Kouzlo derby: Mám jí to říct? Jak Muchová potkala Krejčíkovou v šatně a raději mlčela
PŘÍMO Z LONDÝNA | Barbora Krejčíková hlásá, že na kurtu je vše dovoleno a byť čelíte třebas krajance, nemůže vám zazlívat, když použijete všechny zbraně. Karolína Muchová, její nedělní osmifinálová soupeřka, mohla jeden poťouchlý trik využít. České tenisové hvězdy končily své zápasy třetího kola ve Wimbledonu téměř souběžně a potkaly se v šatně. „Gratuluju k postupu,“ prohodila k ní Krejčíková, aniž by tušila, že mluví ke své příští soupeřce.
Muchová v médiích zaregistrovala novou libůstku české vrstevnice, která se chce dozvědět jméno příští protivnice vždy až ráno v den zápasu. „Říkala jsem si, jestli jí to nemám naschvál říct,“ pochechtávala se na tiskové konferenci. Nakonec však zůstala taktní a odolala. „Nechtěla jsem jí bořit ten její rituál. Tak jsem se jen zeptala, jak hrála ona,“ líčila nasazená desítka, která na rozdíl od Krejčíkové nežije pod kamenem a registruje, jak se pavouk vyvíjí. Ženský pavouk Wimbledonu najdete ZDE>>>
„Nechápu, jak to Bára dělá, aby se to nedozvěděla, protože mi přijde, že je to úplně všude,“ kroutila hlavou s tím, že pro ni podobný zvyk není důležitý. „Ne, že bych se na začátku turnaje koukala, koho mám ve čtvrtém kole, ale podívám se na pavouka a vím, kde jsem a jaké jsou kolem mě nasazené. Že bych nad tím ale pak nějak dlouze přemýšlela, to ne.“
Když bude mít štěstí, Krejčíková sezná, že bude čelit další krajance, až v neděli ráno. Zatím mohla vstřebávat dojmy z jiného českého derby, ve třetí rundě přemohla dvacetiletou Nikolu Bartůňkovou (6:3, 7:5), jíž se pro podobný styl v tenisové branži začalo přezdívat „Mini Muchová“. „Znám Nikču snad od dvanácti, několikrát jsme spolu trénovaly. Hrála fakt dobře, ani nevím, jak jsem některé gamy zvládla uhrát. Klobouk dolů, přeju jí, ať se jí jen daří a stoupá žebříčkem,“ vzkázala poražené.
Bartůňková: Sama nevím, komu víc přát
To Muchová už při volné sobotě hodlala se svým nizozemským koučem Svenem Groeneveldem začít s přípravou na to, že bude čelit originálnímu hernímu stylu Krejčíkové. „Budeme trénovat nějaké situace, jak proti ní hrát,“ plánovala získat náskok.
Byť spolu v Praze občas v přípravě hrají zápasy, ten poslední oficiální je už osm let starý. „A vůbec si ho nevybavuju,“ dušovala se Muchová, jež půjde do mače coby žebříčková favoritka, ale dobře si uvědomuje wimbledonskou auru příští sokyně. „Bára už to tady vyhrála, na trávě umí skvěle. Je šikovná, dobře hru vidí a čte.“
Jejich zápas si coby tenisová fanynka asi nenechá ujít ani Bartůňková, smutná vyřazená z české části wimbledonského pavouka. „Vidím to padesát na padesát. U holek vždycky záleží, jak se která ten den vyspí a cítí. Kája má trochu podobný styl hry jako já, ale je zkušenější. Bára má zase skvělou hru na trávu. Sama nevím, koho tipovat a vlastně ani komu to víc přát. Kája je z mého klubu (ČLTK), takže logicky asi spíš jí. Ale kdyby vyhrála Bára, která mě porazila, bylo by to pro mě taky dobré,“ zvolila diplomatickou odpověď před zápasem, před nímž je jisté jen to, že postoupí Češka.
Těch prošlo do hlavní soutěže Wimbledonu celých deset, bude to již čtvrté derby v turnaji. A ať se zeptáte kterékoliv české tenistky, odpoví vám, že nerada čelí soupeřce se stejnou vlaječkou u jména. „Já to úplně miluju,“ prohlásila ironicky Muchová a už vážněji dodala: „Radši bych s Češkou nehrála. Raději holky povzbuzuju, aby se jim dařilo. Je nás tu ale prostě hodně...“
