Zkrat při mečbolu proti Muchové. Neuvěřitelná chyba? Lidé se budou ptát, věděla Gauffová
PŘÍMO Z LONDÝNA | Linie mezi vítězstvím a porážkou nemohla být v semifinále Wimbledonu tenčí. Jeden dobrý úder a byla by to dvaadvacetiletá Coco Gauffová, kdo by si v sobotu zahrál o mísu Venus Rosewaterové a žádné české finále by se nakonalo. Jenže Američanka proti Karolíně Muchové fatálně selhala v supertiebreaku. Program Wimbledonu 2026 ZDE >>>
Za stavu 9:8 držela mečbol a vytvořila si skvělou pozici. Její drtivý první servis Karolína Muchová sotva vrátila a stála daleko za základní čarou, Gauffová však smrtící kraťas podsekla forhendem tak špatně, že skončil hluboko pod páskou.
Co v ten moment letělo hlavou Muchové? „Vlastně jsem si myslela, že ten míč stihnu. Vážně jsem věřila, že bych u něj byla,“ usmála se Češka, vážněji už dodala. „Říkala jsem si: Díky, díky za ten kraťas do sítě. Protože měla výměnu dobře rozehranou a já tam return jen tak z nouze hodila. Byla jsem ráda, že to v ten moment nezvládla,“ uznala česká hráčka, která ani tak mečbol neodvrátila, jako přežila.
Gauffová vysvětlila, že ji odskok tenisáku z rakety Muchové překvapil. „Upřímně, ten return se odrazil docela nepříjemně, odskok mě zaskočil a trochu jsem zpanikařila.“
K celé situaci se pak postavila filozoficky: „Člověk si může říkat, proč jsem proboha hrála kraťas. Na druhou stranu musím vidět, kolik bodů jsem díky kraťasům během zápasu vyhrála. Lidé, kteří tenis nesledují, se budou ptát, proč jsem to udělala. Bylo to zkrátka rozhodnutí, které jsem v tu chvíli zvolila. Bylo v daný moment správné? Možná ne. Kdybych ale ten bod získala, všichni by mluvili o tom, jak geniální a odvážný úder to byl,“ hájila se tenistka z Floridy, která Muchovou zdolala v prvních šesti vzájemných zápasech, poslední dva však ztratila.
Wimbledonský krach si prý bude dlouho pamatovat. Věří ale také, že ji posílí. „Přesně takový je tenis. Někdy prohrajete kvůli těm nejtěsnějším rozdílům. Takové momenty ale potřebuju, abych se poučila a měla příště jasnější plán, co chci udělat. Na kurtu jsem nechala všechno. Ničeho nelituju, nemám žádné výčitky. Jen jsou to zkrátka situace, ve kterých chci příště udělat lepší rozhodnutí. Ale právě takhle se člověk učí a stává se lepším hráčem. Tohle není bolestivý příběh. Tisíce lidí by daly nevímco za to, kdyby mohly prohrát v semifinále Wimbledonu na mečbol.“
