Ošklivý pád Muchové, jinak pohoda. Číňanka se musela smát, jak ji Češka ničí: Milá holka
PŘÍMO Z LONDÝNA | Sedmatřicetiletá čínská veteránka Čang Šuaj jen bezmocně rozhodila rukama a s lehce vyčítavým úsměvem se obrátila na svou přemožitelku. Karolína Muchová ji ve 2. kole Wimbledonu i počtvrté v kariéře a znovu jednoznačně předčila (6:3, 6:2). Turnajová desítka přidala po titulu z Bad Homburgu šestý vítězný zápas v řadě a zatím spolehlivě plní roli jedné ze spolufavoritek svátku v All England Clubu. 28 vítězných úderů, jen 9 nevynucených chyb a žádné ztracené podání, to byla radostná vizitka jejího posledního mače. Navázat na ni bude chtít i ve 3. kole pro thajské kvalifikantce Manančaj Savangkevové, až 164. hráčce pořadí WTA.
Zápas s Čang Šuajvypadal jako snadná práce. Jak ho hodnotíte ze svého pohledu?
„Myslím, že to nebylo tak snadné, jak to na první pohled vypadalo. Hrály jsme spolu před dvěma třemi týdny a teď do toho soupeřka určitě šla odvážněji. Chytila jsem ale dobře začátek a v těžkých momentech, když přišly brejkboly, jsem si opět pomohla servisem. Brejkbolové situace proti ní jsem obecně odehrála dobře, takže se mi pokaždé podařilo udržet si náskok brejku.“
Zdá se, že soupeřku už docela rozčiluje, jak ji stále porážíte.
„Ona je strašně milá. Mimo kurt se spolu vždycky bavíme, je to opravdu moc hodná holka. Těžko říct, jak se na kurtu přesně cítila, ale v zákulisí je vždycky hodně pozitivní.“
V zápase jste jednou nepříjemně podklouzla a hned jste si dané místo prohmatávala. Jste v pořádku?
„Byl to nepříjemný pád, ale myslím, že jsem ho docela dobře odpružila. Necítím nic vážného. Tělo o tom sice trošku ví a čeká mě nějaká fyzioterapie, ale nebylo to nic, co by mě zastavilo. Cítím se fajn.“
Myslí na to člověk během hry? Nebo to na trávě ani nejde, protože by vás strach nikam nepustil?
„Do té doby jsem na to vůbec nemyslela. Podklouzlo mi to ve chvíli, kdy jsem byla uvnitř kurtu. Tam, kde je tráva ještě hustá a zelená, to dost klouže. Viděla jsem včera padat spoustu dalších hráčů, takže s tím člověk tak nějak počítá.“
Říká se, že je potřeba přečkat první týden a pak už je to s pohybem na trávě lepší. Je to tak?
„Ano, je to tak. Jakmile se tráva ošlape a je tam víc hlíny a písku, člověk se z povrchu lépe odrazí.“
Životní sezona? Takhle nepřemýšlím
Už jste se ve Wimbledonu plně zabydlela? Přílet po titulu z Bad Homburgu byl hodně hektický a na poslední chvíli.
„Mně spíš pořád připadá, že turnaj v Bad Homburgu ještě ani neskončil a já na něj jen navazuji. V neděli jsem měla jediný den volna a v pondělí už jsem zase hrála, takže jsem neustále v zápřahu. Úterní volno a to, že mě čeká i ve čtvrtek, mi ale hodně pomáhá.“
V sezoně jste získala už 2 tituly a máte skvostnou bilanci 30 výher a 8 porážek. Co jsou největší důvody vašeho zatím životního roku?
„Určitě to, že drží zdraví. A obrovskou roli hrají odehrané zápasy. V Bad Homburgu jsem zaznamenala skvělé výhry. I ve finále, přestože se hrál jenom set, jsem se na kurtu cítila dobře. Dominovala jsem, což mi dodalo hodně sebevědomí.
Vnímáte tuto sezonu jako svou životní? Z pohledu čísel jí je, ale nechybí vám v ní zatím velký grandslamový výsledek?
„Popravdě nad tím takhle nepřemýšlím. Neřeším, jestli je životní, nebo ne. Hraju dobře, daří se mi, cítím se skvěle a jsem za to ráda. Nedávám na sebe zbytečný tlak ani přehnaná očekávání. Ale z hlediska výsledků je to určitě moje nejlepší sezona.“
Kdybyste měla jmenovat tři důvody, díky kterým je tato sezona zatím nejlepší?
„Drží mi zdraví, vyhrála jsem turnaj v Dauhá a uspěla jsem i v Bad Homburgu.“
Změnila jste něco v péči o tělo, že se vám daří takhle držet zdravá?
„Popravdě ani ne. Možná je to věkem... Zraju (smích). Cvičíme možná o něco víc, ale jsou to opravdu minimální změny. Nedokážu přesně říct, čím to je, ale zatím držím.“
Rady od Sereny si nechám pro sebe
Zmiňujete velké množství odehraných zápasů. Mohla byste popsat, jak moc se díky tomu cítíte na kurtu jistější?
„Cítím se uvolněnější a sebevědomější, což mi pomáhá nad hrou tolik nepřemýšlet. Je to zkrátka vyhranost. Zápasový rytmus je nenahraditelný, trénink ho nenahradí, ať je jakkoliv kvalitní. Po Stuttgartu jsem měla menší pauzu a vynechala Madrid, tam jsem si spíš odpočinula. A myslím, že mi pak zápasy chyběly. V Římě jsem vypadla rychle. Kdybych tam odehrála pár zápasů, hned se do toho dostanu. Takhle jsem byla měsíc bez ostrého startu a v Paříži jsem se do toho nemohla vůbec dostat. Sice jsem první kolo vyhrála, ale na kurtu jsem se trápila a nevěděla pořádně proč. Teď mi hodně pomohl Berlín. Dost mi dalo i to, že jsem si zahrála se Serenou Williamsovou debl. Dodalo mi to příjemné sebevědomí a povzbudilo mě to.“
V čem?
„Brala jsem to čistě jako skvělou zkušenost. Po boku Sereny si nezahrajete každý den, takže jsem za to byla moc vděčná. I za společné tréninky, měly jsme spolu dva tréninkové dny a bylo to super.“
Prý vám dala i nějaké rady. Jaké?
„To si raději nechám pro sebe.“ (smích)
Když mluvíme o zápasovém rytmu a herní pohodě – vy jste technická hráčka a máte obrovské množství variant, jak situace řešit. Když jste teď v laufu, cítíte na sobě, že instinktivně volíte ta správná řešení?
„Určitě cítím, že volím lepší varianty. Hra pak není tak prvoplánová. Na kurtu najednou vidím třeba tři možnosti a vyberu z nich tu správnou. V tom mi herní pohoda nesmírně pomáhá, taktická volba úderů je pak mnohem lepší.“
Letos máte odehraných už téměř čtyřicet singlových zápasů. Cítíte se unavená, nebo to zvládáte dobře?
„Lekla jsem se, že mluvíte o mém věku! (smích) Ale k věci: teď se trošku unavená cítím. Je to dané hlavně tím přechodem z minulého týdne, kdy se hrálo ve čtyřicetistupňových vedrech, což mě vyčerpalo. Jinak se ale cítím dobře a nemám pocit, že bych měla v nohách až moc zápasů. Ale po Wimbledonu si pauzu dám.“
