Křeč na tiskovce i velké odhodlání. Jsem připravený vyhrát grandslam, hlásil Menšík
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | V polovině tiskové konference chytila tenistu Jakuba Menšíka křeč do nohy. O profesionalitě jeho týmu vypovídá fakt, že jeho španělský agent Guillermo Aylon přivedl během chvilky fyzioterapeut Sašu Jezdiče, jenž od dveří místnosti starostlivě dohlížel na semifinalistu Roland Garros. Téměř tříhodinový triumf nad Joaem Fonsecou 6:4, 6:3, 7:6 (3) byl opět vysilující, před dalším mačem s Alexandrem Zverevem má teď ale český borec dva dny odpočinku a hlásá: „Neříkám, že jsem favorit, ale šance, že to neskončí jen semifinále, je podle mě velká!“
Jak popsat zápas s Fonsecou, jehož koncovka byla strhující?
„Byl to velmi náročný a všemi očekávaný zápas – jak ze strany nás obou, tak ze strany diváků. Celkově jsem s předvedeným výkonem nesmírně spokojený. Posledních dvacet nebo třicet minut bylo naprosto šílených. Oba jsme předváděli skvělý tenis a přišlo mnoho klíčových momentů. Jsem moc rád, že i poté, co se mi za stavu 6:5 nepodařilo proměnit šest mečbolů, jsem zůstal psychicky soustředěný, klidný a v tiebreaku dokázal svou hru ještě pozvednout a dotáhnout zápas do konce.“
Jak se vám podařilo zklamání z neproměněných šesti mečbolů hodit za hlavu?
„V tu chvíli jsem byl zkrátka v zóně. Ani jsem pořádně nevnímal skóre, soustředil jsem se čistě na svůj výkon a sám na sebe. I když publikum bouřilo, vůbec nic jsem neslyšel. Byl jsem tak koncentrovaný, že jsem vnímal jen každý další míček.“
Při vašem úvodním mečbolu trefil Fonseca druhý servis na hraně autu, hned na ten další jste pokazil ne až tak těžkou smeč.
„Jestli byl ten druhý servis aut, nebo dobrý míč, to ani nevím. Ani ta pokažená smeč mě nefrustrovala, protože tam bylo z mé strany i mnoho skvělých úderů. Byl to zkrátka moment v zápase – sice při mečbolu, ale to se stane. Jsem hlavně rád, že i po těch dlouhých gamech, kdy se momentum začínalo přelévat na soupeřovu stranu, jsem dokázal v tiebreaku úroveň své hry ještě zvýšit.“
Na konci druhého a na začátku třetího setu jste měl určité fyzické potíže. Jak se cítíte teď?
„Na konci druhého setu jsem bohužel začal cítit diskomfort v levé noze, což mě omezovalo hlavně při podání. Dostal jsem strach, o co jde. Naštěstí to byl jen ztuhlý sval, ale i tak to trochu narušilo mou koncentraci. Proto začátek třetího setu nevypadal tak, jak bych si představoval. Jak ale zápas gradoval a intenzita stoupala, bolest začala ustupovat, až jsem ji přestal vnímat úplně. Jsem moc rád, že to není nic vážného.“
Co znamenalo gesto po proměněném mečbolu, kdy jste se zakřenil do svého boxu? Bylo to něco speciálního, nebo jen spontánní reakce?
„Řekl bych, že to byla spíše spontánní reakce. Určitou myšlenku to v sobě sice mělo, ale tu si nechám pro sebe.“
Pro tyto momenty a velká grandslamová tažení trénujete celý život. Cítíte se už připravený grandslam vyhrát? Berete to tak, že semifinále není náhoda ale jen další krok k cíli, který máte?
„Určitě, přesně pro tyto momenty trénuji, naplňují mě a jsou důvodem, proč tenis hraji. Jsem nesmírně vděčný za příležitost, že tu mohu být, předvádět takové výkony, a hlavně že jsem zdravý a stoprocentně soustředěný. Forma je skvělá, takže ano, jsem připravený. Myslím si, že v této fázi grandslamu, kde už zbývají jen nejlepší čtyři hráči, se kvalita smazává a opravdu každý může porazit každého. Neříkám, že jsem favorit, ale šance, že to neskončí jen semifinále, je podle mě velká. Na další zápas se moc těším. Vyhrát grandslam byl vždy můj obrovský sen. I když to teď vypadá blízko, stále je to strašně daleko. Jsem zkrátka rád, že jsem v semifinále. Teď mám dva dny volna, dám se dohromady a půjdu den za dnem, míček po míčku.“
Zapojte se do diskuze
Vaše antuková sezona byla před Roland Garros spíše průměrná, tři výhry a tři porážky. Co se před Paříží změnilo?
„Ano, antuková sezona neprobíhala podle mých představ. Nešlo ani tak o výsledky, jako o to, co se dělo kolem. Měl jsem obrovskou smůlu. Když jsem byl stoprocentně připravený na zápas v Monte Carlu, dostal jsem infekci do palce u nohy. Potom mě chytil virus, který mě vyřadil na další dva týdny. Před Madridem jsem trénoval sotva tři nebo čtyři dny, takže jsem tam přijel bez zápasů. Sice jsem tam vyhrál dva, ale pořád jsem se necítil dobře. Kvůli těm zdravotním problémům jsem se musel soustředit spíše na věci mimo kurt – na to, abych byl vůbec schopen hrát. Když řešíte tohle, vaše výkony prostě kolísají. Před Roland Garros jsem se ale konečně uzdravil, vyřešil vše potřebné a byl jsem hodně rád, že mohu do Paříže dorazit skvěle připravený, bez zranění a bez bolestí. Jak turnaj plyne, hraji čím dál lépe.“
V Madridu vás zastavil v třísetovém zápase váš příští soupeř Alexander Zverev.
„Se Sašou to byl v Madridu vyrovnaný duel na dva vítězné sety. Teď je situace jiná, čeká nás mnohem větší zápas na tři vítězné sety už v pozdější fázi turnaje. Na tuhle výzvu se moc těším.“
Opět se o něco rozrostl váš pařížský fanklub v boxu. Kdo všechno vás podporoval?
„Jsem rád, že je Paříž docela blízko, takže mě nejbližší mohli přijet podpořit osobně. Už od minulého zápasu jsou tu rodiče a přítelkyně, teď nás doplnil můj cestovní trenér Robert Rumler, takže tým je kompletní. V hledišti bylo i několik známých mých rodičů a přátelé, které znám už dlouho. Měl jsem k dispozici box s dvaceti sedadly a bylo skvělé mít jistotu, že mám takovou podporu v zádech. To jsou lidé, kteří mě během zápasu dobíjeli energií.“
9vendy9