PŘÍMO Z LONDÝNA | Na pravé straně krku má vytetovaný nápis – ALIVE. „Znamená to, že jsem ještě neřekl poslední slovo, ještě pořád hraju,“ usmál se Lukáš Rosol. Měsíc před sedmatřicátými narozeninami se protloukl z kvalifikace do hlavní soutěže Wimbledonu, kde v pěti setech trápil nasazeného Gruzínce Nikoloze Basilašviliho. Nakonec padl 7:6 (4), 6:7 (6), 6:3, 3:6, 3:6. „Mohla to být pohádka, ale ani tak to není špatný,“ prohlásil 280. tenista žebříčku, jenž si v hlavní grandslamové soutěži zahrál po víc než třech letech. A londýnský úspěch ho inspiroval tak, že může pokračovat i příští sezonu.
Když si u sítě po skoro tříhodinovém boji plácnul se svým přemožitelem, sedl si na lavičku, dlouhou chvíli si rovnal struny na raketě. „OK, už byl konec, ale říkal jsem si, že chvíli posedím. Sice měl jít hrát někdo po mně, ale ještě jsem si to užíval. Nechtěl jsem odcházet, hrál bych klidně další set,“ líčil Lukáš Rosol, protřelý veterán, jenž si zahrál po pětadvacáté v hlavní soutěži grandslamu, ale poprvé po třech letech od Roland Garros 2019. Stárne, z ATP Tour vyklidil pozice a objíždí challengery. Kvalifikační úspěch v Londýně ho ale nakopl.
Lukáši, kvalifikací jste prošel bez ztráty setu, teď jste svedl drama s dvaadvacátým nasazeným. Zápas byl dvakrát přerušený pro déšť, fučelo, hrálo se skoro tři hodiny. Jaký dojem ve vás zanechal?
„Dobrá úroveň se smolným koncem. Byl jsem rozehraný, mohl jsem toho využít. Ale zase jsem mohl prohrát už v kvalifikaci. Kdyby to teď vyšlo, byla by to pohádka. Ale nemůžu si moc vyčítat, snad jen pár míčů v druhém tiebreaku. Ale to jsou kdyby… I tak dobrý zápas, jsem rád za svůj výkon, který jsem vytáhl odněkud z paty.“
Pohádka se nekonala, ale i tak to je hezký příběh…
„Jasně. Vůbec jsem nevěděl, jestli se dostanu do kvalifikace. Nejdřív jsem byl pod čarou, pak jsem se vešel. Takže jsem už jel na turnaj předtím, abych se rozehrál. Po týdnu na trávě jsem se začal cítit dobře. Kvalifikace je o losu. Můžete jako já vyhrát bez ztráty setu, ale taky můžete rychle skončit. Takže celkově jsem s Wimbledonem spokojený.“
Kde je momentálně váš tenisový level? Tohle nevypadalo jako challengerová úroveň. Letos máte bilanci 27:20, ale jelikož sbíráte výhry na challengerech, v žebříčku se neposouváte.
„Na challengerech to jde hrozně pomalu. Uděláte dvě tři kola, za které dostanete patnáct bodů. To je nic. Do konce roku chci ještě odehrát tak deset turnajů, víc neplánuju. Docela jsem tlačil na program skrz Roland Garros a Wimblas. Alespoň Wimblas vyšel. Teď pojedu na pohodu, budu si to víc užívat.“
Co vás ještě žene?
„Nemám komu co dokazovat. Hraju, užívám si to. Vím, že dva tři zápasy dokážu na challengerech zahrát, než přijde těžší soupeř. Prostě chci ještě hrát. Chtěl jsem dokončit tuhle sezonu, ale ještě mám nakonec v hlavě i tu příští. Proč ne? Ještě se cítím fajn. A když jsem se tady kvalifikoval, je to impuls i do dalšího roku.“
Tenis vás pořád baví?
„Je to spíš oddanost tenisu. Žebříček mám takový, jaký mám. Možná už se na grandslam nepodívám. Ale pořád mám touhu zahrát si na hezkých turnajích.“
I když to nebudou grandslamy?
„Já bych se na nějaký rád i v budoucnu podíval, výkonnost tomu ještě odpovídá. Ale nemám žebříček. Jsem 280, to už není ani na kvaldu. Tady to vyšlo díky tomu, že vyloučili Rusy a Bělorusy, plus se nakupily nějaké odhlášky, byla zranění.“
A dokázal jste to, co máte vytetované na krku – alive, tedy naživu. Co přesně nápis znamená?
„Že jsem nakonec povstal z popela. (smích) Že jsem ještě neřekl poslední slovo a ještě něco zahraju. Baví mě hrát s dobrými soupeři. Před zápasem jsem si říkal, že soupeř bude hrát rychle a já budu unavený z kvaldy, možná mi uteče první set, než si zvyknu na rychlost jeho úderů. Ale opak byl pravdou.“
Letos máte malé jubileum. Před deseti lety jste v Londýně senzačně skolil Rafaela Nadala. Vzpomínáte?
„Letos jsem s ním chtěl hrát znovu, chtěl jsem to zopakovat. Akorát los to nechtěl. Rafa měl asi požadavek, že nechce Rosola. (smích) Opravdu jsem chtěl jeho. Nebo nějaké jiné velké jméno. Chtěl jsem jít na velký kurt proti těžkému soupeři, abych si užil atmosféru.“
Připomínají vám lidé, že je to letos deset let od Nadalova skalpu?
„Určitě. Asi dvacet, třicet lidí mi říkalo, že budu hrát zase s Nadalem. Já tomu taky věřil. Už když jsme přijeli s ženou na kvalifikaci do Roehamptonu, šli jsme kolem tohohle areálu a říkali si, že by byla pohádka se sem ještě podívat. A podařilo se. Byla to mission impossible, tři kola kvalifikace, to poslední na tři vítězné sety. Všechno se to povedlo a ani teď moc nechybělo.“
ONLINE PŘENOS - Wimbledon 2022
Všechny zprávy
Důležité
Foto
Video
Sociální sítě
Česká účast
Jan Jaroch, redaktor Sportu v Londýně
Marie Bouzková
Novak Djokovič
Petra Kvitová
Rafael Nadal
Obnovit
Jan Jaroch, redaktor Sportu v Londýně
Marie Bouzková
Novak Djokovič
Petra Kvitová
Rafael Nadal
Zprávy ze dne
6. 7. 2022
22:22
6. 7. 2022
Rafael Nadal
Legendární tenista Rafael Nadal měl dnes ve Wimbledonu velké problémy, ale po obratu proti Tayloru Fritzovi slaví postup do semifinále. Američana zdolal až v supertiebreaku pátého setu 3:6, 7:5, 3:6, 7:5, 7:6 (10:4) a jeho dalším soupeřem bude bouřlivák Nick Kyrgios, jenž smetl 6:4, 6:3 a 7:6 Christiana Garína a je poprvé v semifinále grandslamu. Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne
6. 7. 2022
19:35
6. 7. 2022
Jan Jaroch, redaktor Sportu v Londýně
Marie Bouzková došla z českých singlistek na Wimbledonu nejdále, kromě senzační hry učarovala All England Club nekončícím úsměvem a potvrdila, že je jednou z nejoblíbenějších hráček na okruhu. Co musí udělat, aby se do závěrečných fází grandslamů probojovávala častěji? Nejen to jsme probrali ve videopořadu Tenisový Insider s redaktorem deníku Sport Janem Jarochem, který přináší turnajové zpravodajství přímo z Londýna.
Video se připravuje ...
Témata:
sport, Wimbledon 2022, tenis, soutěž, Asociace profesionálních tenistů, Rafael Nadal, Londýn, Lukáš Rosol, French Open, sportovní kvalifikace, Tenis na Heureka.cz
Související články
