Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno, déšť 14°C

Kateřina Neumannová s dcerou Luckou: Zlatá pusa po 10 letech

Autor: zal

Je to na den 10 let, co Česko řvalo radostí a slzelo dojetím. Drtivý zlatý finiš Kateřiny Neumannové (43) na olympiádě v Turíně vešel do dějin. Stejně jako přivítání od tehdy dvouleté dcery Lucky. Teď pro Blesku scénu zopakovaly.

Kateřino, co si vybavíte ze zlatého závodu?

„Úplně všechno. Maximálně si nepamatuji některé hluché části, když se jelo ve skupině. Naprosto přesně si pamatuji i to, co se dělo ráno, protože to bylo ohledně mého zdraví dost dramatický.“

Je pravda, že hrozilo, že ke svému životnímu závodu vůbec nenastoupíte?

„Ano. To, co jsme prožívali s Pavlem Kolářem čtyřiadvacet hodin před závodem, nebylo nic příjemného. Tenkrát jsem se tomu odevzdala a řekla si, že jak to má být, tak to bude. Ale chtěla jsem hrozně jet.“

Ve slavném finiši jste se nakonec prořítila kolem Čepalové a Kowalczyk. Kouknete se na něj někdy?

„Málokdy a ani celý závod jsem asi ještě neviděla. Ale občas jsem zvaná na akce, kde povídám na téma motivace a překonávání překážek. A tam dost často ten závěr pustí.“

Kateřina Neumannová s dcerou Luckou.
Video se připravuje ...

Co to s vámi dělá?

„Stalo se, že si v sále lidé stoupli a začali tleskat. A to se mi derou slzy do očí a příjemně mě mrazí po zádech.“

Obrázek, jak za vámi přiběhla Lucka, obletěl svět. Máte ho vy někde vystavený?

„Mám doma v pracovně zarámované dvě nejslavnější fotky z cíle a dělají mi radost.“

Jak se tam Lucka vlastně dostala?

„Bylo to neplánované. O Lucku se starala chůva, bydleli jsme sto padesát metrů od cílové čáry. Koukali se v televizi, a když zbývalo deset kilometrů, řekla, že se jdou podívat na stadion. Oblékla Lucku a nějakým mně dost neznámým způsobem se dostaly až do cílového prostoru.“

Jak je to možné? Vždyť na Hrách platí přísná bezpečnostní pravidla.

„Nikde jinde než v Itálii by se to stát nemohlo, protože do tohoto prostoru nepouští nikoho. A že tam vběhne dítě? To někdo musel projevit velkou dávku vstřícnosti.“

Prozradíte, kde zlatou medaili ukrýváte?

„Většinou v jednom ze svých dvou trezorů. Ale teď je krátkodobě u rodičů, protože byla zapůjčena na vánoční expozici v píseckém muzeu.“

Kateřina Neumannová s dcerou Licií.
Kateřina Neumannová s dcerou Licií.

Schovala jste si i něco jiného ze zlatého závodu?

„Mám jednu lyži, protože o tu druhou mě požádal můj výrobce lyží a je v Norsku v muzeu. A číslo mám asi někde na Šumavě.“

S Lucčiným tatínkem Josefem Jindrou jste už dlouho od sebe. Jak to Lucka snáší bez táty?

„Lucka tátu má, vídá se s ním relativně pravidelně. Občas jedou na dovolenou a většinou jednou v týdnu u něj spává. V kontaktu s ním je.“

A jak to bez muže zvládáte vy? Je někdo na obzoru?

„Já to tak úplně neřeším. Mám spoustu přátel a kamarádů mezi muži, takže tímhle netrpím. A že by byl na obzoru někdo, kdo by se nám stěhoval do rodinného života, to ne.“

Nemrzí vás, že Lucka nejde ve vašich stopách a není lyžařkou?

„Nemrzí, protože žijeme v Praze. Velmi dobře jezdí z kopce, ale na běžky se zatím nehrne, i když má vybavení jako mistryně světa. Hraje tenis, o víkendech jsme na turnajích, takže s běžkami to je bídný.“

Co vás teď po konci kariéry živí?

„Především jsem na ministerstvu obrany, které má ve svém řízení Duklu. Tam chodím dennodenně do práce. K tomu mám vlastní aktivity. Organizuji sportovní festival na Lipně, skipark v Chuchli, na dvou projektech spolupracuji s olympijským výborem a také pořádám akce na severu Itálie.“

Jak se dnes stavíte k MS v Liberci, které pod vaším vedením skončilo v dluzích?

„Šla jsem do něčeho s těmi nejlepšími úmysly a ta věc byla tak komplikovaná a navíc nastartovaná už dlouho před mým příchodem, že ekonomický výsledek, na rozdíl od sportovního, nebyl takový, jaký jsme chtěli.“

Máte sama před sebou čisté svědomí?

„Mám. Pro spoustu lidí jsem já ten viník, ale šla jsem do toho s dobrou vírou. Jsem přesvědčená, že stejné problémy by řešil kdokoliv jiný, kdo by tam působil. To už národu těžko vysvětlím a nemám na to ani sílu.“