, se kterými mi kluci pomohli. Jsem moc rád, že tady můžeme být v plném počtu – ať už Tomáš (Josefus), můj kondiční trenér Honza (Pospíšil) nebo Saša (fyzioterapeut Jezdič). Nejde přitom jen o poslední dva dny, ale o celou přípravu a dlouhodobou spolupráci. Jdeme společně správným směrem. Pomáhají mi naprosto ve všem, v čem to jen jde. Polovina zásluh na tom, že jsem dnes mohl nastoupit v takové formě, jde rozhodně za nimi.“
Vždy pozitivně a s touhou zvítězit
Dokázal jste si na tomto turnaji, že jste silnější, než jste si možná myslel? Věděl jste, že v sobě dokážete najít takové rezervy?
„Určitě. Tento turnaj mě zatím fyzicky velmi důkladně testuje a jsem nadšený z toho, jak to zvládám. Jedna věc je vyhrát téměř pětihodinovou pětisetovou bitvu – už to je skvělé, že to fyzicky vydržíte. Ale nastoupit o 48 hodin později do dalšího zápasu, který by mohl trvat stejně dlouho nebo i déle, to je něco jiného. Pamatuji si na několik pětisetových zápasů z minulosti, po kterých bylo moje tělo naprosto zničené a další den pro mě byl problém udělat jakýkoliv pohyb. Po výhře se samozřejmě regeneruje lépe, ale to, že jsem se dokázal vrátit fyzicky i mentálně tak silný, velmi oceňuji. Je to výsledek tvrdé práce a jsem rád, že jsem zjistil, že to zvládnu.“
Jak moc věříte v sílu pozitivního myšlení? Po maratonu jste nastoupil proti hráči, kterého jste nikdy neporazil. Jak moc je pro vás důležité udržet si v tak zdánlivě zoufalé situaci víru, že to dobře dopadne?
„Tenis je krásný právě v tom, že se může stát úplně cokoliv. Neříkám, že dnešek byla náhoda, ale do každého zápasu a na každý turnaj jdu se stejným vítězným nastavením. Někdy jsou podmínky takové, že mám plno sil a hraju proti někomu, kdo mi herně sedí. Jindy jsem naopak úplně vyčerpaný a stojí proti mně hráč, kterého jsem ještě nikdy neporazil. Situaci to ale nemění – prostě mám k dispozici daný den a snažím se z něj vytěžit maximum. Díky tomu se zlepšuji a to je přesně to, co mě na tom naplňuje a baví. K věcem zkrátka přistupuji vždy pozitivně a s touhou zvítězit.“
Čeho si teď vážíte víc? Toho, že jste poprvé v osmifinále Roland Garros, nebo faktu, že jste porazil neoblíbeného soupeře, jakým je De Minaur?
„Řekl bych, že obojího stejně. Alex mi na kurtu obvykle dělá spoustu problémů, takže jsem strašně rád, že jsem dokázal porazit někoho, proti komu se mi hraje vyloženě špatně. O to víc, že se to povedlo na grandslamu, kde se hraje na tři vítězné sety. A obrovskou radost mám samozřejmě i z toho, že jsem tady v Paříži postoupil do druhého týdne.“
V něm vás čeká v neděli další nasazený soupeř, Andrej Rubljov. Podle předpovědi by mělo být výrazně chladněji. Jste rád, že poleví ta obrovská horka?
„Určitě se těším, že budou podmínky alespoň trochu přijatelnější. I když to bude úplně jiné – kurt se zpomalí – tak si myslím, že nejen já, ale všichni hráči uvítají, když už nebude tak obrovské teplo.“
S Rubljovem máte pozitivní bilanci 2:0 na zápasy. Znamená to něco?
„Jak už jsem říkal před chvílí, pro mě je úplně jedno, jestli je bilance 0:5, 5:0, nebo 2:0. Nedělní zápas je zkrátka úplně nový. Bude to jiný den, jiné podmínky, jiný povrch. Nevstoupíte dvakrát do stejné řeky. Samozřejmě se těším, je to moje první grandslamové osmifinále, ke kterému nastoupím a budu se snažit podat ten nejlepší možný výkon, který bude v mých silách.“
