Přijet na turnaj, rychle prohrát, vyinkasovat odměnu a zmizet z bubliny za zábavou nebo domů na procházky se psem. „Takhle je to nejlepší,“ dráždí tenista Benoit Paire, jehož plán šlape jako hodinky. Prohrál 15 z posledních 17 utkání, přesto si během téhle doby vydělal 8 milionů korun. Špiní pověst sportu, dává špatný vzor mladým, slýchává. „Kašlu vám na takový tenis,“ odpoví ale jednatřicetiletý Francouz, jenž nevidí sebemenší potěšení v zápasech bez diváků a na kurtu se prý cítí jako na hřbitově.
Postavu má jako tyčku, vyrostl skoro ke dvěma metrům. S dlouhým plnovousem na tváři připomíná spíš ruského filozofa než profesionálního sportovce. A pravdou je, že Benoit Paire je svého druhu myslitelem. V těžké covidové době vykoumal, jak nejlépe přežít. Jeho plán ale není dobrou reklamou pro tenis, hraje na nervy turnajovým ředitelům, kteří jen velmi obtížně drží své akce při životě. Pak přijede tenhle Francouz, shrábne peníze za první kolo a zmizí o dům dál. A nestydí se to ještě klidně přiznat.
„Přijet na turnaj a rychle prohrát, to je teď nejlepší, co pro sebe můžu udělat,“ hlásá jednatřicetiletý hráč, jenž od restartu tenisu loni koncem léta zvítězil jen ve dvou ze sedmnácti utkání.
Naposledy tento týden se překonával, v Monte Carlu zápolil tři hodiny, než podlehl Jordanu Thompsonovi 4:6, 7:6, 6:7. Úmyslně? To ví jen on sám. „Na výsledku mi vůbec nesejde,“ prohlásil po zápase Paire. „Tenis mi teď nepřináší nic víc než pár peněz navíc. Kde je zábava? Normálně je Monte Carlo jedním z nejkrásnějších turnajů, teď to tady ale vypadá jak na hřbitově. Ať trefíte vítězný úder nebo minelu, odezva je stejná – je to tu úplně mrtvé. Tohle si myslí všichni kluci, jen já o tom ale mluvím,“ líčí Paire, jenž už dříve označil tenis v době covidové za prohnilý a bez chuti i zápachu.
V tom není sám, zvlášť mezi Francouzi. Gael Monfils si naordinoval pauzu, Gilles Simon také. „Za takových okolností nemůžu hrát tenis srdcem, beru si pauzu, abych se mentálně nesložil,“ vysvětlil.
To Paire razí jiný přístup. Na tenis teď chodí jako běžný člověk do práce, odbude si povinnost a tím to pro něj končí. Divné však je, proč mu stojí za to kočovat po světě. Letos vyrazil do Austrálie, odtamtud rovnou na tři turnaje do Jižní Ameriky, poté do Mexika, do Miami a pak do Monaka. A nemíní zpomalit, v příštích pěti týdnech má prý v plánu čtyři další turnaje.
Když ho sport teď tak nebaví, proč se snaží? „Dostal jsem dvanáct tisíc eur za to, abych byl pár dní v pěkném hotelu. To je dokonalé, ne?“ nerozpakoval se přiznat po vystoupení v Monte Carlu. Díky tomu, že je stále zmražený žebříček ATP, se Francouz drží vysoko, momentálně je na 35. místě. A během své „Tour de prohry“ si vydělal cirka 365 000 dolarů (asi 8 milionů korun).
A taky ztropil řadu průšvihů. Loni na US Open chytil covid, ještě před tím hrál v hotelové lobby karty s partou dalších, kteří kvůli tomu byli uvězněni na pokojích a dlouho nemohli opustit USA. Začátkem roku při ATP Cupu v zápase s Fabiem Fogninim předvedl málo vídané – pokazil všech osm servisů a Italovi odevzdal game, aniž by se ten musel dotknout míčku.
Je takový už od juniorských let
Při Australian Open byl jedním ze 72 smolařů, kteří museli do tvrdé karantény, a dva týdny nevystrčil nos z pokoje. „K tomu jsem se neupsal, tenhle turnaj je na hovno,“ láteřil pak po prvním kole, během něhož nasekal 23 dvojchyb a padl s Bělorusem Jegorem Gerasimovem.
Banoit Paire od restartu tenisu |
|
zápasová bilance: 2:15 výdělek v amerických dolarech: 365 000 posun na žebříčku: za 22. na 35. místo |
„No a co? Aspoň budu mít trochu víc času pobavit se v Miami,“ prohlásil. Na tamním turnaji prohrál, jak jinak, než v 1. kole. A druhý den byl už viděný, jak dovádí na diskotéce. Na spílání fanoušků za jeho výkony odpověděl po svém. Na sociálních sítích zveřejnil svůj kariérní výdělek téměř 9 milionů dolarů s dovětkem: „Stojí za to stát za prd…“
Paire je obrovským talentem, má náramně šikovnou ruku, ale také prchlivou povahu a malý zápal do tréninku. Sportovní deník L´Equipe ho před léty tipoval na stálého člena top 10, jenže nevzal v úvahu jeho povahu. Francouz miluje temperamentní hráče minulosti Marata Safina či Marcela Riose. Ze současných má blízko k Nicku Kyrgiosovi či Fabiu Fogninimu. Prostě k borcům, z nichž stříkají emoce.
Takový je sám už od juniorských let. Aby nemusel jet jednou na turnaj, rozštípal před svým trenérem všechny rakety. A zůstal v posteli. Francouzská federace mu jako mladíkovi zastavila dokonce podporu.
Příliš se od té doby vlastně nezměnilo. I nyní je za své chování terčem kritiky. Toni Nadal mu vzkázal, ať raději drží ústa. „Protože svými prohlášeními nedělá dobrou službu tenisu ani sám sobě. Neváží si nasazení svých kolegů.“
Ani wimbledonská šampionka Marion Bartoliová se nedržela pozadu. „Svým jednáním poškozuje tenis. Když ho vidí mladí, pomyslí si, že je vlastně OK se tak chovat. A s tím mám velký problém. ATP by měla zasáhnout a ukázat, že tohle nelze tolerovat,“ prohlásila Paireova krajanka.
Tyhle stesky zatím naráží do hluchých uší. „Můžu si vést takový život, jaký chci,“ vzkázal Paire kritikům. „Za současné prize money se ani nevyplatí tolik se snažit. Nejlepší je přijet na turnaj, trochu si vydělat, rychle prohrát a zmizet z bubliny,“ líčí Paire. „Šťastný jsem, jen když jsem doma, nemusím mít roušku a nemusím neustále řešit covid.“
Zároveň se svěřil se svou nejhorší obavou a připomněl sezonu 2019, kdy se probojoval do osmifinále Roland Garros a nadchl tribuny. „Bojím se, že takové emoce s tenisem už nikdy nezažiju.“
