8°C
Vodní slalomář Hradilek riskoval život na druhé straně planety!
Byl přes 18 tisíc kilometrů daleko od České republiky, přesto se cítil jako doma. Kajakář Vavřinec Hradilek od roku 2009 létá na Nový Zéland nejen za přípravou na novou sezonu, ale i za skvělou partou lidí, kterou si oblíbil. V úžasné krajině společně s kamarády krotí divoké peřeje a na suchu si užívají chvíle pohody.
Láska na první pohled. Když v lednu před osmi lety poprvé Vávra Hradilek přistál na Novém Zélandu, byl jako v úplně jiném světě. „Okamžitě se to tady pro mě stalo místem, kam se chci každý rok vracet. Je to jako můj druhý domov a mám tady mnoho přátel. Dočista jsem se do té krajiny a lidí zamiloval,“ prozrazuje Hradilek, který na divoké vodě zdolává peřeje i vodopády a občas bojuje se strachem.
„Je to velký a bojím se, ale nakonec vždycky jedu. Sjížděli jsme hodně divoké řeky a byl to masakr. Užívám si to tady, jak jen můžu. Je to parádní pocit být se skvělou partou jak na řece, tak i na břehu,“ vypráví stříbrný olympijský medailista z Londýna 2012 a mistr světa z roku 2013. Když zrovna nestojí na pevnině nebo nesjíždí divokou řeku, užívá si krásu přírody ze vzduchu.
„Létáme helikoptérou na místa, odkud pak sjíždíme řeky. Je to pokaždé velký zážitek sedět v helikoptéře a navíc, když jsem si letos udělal pilotní průkaz, tak to víc prožívám,“ říká letec Hradilek.
Velkou výhodou je, že z kokpitu může sledovat, jak se řeka chová a co od ní může očekávat. Letecká přeprava ale ušetří hlavně spoustu času. „Letos jsme například přes noc přespali v chatě u řeky, zapálili jsme oheň a užívali si ten klid a pohodu. Hned ráno jsme pak skočili do lodí a vydali se na cestu. Měli jsme tak dost času na tu úžasnou řeku,“ pochvaloval si český reprezentant. Až se letos bude zase blížit konec roku, můžete si být jisti, kde Vávru najdete. Bude znovu na Novém Zélandu.
