Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Lyžařka Strachová přiznala, že se po 6 letech potkala s tátou! Co si řekli?

Autor: top

Být Američankou, v Hollywoodu by už o ní točili strhující biják! Nejlepší česká slalomářka všech dob Šárka Strachová (32) toho za kariéru prožila opravdu hodně a její osud uzavírá sérii nejvýznamnějších příběhů 25 let Blesku.

Z lyžařky jste se před pár týdny proměnila v šéfku firmy na plný úvazek. Jste v novém životě šťastná?
„Moc! Cítím, že rozhodnutí ukončit kariéru a založit vlastní kliniku, bylo správné. A je hrozně hezký, když člověk dělá svou práci s nadšením a vášní. Pak je to na výsledcích vidět.“

Ve firmě trávíte hodně času, práci si berete i domů. Máte vůbec na sebe s manželem Tondou víc času než předtím?
„Určitě máme. Je krásný, že i když se celý den nevidíme a každý se věnujeme své práci, tak se sejdeme doma u večeře, uděláme si hezkej večer a společně usínáme a společně se ráno probouzíme. Což předtím tak samozřejmě nebylo.“

Strachová po konci kariéry. Podívejte se, jak vypadal první den v její nové práci
Video se připravuje ...

Bavíte se o rodině, o miminku?
„Rodinu plánujeme a chceme. Jsem zvědavá, jaká budu máma. A Tondu hodně obdivuju, že do toho chce jít znovu, protože už tři děti z předchozího manželství má. Ale já se v těchto věcech nerada rouhám. Nechci plánovat, že bych chtěla mít tři děti, nebo dvě děti a první do roka atd... Ty věci se musí plánovat jen do určité míry.

Jaký máte s Tondovými dětmi vztah?
„Začátky byly určitě složitější. Ale máme moc hezký vztah, jak s dvojčaty, tak s jedenáctiletým Markem, kterého znám odmalička. Má to pro mě stejnou hodnotu jako medaile z mistrovství světa a beru to jako úžasný životní úspěch.“

Pořád platí plány, že chcete bydlet v domku za Prahou?
„Ano. Nechceme žít ve městě, v bytě, ale v domě, abychom to měli kousek do přírody. Ale zároveň chceme zůstat v kontaktu s Prahou, máme tady firmy, nemůžeme se odstěhovat úplně na samotu u lesa. Máme pozemek, je to v procesu tvorby.“

Nádor? Mám následky

Letos to bude pět let, co jste podstoupila operaci nezhoubného nádoru. Jste v pořádku?
„Cítím dobře. Na to, jak to vypadalo na přelomu června a července roku 2013, to je velký zázrak. Nicméně faktem je, že hypofýza nefunguje úplně na sto procent. Zůstala malinko poškozená poté, co ji tam utlačoval nález. Takže se musí hlídat.“

Chodíte na kontroly?
„Chodím pravidelně na magnetickou rezonanci, aby se vědělo, jestli se tam nález neobjevuje znovu. Ještě během kariéry jsem poměrně často chodila na krevní testy kvůli hladině hormonů, která je u vrcholového sportovce nesmírně důležitá pro regeneraci i dynamiku svalů. To bude téma i teď, když tělo nemá takovou zátěž. Jestli se hormony srovnají nebo ne, což je důležité i pro případné těhotenství.“

Už po operaci lékaři vyslovili domněnku, že nádor mohl mít vliv na vaše výkony před kolapsem. Jaký měl vliv poté?
„Rozkolísaná hladina hormonů byla znát na mojí energii, s níž to bývalo jako na houpačce. Cítila jsem se třeba dlouho dobře a pak to najednou úplně spadlo dolů a byla jsem hodně unavená. Ne postupně, ale hned. Měla jsem problém to uhlídat.“

Stávalo se to během sezony?
„To se stávalo pořád. I proto jsem postupně ustoupila ze svého velkého snu, že prorazím i v obřím slalomu. Dlouho jsem to těžce kousala. Ale musela jsem všechny síly a energii koncentrovat jen na slalom speciál.“

Šárka Strachová se po 6 letech potkala s otcem Petrem Záhrobským. Jak to dopadlo?
Šárka Strachová se po 6 letech potkala s otcem Petrem Záhrobským. Jak to dopadlo?

Otec pořád říká to samé...

Jak zpětně hodnotíte krok osamostatnit se a ukončit spolupráci s tátou?
„Jedině pozitivně. To rozhodnutí bylo nesmírně těžké, mělo celou řadu následků, s kterými jsme počítali, některé soudní spory dobíhají dodnes a pořád ještě nejsou uzavřené, ale všechno to stálo za tu nabytou svobodu! Jak námaha, nervy a vynaložený čas, tak peníze, které jsem kvůli tomu obětovala.“

Tušila jste na začátku, co všechno to bude obnášet a že to dojde takhle daleko?
„Co se týká našeho vztahu s tátou, to jsem věděla, jak dopadne. Možná jsem nepočítala s tím, že se ty soudní spory potáhnou až takhle dlouho. Ale to se nedá nic dělat. Ten první rok jsem se to furt snažila řešit mimosoudní cestou, bohužel to pak už nešlo jinak, než předat celou věc právníkům. Možná pět let zpátky, kdy to bylo fakt těžké, bych ještě mluvila jinak, ale teď už můžu s klidem říct, že to opravdu mělo smysl.“

Dovedete si představit svůj život, kdybyste to rozhodnutí neudělala?
„Vůbec na to nechci myslet!“

Napadlo vás, že táta celou věc takhle vyhrotí?
„Jo, znám ho natolik dobře, že jsem s tím počítala.“

Kdyby to šlo, udělala byste něco jinak?
„Asi ne. Hrozně dlouho jsem sbírala odvahu. Tehdy mi hodně pomohl Tonda. Myslím, že v podobné situaci je spousta lidí, ale ne každý má u sebe člověka, o kterého se může opřít. Já to štěstí měla, přesto jsem tu odvahu sbírala opravdu dlouho. Je otázka, jestli jsem ten krok nemohla udělat už dřív. Ale asi to takhle mělo být.“

Vzpomenete si, kdy jste spolu s otcem mluvili naposledy?
„Nemluvili jsme spolu opravdu dlouho, asi šest let. Až teď nedávno, protože jsme měli nařízenou mediaci kvůli dořešení soudního řízení. Takže jsem měla možnost si za přítomnosti paní mediátorky s otcem znovu popovídat.“

Strachová v Síni slávy deníku Sport: Ulevilo se mi, už si nehlídám tepovku
Video se připravuje ...

Jaké to bylo?
„Myslela jsem si, že to bude ztracený čas. Ale nakonec za to jsem snad i ráda. Ověřila jsem si, když jsem seděla naproti němu, že ty věci už jsou za mnou, mám to srovnané. A dokážu poslouchat to, co on říká, celkem v klidu a bez nějakých emocí.“

To zní tak, že si pořád stojí za svým...
„No to on si pořád stojí za svým, on je přesvědčený o své pravdě. Ale tak to asi každý z nás.“

Platí, že otec má pořád řadu vašich trofejí, včetně originálů zlaté, stříbrné a bronzové medaile z MS?
„Jsou furt u něj. Je pravda, že mi loni během podzimu poslal přes právníka výzvu, že si ty věci mám přijít do konce listopadu vyzvednout, protože se prodával rodinný dům. Což jsem neudělala, protože jsem byla různě na závodech. Zařídila jsem někoho, kdo to udělá za mě, ale on řekl, že to musím udělat já osobně. Jenže já už na tahle jeho ultimáta nefunguju. Takže to tak nějak usnulo. Jsou u něho, asi si je mohu zajet vyzvednout. Ale na druhou stranu, jelikož medaile, u kterých jsme byli s tátou společně, máme oba (manžel Tonda nechal Šárce před 2 lety vyrobit jejich repliky), tak můžeme být oba spokojení.“