Brazilský teenager zničil sen a Djokovič lamentoval: Nevím, jestli tu nejsem naposledy
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Ještě než vypukne příští Roland Garros, oslaví Novak Djokovič čtyřicetiny. Uvidíme vás tady? „Nevím,“ opáčil srbský velikán, poslední aktivní člen velké trojky tenisu. Bylo jen pár chvil poté, co pro něj pařížská kampaň skončila nejčasněji za posledních 17 let. Už ve 3. kole a s mužským pavoukem tak otevřeným, že lepší šanci na rekordní pětadvacátý grandslam už asi nedostane. Dolehlo to na vás? „Nemluvme o tom!“ žádal Djokovič, jenž se mezi novináře přiřítil jen pár desítek minut po utkání, v němž zažil několik poprvé.
Ještě nikdy neprohrál na grandslamu s teenagerem. Poprvé za šestnáct let prohospodařil náskok 2:0 na sety. Tenista, jenž kariéru postavil na schopnosti hrát nejlépe ty nejdůležitější body, byl v kritických chvílích tentokrát až tím druhým na kurtu. A na oranžové hlíně ztratil cestu k titulu.
Stalo se tak za prozpěvování a v takřka karnevalové atmosféře, kterou svému novému hrdinovi připravili nadšení brazilští příznivci. Joa Fonseca, devatenáctiletý kluk z Rio de Janeira, z ní nasával sílu, když 4 hodiny a 53 minut tlačil zápas s nejúspěšnějším hráčem všech dob za cílovou čáru (4:6, 4:6, 6:3, 7:5, 7:5). „V závěru už to bylo jen o srdci. Opustily mě síly, ani jsem už nedokázal jasně přemýšlet. Jen jsem se pokoušel nezastavit,“ líčil majitel jednoho z nejlepších forhendů na okruhu.
Pochází ze sportem posedlé rodiny. Máma Roberta flirtovala s profesionálním volejbalem, táta Christiano hrál tenis na slušné juniorské úrovni, než se stal úspěšným byznysmenem. Dnes oba rodiče běhají půlmaratony či závodí na silničním a horském kole mezi amatéry. „Sport nám koluje v žilách,“ tvrdí paní Fonsecová.
Syn měl od dětských let talent na všechno. Hrál fotbal, volejbal, plaval, věnoval se judu, skateboardingu, surfoval, lyžoval. A šlo mu vše, na co sáhl. Prý zvládá všechny čtyři plavecké styly na závodní úrovni, v deseti získal v judu modrý pás.
Nakonec tenhle všeuměl nejvíc srostl s tenisovou raketou. A díky tomu viděla Paříž zápas s Djokovičem, jenž měl nádech definitivního předání pochodně mladší generaci. Jako když devatenáctiletý Roger Federer zdolal ve Wimbledonu Peta Samprase, někdejšího grandslamového rekordmana.
„Na konci už jsem stál sotva na nohou,“ přiznal po maratonu Djokovič. „Vážně? Přišlo mi, jako by mu bylo dvacet a ne devětatřicet,“ oponoval Fonseca, jenž ještě nebyl ani na světě, když hrál Djokovič v Paříži poprvé osmifinále.
Dnes Srbovi tikají možná poslední měsíce kariéry a netají se, že důležité jsou pro něj již jen grandslamy. Na Australian Open se prodral přes Jannika Sinnera až do finále, v němž ho zastavil Carlos Alcaraz. Dvojku mladých vládců není schopný rozbít, už jsou to skoro tři roky, co naposledy vyhrál grandslam. Nyní mu osud nabídl šanci – Španěl je zraněný, Ital skončil po nevídaném kolapsu předčasně. O to hořčí mu musel konec připadat.
